Co lze vyčíst z telemetrie Caterhamu v Monaku

Caterham | foto: Caterham F1 Team

Krátce se podíváme na obrázek z telemetrie Caterhamu v Monaku a co obecně z něj lze vyčíst o požadavcích na motor. Podobné grafy jsou dobře známé hráčům simulátorů, týmy F1 však svá data ukazují velmi zřídka.

Caterham udělal výjimku a my si můžeme prohlédnout skutečný graf v takové podobě, v jaké ho studují jeho inženýři. Okruh v Monaku je s průměrnou rychlostí 160 km/hod nejpomalejší ze však v kalendáři a předjíždění je na něm téměř nemožné.

Důležitá je zde ovladatelnost motoru a schopnost rychle akcelerovat při nižších zařazených rychlostech a otáčkách, proto výrobci pohonných jednotek musí poskytnout vysoce ovladatelný agregát při různých mapách - takový, který poskytuje dostatek krouticího momentu ne úplně při maximálních otáčkách (tj. při 15 - 17 tisíc ot/min).

Trať je velmi hrbolatá, obsahuje kryty kanálů, které je třeba před jízdami zavařit, dopravní značení a motor naráží na omezovač otáček častěji než na tradičních okruzích. To však vystavuje vnitřní součástky motoru zvýšené zátěži, proto se této situaci týmy snaží vyhýbat. Piloti jsou povzbuzováni, aby věnovali obzvlášť pečlivou pozornost diodám na volantu a raději dříve přeřazovali.

Další zajímavosti o výzvách tradičního městského okruhu a jeho nárocích na techniku najdete zde. Podívejme se nyní na snímek Caterhamu a stručně si jej popišme.


Graf z Monaka, zdroj: Caterham F1 Team
(pro zvětšení klikněte)

1 - Vlásenka u Grand Hotelu
Nejpomalejší zatáčka kalendáře se projíždí na první rychlostní stupeň při rychlosti nižší než 50 km/hod a otáčky padají k 7 000 ot/min. Zde se dodavatelé motoru (v případě Caterhamu Renault Sport F1, který zásobuje také Lotus, Red Bull a letos nově i Williams) musí soustředit na ovladatelnost a dobrou odezvu, aby na výjezdu z této vlásenky mohl pilot správně akcelerovat.

2 - Tunel
Pilot začíná zrychlovat za zatáčkou Portier a postupně řadí až na 7 rychlostní stupeň a za tunelem dosahuje maximální rychlosti. Zde je důležitá dobrá akcelerace, aby mohl na krátké "rovince" co nejdříve dosáhnout maximální rychlosti (vMax).

3 - Šikana za tunelem
Piloti zde brzdí ze sedmého na první rychlostní stupeň, brzdění motor zde musí být hladké a poskytovat stabilitu zadní části bez blokování kol. To je ztíženo velkým hrbolem na vjezdu do šikany, který může vůz rozhodit. Letos byl sice přeasfaltován po havárii Péreze minulý rok, přesto ve druhé části kvalifikace nachytal na holičkách Jeana-Erica Vergneho, který kvůli němu skončil ve zdi.

4 - Šikana u bazénu
Projíždí se na Monako relativně vysokou rychlostí (kolem 215 km/hod) na pětku. Při volbě převodových poměrů je zde nutné volit kompromis, jak vysvětluje vedoucí podpory Renaultu - Thierry Salvi: "Správný poměr pro jednu zatáčku není ideální pro tu druhou. Musíme se ujistit, že máme dostatek přilnavosti, abychom poskytli dobrou trakci." Na růžové křivce je hezky vidět, jak si zde jezdec pohrává s plynem - v žádným okamžik z něj nohu zcela nespustí.

5 - Rascasse
I když Rascasse vypadá jako jedna táhlá zatáčka, z pohledu motoru se skládá ze dvou částí: pilot do ní brzdí, v ní zrychlí a pak znovu brzdí, než na to opět krátce šlápne.

6 - Cílová rovinka
Druhé velmi rychlé místo Monaka, kde se letos v závodě nacházela jediná DRS zóna (18 m za poslední zatáčkou). Díky ní vozy dosahovaly podobné rychlosti jako za tunelem, k předjíždění však zhruba 400 m nestačilo.

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 32 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy