Představení okruhu ve Spa: Jaké výzvy číhají na piloty a vozy F1 v Ardenách? (+video)

Lotus | foto: Lotus F1 Team

Po měsíční letní přestávce nás o víkendu čeká 11. díl šampionátu - Velká cena Belgie, která se jezdí na slavném přírodním okruh v belgickém Spa-Francorchamps. Jaké výzvy představuje pro jezdce a techniku?

Spa-Francorchamps je jedním ze čtyř okruhů, který hostil závody Formule 1 v jejím prvním ročníku v roce 1950. Jeho délka dosahuje 7 003,95 metrů, což je suverénně nejvíce ze všech v letošním kalendáři. Na vítěze nedělní Velké ceny Belgie proto čeká "jen" 44 kol a celkem 308,052 km.

Kvalifikace zde není až tak důležitá, jako na ostatních tratích vzhledem, protože předjíždění zde nepředstavuje žádný velký problém, DRS to navíc dost ulehčuje. Pro Velkou cenu Belgie FIA stanovila poprvé dvě nezávislé DRS zóny: první bude začínat za Eau Rouge na rovince Kemmel, druhá se pak bude nacházet na krátké startovní/cílové rovince. Pro zajímavost dodám, že vítěz kvalifikace zde za posledních 12 let vyhrál závod pouze čtyřikrát.

Úchvatná trať vedoucí převážně po úzkých veřejných silnicích ardenskými lesy si zachovala svůj charakter, s tou původní ji ale spojují pouze tři zatáčky: rychlý Blanchimont, vlásenka La Source uzavírající cílovou rovinku a slavná Eau Rouge. Povrch dráhy vedené po veřejných silnicích je středně hrbolatý, přes obrubníky se dá snadno přejíždět.


Mapa okruhu (zdroj: FIA)

Nastavení: okruh klade důraz na aerodynamickou efektivitu: vyžaduje rozumnou míru přítlaku (zejména kvůli druhému sektoru) bez velkého množství škodlivého odporu, týmy zde proto volí střední aerodynamický přítlak, podobně jako v Montrealu (jen o trochu více přítlaku na předním křídle, což pomáhá zmenšit nedotáčivost v rychlých zatáčkách).

Protože se jedná velmi rychlou trať a nejezdí se moc přes obrubníky, zavěšení bývá tužší. Důležité je dobré vyvážení. Nastavení světlé výšky diktuje Eau Rouge, konkrétně její spodní pravotočivá část (zatáčka č. 3).

Dosahování co nejvyšších rychlostí je z pohledu dobrých časů na kolo a předjíždění potřebné v 1. a 3. sektoru, 2. techničtější sektor klade důraz na vysoký přítlak.

Zajímavostí je, že se startuje mírně do kopce, proto musí piloti stát před zhasnutím červených světel na brzdě, což někdy komplikuje plynulý rozjezd. Na konci závodu pro změnu piloti výjimečně nemusí objíždět celé kolo (in-lap), aby se dostali do boxů.

Okruh se projíždí ve směru hodinových ručiček, obsahuje 19 zatáček: 10 je levotočivých a 9 pravotočivých, většinou středně až velmi rychlých, spojených dlouhými rovinkami.

Nejpomalejším místem je první zatáčka, kde rychlost padá na 70 km/hod a otáčky motorů na 8700 za min. Rychlostí nižší než 100 km/hod se projíždějí tři zatáčky, rychleji než 250 km/hod pět zatáček. Průměrná rychlost jednoho kola dosahuje 226 km/hod, přičemž ta maximální dosahuje 325 km/hod. Piloti mají v kvalifikaci sešlápnutý plný plyn po ohromých 70 % času (80 % vzdálenosti) jednoho kola, což odpovídá 5,5 km.

Nejdelší úsek, který se jede naplno, měří 1 865 m (z La Source přes Eau Rouge po Les Combes), což zvládnou ujet během 22,7 vteřin. Maximální rychlost se na konci této rovinky bude po aktivaci DRS pohybovat kolem 325 km/hod (312 km/hod bez něj) - jezdci však nesmí v Eau Rouge (200. - 1 500. metr trati) v trénincích ani v kvalifikaci využívat. Pro jízdu s otevřeným křídlem tak budou mít k dispozici pouze 2200 metrů (31 % vzdálenosti kola).


Předpověď počasí na víkend (zdroj: Formula1.com)

Nejzajímavější zatáčkou (zvláště za mokra) je již zmíněná, technicky náročná Eau Rouge, kde monoposty na plný plyn v rychlém sledu prolétnou levotočivou, pravotočivou a opět levotočivou. Kombinace s vertikálním převýšením, kdy nejprve klesají a po terénním zlomu rychle stoupají 80 výškových metrů, z ní činí jedinečné místo celého šampionátu.

Jeho průjezd je obrovským zážitkem i pro piloty, kteří v ní zažívají v rychlosti téměř 300 km/hod přetížení ve všech směrech o síle až 4 G. 535 m (7,6 % celkové délky kola) zde projedou za 6,4 sekundy, a byť mají plyn na podlaze, rychlost přesto vlivem převýšení a nižšího výkonu motoru (důsledek nižšího tlaku vzduchu - viz níže) poklesne o 10 km/hod.

Na každou pneumatik při průjezdu tímto místem působí síla dosahující 1000 kg. Mimochodem se zde nachází také jediné místo, kde během sezóny piloti zažívají vertikální negativní přetížení (-1 G). Vůz je zde v kontaktu s vozovkou jen díky přítlačné síle generované aerodynamikou - ta zhruba 2,5krát převyšuje jeho hmotnost.

Unikátní kombinace přetížení představuje náročnou výzvu pro tok maziva hydraulickými a lubrikačními systémy vozů, jejichž chod může narušit - zejména na dně zatáčky, kde vertikální přetížení o velikosti +3 G tlačí olej a palivo k podlaze monopostu, a poté při stoupání, kdy je síla zase tlačí mimo čerpadla a písty se v motoru pohybují nahoru a dolů 250krát za sekundu. Bez oleje by vydržel půl sekundy, maximálně sekundu.

Brzdy nejsou příliš namáhány, jejich opotřebení je nízké a piloti je využívají 11 % času jednoho okruhu. Týmy se spíše soustředí na to, aby je udržely dostatečně zahřáté. Brzdí se na 8 místech z toho tvrdě do první zatáčky, před šikanou 5/6 a u bývalé autobusové zastávky. Tato místa skýtají rovněž nejlepší příležitosti pro předjetí soupeře.

Nejvíce dostává brzdový systém zabrat za Blanchimontem při brzdění do finální šikany 18/19. Piloti zde musí za 2,16 sekund na vzdálenosti 113 metrů zpomalit z rychlosti 316 km/hod na 105 km/hod, přičemž výkon brzd dle společnosti Brembo dosahuje 2363 kW. Piloti za přetížení 5,28 G musí na brzdový pedál vyvinout tlak o síle 141 kg.


Zatáčka Eau Rouge (foto: Red Bull Racing)

Motor kvůli nadmořské výšce (410 m n. m.) ztrácí kolem 7 % ze svého maximálního výkonu, který je zde na rozdíl od předchozího Maďarska (na plný plyn jen 55 % okruhu) velmi důležitý - na trati se nacházejí dvě dlouhé rovinky (23 a 20 sekund v maximálních otáčkách), kde je požadován vysoký výkon, ale kvůli vlásenkám i jeho dobrá ovladatelnost a odezva.

Během jednoho kola jsou škrticí klapky otevřeny naplno po dobu 1:15 min. Rémi Taffin z Renault Sport F1 se nám při psaní článku zmínil, že momentálně testují svůj motor pro příští rok (Energy F1) právě na simulovaném průjezdu Spa.

Dobré mapování a management pohonných jednotek může na tak dlouhém okruhu způsobovat rozdíly. Například u Renaultu kvůli mapování a potřebné flexibilitě za proměnlivého počasí tráví se svými produkty nejvíce času na brzdě - přibližně 4,5 hod - a dalších 5 hodin kalibrací. Spa kvůli svým vysokým nárokům slouží jako kontrolní okruh pro testování spolehlivosti agregátů. Týmy zde obvykle nasazují dosud nepoužité motory. S chlazením zde ale problémy nebývají.

Často se zde hovoří o proměnlivém počasí a rozdílnému stavu vozovky na různých místech okruhu (někde je sucho a jinde prší), proto se při mapování motorů dělají kompromisy. S mikroklimatem souvisejí také odlišné atmosférické tlaky.

Nadmořská výška se při průjezdu mění o +/- 100 metrů, tlak vzduchu o 12 hPa. Důsledek? Do motoru se dostává méně vzduchu, je spalováno méně benzínu a motor může vyžadovat o 1 % méně paliva v horních částech okruhu než ve spodních. Na to vše je třeba brát ohled při volbě startovního množství benzínu.

Současné 2,4l V8 motory zde spotřebují 3,15 kg na jedno kolo, což odpovídá 64 l/100 km. Na počátku velké ceny je proto potřeba mít v nádrži přiblitně 144 kg paliva. Jeho úbytek o 10 kg se projevuje teoretickým zrychlením o 0,39 s/kolo.


Telemetrie z průjezdu Spa (zdroj: Renault Sport F1)

Převodovka zde bývá namáhána nejméně z tratí celého šampionátu - během jednoho okruhu mění rychlostní stupeň 45krát, za celý závod jen 1980krát.

Při nastavování 7. rychlostního stupně, který mají piloti zařazený téměř po 40 % kola,  je třeba brát v potaz vítr na hlavní rovince. Týmy zde mají tendenci jezdit na hranici omezovače otáček při 7. stupni, aby umožnili točit motoru vyšší otáčky v Eau Rouge.

Ve Spa jsou pneumatiky hodně zatěžovány. Pirelli veze to nejtvrdší, co ze svého portfolia může nabídnout: tedy středně-tvrdou (medium, bílá barva) a tvrdou (hard, oranžová barva) směs.

Časová ztráta za průjezd 387 metrů dlouhou boxovou uličkou ve Spa činí 17,4 vteřiny při jízdě rychlostí 80 km/hod. Ulička je sice relativně dlouhá, ale díky vlásence na konci kola není časová ztráta až tak hrozná, jak by mohla být. Zdržení včetně zastávky vyjde průměrně o 21 sekund pomaleji než normální průjezd. Během velké ceny se očekávají dvě zastávky.

Šance na výjezd safety caru je statisticky vysoká - 75 % (posledních osm závodů - 6 výjezdů). Jednou z příčin bývá déšť, ale také nehody, k nimž zde dochází ve vysokých rychlostech a na dráze končí spousta trosek.


Video: Průjezd okruhem ve Spa (zdroj: Youtube)

Oficiální závodní rekord okruhu drží Kimi Räikkönen, jenž zde v roce 2004 ujel v McLarenu jedno kolo za 1:45,108 min. Loni v kvalifikaci zvládl kolo nejrychleji Jenson Button s McLarenem - 1:47,573 min (o 0,725 s lépe než v roce 2011 Vettel), v závodě Bruno Senna s Williamsem díky pozdní zastávce - 1:52,822 min.


Údaje z roku 2011


Nejrychlejší kola
- 1. trénink: 2:11,389 min (Kobajaši)
- 2. trénink: 2:49,354 min (Pic)
- 3. trénink: 1:48,542 min (Alonso)

- Q1: 1:48,993 min (Maldonado)
- Q2: 1:47,654 min (Button)
- Q3: 1:47,573 min (Button)
- rozdíl Q3 - Q1: 1,420 s

Celkový počet zastávek: 38
Celkový počet "normální"/DRS předjetí: 25/20
Pódium: 1. Button, 2. Vettel (+ 13,6 s), 3. Räikkönen (+ 25,3 s)
Maximální rychlost závodu: 310,1 km/hod (Massa)

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 22 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy