Co to je světlá výška a proč je tak důležitá?
Světlá výška je fyzická vzdálenost mezi spodní částí šasi (tzv. referenční roviny) a zemí v osách přední a zadní nápravy. Vůz F1 obsahuje pod referenční rovinou ještě dřevěnou kluznou desku, proto světlá výška není totéž, co vzdálenost od povrchu dráhy.
Světlá výška je důležitá, protože nechcete, aby vůz dřel spodní části o zem, zároveň si ale přejete, aby těžiště hmotnosti bylo co nejníže pro ideální změny směru. Je to však jako obvykle aerodynamická výkonnost, která určuje optimální světlou výšku.
Dobře, jak tedy zjistit optimální světlou výšku?
Je důležité si uvědomit, že světlá výška se u závodního monopostu, který má hodně přítlaku, neustále mění. Když vůz zrychluje, enormní zatížení aerodynamiky ho tlačí k zemi. Ideální světlá výška je proto vlastně tvořena určitým počtem dynamických světlých výšek neboli světlou výškou, která se s rychlostí mění. Umění inženýrů spočívá v nastavení vozu tak, aby se za všech okolností pohyboval kolem ideální světlé výšky.
Co se dá na voze změnit pro úpravu světlé výšky?
Statická světlá výška se upravuje změnou délky push-rodů na zavěšení pomocí distančních podložek (shims). Obvykle se změny provádějí v půlmilimetrových krocích. Typický vůz F1 jezdí se statickou výškou vpředu 30 - 35 mm a vzadu 75 - 80 mm.
S největším sklonem letos jezdil Red Bull, soupeři se jej snažili usilovně okopírovat
Dynamická světlá výška je určena tuhostí pružin zavěšení (tužší pružiny udržují vůz při daném přítlaku výše) a tlakem v pneumatikách, jelikož vyšší tlak činí vůz také tužším. Tedy podobně jako u pružin, vyšší tlak v pneumatikách má za následek vyšší světlou výšku.
Je třeba vždy zkoušet jezdit co nejníže?
Nemusí tomu tak nezbytně být. Je pravdou, že přední část normálně funguje lépe, když je velmi blízko nad zemí, protože přední křídlo díky tomu získává na efektivitě, ale zadní část vozu je obecně nad zemí výše, než by bylo možné, protože díky tomu funguje aerodynamika ve spodní části vozu lépe. Rozdílu mezi světlou výškou vpředu a vzadu se říká sklon (rake) vozu.
Pokud je světlá výška špatně nastavená, bude se vůz chovat špatně a bude špatně bude fungovat i aerodynamika?
Vztah mezi světlou výškou a aerodynamikou je složitý. Závodní inženýři využívají mapy aerodynamických profilů, které popisují přítlak a vyvážení aerodynamiky mezi přední a zadní části vozu při libovolné kombinaci světlých výšek. Poté vše nastaví tak, aby monopost fungoval v nejlepší části této mapy.
Pohled na sklon Red Bullu RB7 v Abú Zabí zezadu (foto: Red Bull Racing)
Pokud to není v oblasti maximálního přítlaku, vůz ztrácí výkonnost a, což je důležité, pokud se to v rámci profilu mění nesprávným způsobem, mění se vyvážení aerodynamiky, kvůli čemuž se auto špatně ovládá.
Aktivní zavěšení bylo před léty zakázáno - proč tyto systémy byly tak výhodné?
Aktivní systémy jednoduše udržovaly světlou výšku víceméně konstantní za všech rychlostí a všech různých zatížení, přičemž stále umožňovaly zavěšení absorbovat nárazy na trati. Pokud zachytili narůstající zátěž ze strany vozu (například kvůli aerodynamickému zatížení), vyvážili to zvětšením tuhosti zavěšení. Když však zaznamenaly rozdíl pocházející od kol (například hrbol), ihned velmi zjemnili zavěšení, čímž jste získávali to nejlepší z obou světů.
Viz také dřívější článek Nastavení monpostu F1: Světlá výška