Pro dosažení rychlých kol v Kanadě týmy používají přepracované brzdové kanálky, které pomáhají optimalizovat chlazení. Velkou výzvou je dosažení konstantní výkonnosti v každém ze 70 kol závodu, proto také používají odlišný brzdový materiál.
Vynaložená energie na brzdění v Montrealu dosahuje dvojnásobku toho, co v belgickém Spa. Na obou okruzích stráví piloti na brzdě přibližně 15 sec z celkového času kola, což v prvním případě představuje 20 %, ve druhém 14 %.
Nejnáročnějším místem z pohledu brzd je zatáčka č. 10, ke které vozy přijíždějí rychlostí kolem 295 km/hod a před jejím průjezdem musí na pouhých 140 metrech zpomalit na 60 km/hod, tedy o 235 km/hod. Na piloty přitom působí přetížení 5,5 G.
Údaje Bremba o brzdění do poslední zatáčky (č. 12) v Montrealu
Síla, kterou musí vyvinout na brzdový pedál, dosahuje přibližně 2000 N (čili 200 kg). Vozy F1 dokáží teoreticky zastavit z rychlosti 300 km/hod na vzdálenosti 135 m, to se však liší dle úrovní přítlaku a přilnavosti pneumatik.
Další zajímavou věcí, kterou stojí za to zmínit při zpomalování, jsou obrovské teploty, které brzdy dosahují. Špičkové teploty se nedostavují při aplikování největší síly, ale až pozdější fázi brzdění kvůli intenzitě přestupu tepla. Kotouče se zahřívají až na 1000 °C, teplota třmenů dosahuje 200 °C.
Stejně jako se dle trati liší aerodynamický balík, mění se v závislosti na okruhu i brzdový systém. V Montrealu se kvůli dostatečnému chlazení používají větší brzdové kanálky, které časy na kolo zhoršují o 0,2 sec ve srovnání s jejich menšími verzemi, které používají na jiných tratích.
Rozžhavené brzdové kotouče Williamsu FW32
Tloušťka a velikost brzdových kotoučů je omezena pravidly na 28 mm a 278 mm. Brzdový materiál (tj. typ karbonového kotouče a brzdových destiček) se dle nároků na jeho výdrž okruh od okruhu mění.
V F1 se obvykle využívá rozložení brzdného účinku 55:45 (přední:zadní). To je ale třeba kvůli KERSu měnit. Ten při dobíjení negativně působí na zadní poloosy dodatečnou kroutivou silou, proto musí piloti posouvat vyvážení brzd směrem dopředu, aby nedocházelo k blokování zadních kol.
Další velkou změnou letošního ročníku představují DRS zóny - v Kanadě uvidíme dokonce poprvé hned dvě za sebou. Jaký mají vliv na brzdění? Při aktivaci DRS mírně stoupá potřeba na vyšší energii pro zpomalení monopostu. Během závodu bude hodně záležet na tom, jak často bude využíván a při jakém množství paliva. Vliv DRS na brzdy je při vyšším množství benzínu v nádrži v počátečních fázích závodu vyšší.