Kvalifikace

Kvalifikaci potřetí za sebou ovládly Mercedesy, když Rosberg o čtvrt sekundy porazil Hamiltona a oba stáli na roštu v první řadě. Nico, jehož po boku Hamiltona po třetí porážce v Malajsii někteří odepisovali, ukazuje, že má talent, a snižuje na 2:3. Oba měli převahu v posledním technickém sektoru a do pomalého Monaka přijedou jako favorité.

U Red Bullu dále dominuje Vettel, jenž si připsal letošní již pátý skalp svého týmového kolegy Webbera, jemuž scházelo půl sekundy, a do závodu musel startovat až ze 4. řady. Bez jediné kvalifikační výhry zůstává také Grosjean (+0,131 s) u Lotusu, nováček Gutiérrez (+ 0,404 s) u Sauberu a Chilton (+ 0,283 s) v Marussii.

Slušnou převahu (4:1) potvrdil Di Resta u Force Indie a Ricciardo u Toro Rosso. První bod se podařilo vybojovat Pérezovi, jenž v Q2 zajel o téměř 6 desetin rychlejší kolo než Button a na rozdíl od zkušeného Brita postoupil do elitní desítky. U Caterhamu po dobrém výkonu snížil Van der Garde na 2:3.

Skóre z 0:2 na 3:2 v Barceloně otočil Alonso, jenž Massu porazil doslova o "fous" - o jedinou tisícinu sekundy, což na cílové čáře dělalo 8,5 cm. Velmi dobře si vede také další nováček Bottas s Williamsem: Maldonada předčil o 68 tisícin sekundy a vede stejným poměrem jako Španěl u Ferrari.

Tabulka č. 1 - Srovnání výsledků v kvalifikaci

Závod

V nedělní velké ceně se vítězové kvalifikace navzdory prohlášením o zlepšení v oblasti degradace pneumatik, a tak Rosberg dojel na šestém, rozčarovaný Hamilton dokonce až na 12. místě. Přitom se oba jezdci již v sobotu soustředili na nastavení pro závod. V závodě byl Brit v čisté průměrné rychlosti sice o 29 tisícin sekundy na kolo rychlejší, absolvoval však o zastávku méně.

Bylo nepochopitelné, že se po trénincích, v nichž se u Mercedesů potvrdila vyšší degradace, rozhodli pouze pro třízastávkovou závodní strategii. Netvrdím, že by při čtyřech či pěti zastávkách mohli bojovat o pódium, nemuseli by ale po celý závod tak šetřit pneumatiky. Hamilton si dokonce v jednu chvíli stěžoval, že už pomaleji ani jet nemůže.

Problémem je stále geometrie zavěšení, díky které sice dokáže rychle zahřát pneumatiky, ale v závodě dochází k jejich nadměrnému přehřívání a degradaci. Těžko se jim to brzy podaří vyřešit, když se situace v pěti závodech po obrovském úsilí moc nezlepšila. Pomoci by jim mohla ale kontroverzní úprava pneumatik, ke které Pirelli sáhne od Velké ceny Kanady.

Tabulka č. 2 - Srovnání výsledků dle nejrychlejšího kola v závodu

Velkou cenu nakonec s přehledem ovládl Alonso s Ferrari, které se již od prvního tréninku soustředilo na správnou pneumatikovou strategii pro kvalifikaci i pro závod. Po rozboru pátečních dat věděli, že jejich největším soupeřem bude Räikkönen s Lotusem, který se vyznačoval výbornou rychlostí při nízké degradaci. U Red Bullu šlo vidět, že se s teplotním poklesem výkonnosti pneumatik trápí.

Alonsovi se svého největšího soupeře začínajícího na špinavější strany roštu podařilo překonat hned na startu. V úvodních kolech s těžkým vozem na rozdíl od Mercedesu neničil pneumatik, což jde hezky vidět v grafu u druhého a třetího stintu (viz velmi rychlá kola 12 - 14 a 22 - 25).

Základ ke svému vítězství položil ve druhém stintu, kdy jeho náskok před Finem narostl ze dvou na sedm sekund. Po své poslední zastávce byl o osm sekund před Räikkönenem, navíc na čerstvějších pneumatikách.

Jeho týmový kolega Massa odjel velmi dobrý závod, na jedničku týmu ale neměl - ztrácel průměrně téměř 4 desetiny na kolo a v cíli bylo o 26 sekund později než domácí hvězda.

Tabulka č. 3 - Srovnání výsledků dle "čistého" průměrného kola v závodu
(bez započtení prvního kola a jednotlivých kol nájezdů do/výjezdů z boxů)

Lotus se před závodem rozhodl pro tři zastávky, byť papírově vycházely čtyři zastávky v celkovém čase o tři sekundy lépe - jenže s vyšším rizikem v podobě delšího času stráveného v provozu, předjížděcích manévrů a potenciálních chyb v boxech. Tým z Enstone je navíc při přezouvání průměrně o více než šest desetin pomalejší.

O šetrnosti vozu E21 svědčí i to, že většinu závodu odjel na středně-tvrdých pneumatikách: Lotusu přišly při stejné degradaci jako u tvrdých rychlejší. Kimi žel mírně doplácel na jejich využití v kvalifikaci, celý závod jako jediný pilot odjel na opotřebovaných směsích (byť poslední tvrdá byla takto nasazena záměrně).

Kimi měl trochu smůlu, když se po své druhé zastávce zdržel za Vettelem a na Alonsa ztrácel čas. Ve 38. kole mu nebyl schopen na o 12 kol starších pneumatikách odolat. Na Ferrari tentokrát rychlost neměl.

Graf - Vývoj časů na kolo nejrychlejších osmi pilotů v průběhu závodu
(pro zvětšení klikněte)

Výhodou Ferrari oproti Red Bullu bylo, že se od počátku rozhodli pro čtyřzastávkovou strategii, které se také drželi. Rakouský tým se rozhodl pro tři zastávky, ale od svého plánu musel v průběhu závodu odstoupit, což je vyšlo draho: Vettela porazil i Massa.

Problémový byl zejména předposlední stint úřadujícího mistra světa na čerstvé sadě tvrdých pneumatik - na ní vydržel pouze do 39. kola k dodatečné čtvrté zastávce. Veškeré předchozí šetření gum a s tím související pomalejší kola tak přišla vniveč.

Kvůli tomu byl pouze o 4 setiny na kolo rychlejší než jeho týmový kolega Webber, který do závodu opět velmi špatně odstartoval.

Týmoví kolegové dle mistrovských bodů

Fotografie z víkendu v Barceloně najdete zde, několik snímků vozů ve vysokém rozlišení zde.