Texaská trať o délce 5 513 metrů je společně se Sepangem jedním ze dvou míst, které hostí mistrovství světa motorek i formulí. Protože má Brembo data z obou sérií, dokázalo poskytnout pro srovnání velmi zajímavé údaje.
Jak vidíte z tabulky, tak vozy F1 váží čtyřikrát tolik, co motorka MotoGP, a obsahuje přeplňované 1,6l motory s pokročilým systémem pro rekuperaci energie. Počet i šířka pneumatik je větší. Kromě toho se z důvodu odlišné výroby pneumatik hodně liší také kontaktní plocha pneumatiky s asfaltem. Zatímco u F1 doléhá na trať pneumatika po celé šířce, u MotoGP jde pouze o zlomek z celkové šířky běhounu.
Nyní se podívejme na nejrychlejší časy a maximální rychlosti, které dosáhli ti nejlepší piloti z obou sérií loni v Austinu - vyplývá z něj, že monoposty F1 jsou na rovinkách sice o něco pomalejší, dosahují však o více než 23 sekund rychlejších časů na kolo (min. víkend M. Marquez 2:04,682 min a A. Dovizioso 345,2 km/h, F1 tam ale letos zavítá až v říjnu).
Proč? Dvě hlavní omezení MotoGP:
1) čas potřebný pro snížení rychlosti před zatáčkou
2) rychlost v zatáčkách
Obě jsou dány několika faktory, a to zejména:
a) odlišnou dynamikou obou strojů, kdy u MotoGP musíme brát v úvahu
náklon motorky
b) velký rozdíl v aerodynamickém přítlaku, který u motorky téměř
neexistuje, ale u F1 významně ovlivňuje zpomalování vozu
c) významný rozdíl ve stopách pneumatik obou strojů
Pro dokreslení 1. bodu se podívejme na data, která Brembo zaznamenalo v Austinu při brzdění do zatáček (potřebný čas a vzdálenost) a v rychlosti nájezdu do zatáček.
Piloti F1 stráví na brzdě během závodu 18 % času, zatímco jezdci MotoGP tráví brzděním 23 %. Jde o rozdíl, který významně ovlivňuje časy na kolo.
Vysvětlení je jednoduché: monopost F1 dokáže ihned přenést brzdový moment na dráhu, jelikož nemají potíže s rovnováhou, zatímco piloti MotoGP musí sílu s citem dávkovat, aby nepřepadli přes přední kolo, což u motorek představuje vysoké riziko.
Styčná plocha vozu F1 s vozovkou podstatně více než čtyřnásobně širší. A čím větší část běhounu se dotýká asfaltu, tím větší je možnost pro přenesení brzdového momentu na zem. Proto také piloti v obou kategoriích čelí diametrálně odlišným přetížením.
Jediným společným hlediskem tak jsou v Austinu dle inženýrů Bremba nároky na brzdový systém: u obou sérií jsou hodnoceny jako střední.