Některé nápady na změny pravidel se uskutečnily, kupříkladu nejrychlejší kolo je od počátku letošní sezóny odměněno prémiovým bodem navíc. I kvalifikace prošla během let různými úpravami, pojďme si je tedy lehce připomenout...
HISTORICKÝ VÝVOJ
Rozdělení na páteční a sobotní část (1950-1995)
První místo na roštu pak zajistil nejrychlejší dosažený čas. Bez jakýchkoli omezení na palivo, avšak závislost na rozdílném počasí v obou dnech značně ovlivňovala i samotnou podívanou. Různé éry také přinášely speciality ve formě kvalifikačních pneumatik nebo motorů.
Hodinový limit pro dvanáct možných pokusů (1996-2002)
Toto ovšem často týmy využívaly k setrvání v garážích, než byla trať dostatečně připravena (vyčištěna a pogumována) jejich soupeři. Opět tedy často divácky neatraktivní.
Jednokolové souboje (2003-2005)
Každý pilot měl trať jenom pro sebe, jedna etapa v pátek s nástupem dle aktuálního pořadí v šampionátu, druhá v sobotu od nejpomalejšího po nejrychlejšího z pátku a již s množstvím paliva do závodu. Opět zde do výsledků významně promlouvalo počasí.
Následující rok přišla změna, kdy se obě etapy absolvovaly v sobotu a v pořadí dle výsledků předchozího závodu, což mělo řešit potíže s počasím. Nicméně jen zčásti, protože když hrozil ke konci kvalifikace déšť, stačilo v první etapě něco "pokazit" tak, aby pilot dosáhl pomalého času a poté mohl nastoupit v další etapě mezi prvními...
No a konečně třetí doleštění pravidel v další sezóně, kdy nejprve došlo k opětovnému rozdělení na sobotní (s lehkým vozem) a nedělní část (s palivem do závodu) a o pořadí na roštu rozhodoval součet těchto dvou časů. Atraktivita první části tím ale padla a proto se formát po pár závodech vrátil pouze k sobotní jednokolové kvalifikaci (s palivem do závodu) v pořadí dle výsledků předchozího závodu.
Tříetapové klání s redukcí počtu účastníků po každé z její částí (od 2006)
Rozdělení kvalifikace na tři části mělo ale během těchto let také svůj vývoj. První dvě sezóny se účastníkům v Q3 po jejím odjetí doplňovalo palivo na úroveň před jejím začátkem, piloti tak to závěrečné části nastupovali s množstvím paliva do startu závodu a mnohdy tak pouze několik kol projížděli benzín, aby ho pak stejně dostali zpátky.
Další dva roky došlo k mírné úpravě pravidel, kdy odpadlo zmíněné doplňování paliva, avšak zde se pak spíše soupeřilo v tom, kdo si ho dokáže do závodu přenést více.
Od sezóny 2010 došlo k zákazu doplňování paliva během závodu, což v kvalifikaci umožnilo jízdu s lehkým vozem. Jepičí život měla její kosmetická úprava v roce 2016, kdy během jednotlivých částí docházelo k průběžnému odpadávání pilotů po každých devadesáti sekundách. Avšak účinek byl zcela opačný, než tvůrci této změny zamýšleli a trať ke konci spíše zela prázdnotou, než aby se na dráze urputně bojovalo a po pár závodech proběhl návrat k současnému průběhu.
SOUČASNOST
Obecně by se dalo říct, že aktuální organizace kvalifikace celkem funguje a zejména v závěrečných fázích druhé a třetí části nabízí vzrušující momenty. Debatovalo se o možnosti rozšíření počet stávajících etap kvalifikace ze tří (Q1-3) celkem na čtyři s tím, že by v současném startovním poli odpadávali na konci každé z jejích částí čtyři piloti, čímž by pro nově vzniklou Q4 zbylo pouze osm soupeřů.
Samotný účel vzniku případné čtvrté části kvalifikace je tak možná jednodušší, než by se na první pohled mohl zdát. Televizní stanice by tímto totiž získaly extra pauzu navíc k odvysílání většího počtu reklam...
Tato změna by ovšem znamenala větší počet sad pneumatik pro jednotlivé stáje a to zejména pro ty s menším rozpočtem by představovalo citelný zásah, dle zdrojů od RaceFans by se jednalo o navýšení až o jeden milion dolarů. To ale v době snah o snižování nákladů nehraje zejména účastníkům šampionátu ze středu pole příliš do karet a tudíž i nejméně pro rok 2020 bude zachován současný stav.