Nováček McLarenu vstoupil do F1 velmi dobře, když hned při svém debutu v Austrálii kvalifikoval mezi nejlepších 10 pilotů. To se mu v dalších 9 podnicích podařilo zopakovat hned sedmkrát a nad svým zkušenějším týmovým kolegou Carlosem Sainzem v polovině sezóny překvapivě vede 6:4.
Z čeho pramení jeho úspěch? "V tomto voze, ve Formuli 1, si více věřím. Nejen proto, že se mi daří, ale bylo tomu tak už na počátku sezóny. Je to velmi těžké dát dohromady kolo, ale stále se cítím lépe v tomto voze než loni, když rovnávám F1 s F2," odpovídá Norris.
"Není to tím, že by to bylo jednodušší nebo něco v tom smyslu, ale mám pro něj zkrátka lepší cit. Myslím, že to je dáno částečně tím, že si ve voze věřím, mám lepší představu o jeho limitech a vždy se mi daří na tom limitu jezdit," pokračuje 19letý závodník.
"Také k tomu letos hodně přispívá kombinace práce a přípravy s týmem. Jak se znám, tak jsem loni neodváděl tu nejlepší práci a teď na této oblasti pracuji. Jsem si jistý tím, že jako všichni ostatní nejsem vždy moc spokojený, když neodvedu v kvalifikaci či v závodě dobrou práci, takže potom biji sám sebe a pracuji tvrději," prozrazuje pilot McLarenu.
Loni měl možnost s McLarenem v F1 odjet několik pátečních tréninků, kde ukázal svůj talent, poté opět usedl do vozu F2, s nímž musel zvládnout kvalifikaci. S monopostem F1 to podle něj není o moc jednodušší jezdit, v F2 to však je fyzicky náročnější.
"Od motokár jsem hodně trpěl vzhledem k mé velikosti a všemu, neměl jsem opravdu ponětí, co dělat, když jsem s motokárami začal. Proto jsem v každé kategorii hodně trpěl - v F4, v F3, v F2. V F2 už ne tak moc, ale musel jsem toho v určitých směrech hodně dohánět," vzpomíná.
"V F1 to s posilovačem řízení bylo příjemnější. F2 je fyzicky mnohem náročnější na paže a téměř na celé tělo než F1. Mohlo by se to tedy změnit, ale moc mi to nevadí," usmívá se Norris.