Jak by se dle Whitinga rozdělovaly body, pokud by do cíle nedojel nikdo?

Rosberg, Nico | foto: Daimler AG

Formule 1 už tento víkend vstoupí do své nové éry. I optimisté však připouštějí, že může jít o velmi bolavé začátky. Podle výsledků testů můžeme dokonce očekávat, že by do cíle nemusela dojet ani polovina pole. Co by se však dělo, kdyby cíl nespatřil vůbec nikdo?

Dosavadní smutný rekord v nejmenším počtu závodníků v cíli drží VC Monaka z roku 1966, v tom roce viděli cíl jen čtyři závodníci. Stejný počet jezdců dojel monacký závod také v roce 1996, ale v tomto roce bodovalo 7 závodníků, protože k nehodám došlo až v posledních kolech. Pro případné získání bodů musí pilot odkroužit alespoň 90 % závodu, v případ Melbourne by to bylo 53 kol. Co by se však dělo v případě, že by do cíle kvůli novým motorům nedojel vůbec nikdo?

Podle Charlieho Whitinga by pak byl za vítěze závodu považován ten, kdo by z něj vypadl jako poslední. Je zde však jedna komplikace. Závod by prý musel být formálně zrušen kvůli nedostatku vozů. Podle pravidel by se tak počítalo pořadí, které bylo dvě kola předtím než ze závodu vypadl poslední vůz. Díky tomu by nemusel vyhrát poslední vůz v závodě. Hodnota 90% by se pak vypočítala podle kola, ve kterém ze závodu vypadl jeho vítěz.

Pokud by vítěz neodkroužil alespoň 75 % plánované vzdálenosti závodu (v Austrálii 44 kol) započítali by jezdci jen polovinu bodů.

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 11 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy