Největší obavou v F1 musí být poškození vozů, když se nedostává náhradních dílů. Co se děje, když je auto poškozeno při nehodě?
Pat Symonds: První věcí je určit, jak k ní došlo. Šlo jednoduše o případ, kdy se jezdce příliš snažil a ztratil kontrolu nad vozem nebo byla způsobena vadným dílem či systémem vozu?
Kvůli těmto pochybnostem k tomu ihned přistupujeme jako ke kriminálnímu vyšetřování a provádíme forenzní studii dat a důkazů, které máme dostupné. Bude to zahrnovat i dotazování se pilota, co se přihodilo, ale také pečlivý průzkum zaznamenaných dat, abychom pochopili sled událostí, které vedly ke ztrátě kontroly.
Co můžete udělat, když jste vzdáleni spoustu kilometrů od továrny a přijdete na to, že selhal nějaký díl?
PS: Pravidlem číslo zkrátka je, že nenasadíte jen náhradní díl a nepokračujete. Musíte selhání porozumět a přizpůsobit podle toho rámec provozních činností. Často to znamená, že vůz nemůžete používat, když probíhá vyšetřování.
Pokud se díl zlomil, bude pečlivě prozkoumán, zda se neobjevila vada materiálu či nedošlo k výrobní chybě. Pokud ani jedno z toho není nalezeno, pak je třeba přehodnotit konstrukci a přijmout určitá opatření - například snížit zátěž dílu.
"Černé skříňky" uvnitř vozu s vysokou přesností zaznamenávají data o jízdě
(foto: Sauber Motorsport AG)
Musí to být těžké určit příčinu selhání v poli bez sofistikovaných zařízení, která máte v továrně.
PS: To ano, jsme ale s továrnou neustále v kontaktu a můžeme si například vyměnit detailní fotografie poškozených povrchů, k nimž se mohou vyjádřit experti. Zkoumáme také gigabyty dat, která byla zaznamenána. Hledáme abnormality či přetížení, která by mohla způsobit problém.
Pokud jsme na testech, tak auto samozřejmě zastavíme, když k tomu dojde. Pokud jde o trénink během závodního víkendu, čelíme těžkému rozhodnutí, zda může či nemůže existovat dostatečné riziko na to, abychom zastavili i druhé auto, když se něco takového přihodí, dokud nenalezneme příčinu problému.
Někdy může být velkou pomocí prozkoumání druhého vozu, jelikož se chyba může vyskytovat i u něj, ale zatím se neprojevila jako katastrofální.
Dokážete opravit většinu typů poškození, které se na voze mohou objevit?
PS: Stručná odpověď zní: ne. Obecně když jsme na trati, tak nahradíme poškozený díl novým, obzvlášť když v důsledku jednoduché nehody či selhání jiného prvku došlo k souběžnému poškození.
V předsezónních testech často nemáme ten luxus v podobě hojnosti náhradních dílů. Musíme využít naší vynalézavosti, abychom provedli na dráze opravu, do které bychom se jinak pustili pouze s pomocí sofistikovaných výrobních strojů, které máme v továrně.
V našich testovacích kamionech máme menší manuální soustruh a frézu, které dokáže zkušený mechanik využít pro výrobu jednoduchých dílů. A naši technici pro kompozity dokáží provést ohromující opravy dílů z uhlíkových vláken pomocí jednoduchých polních technik.
Potřebuje-li opravu nějaký strukturální díl, pak jde o odlišnou záležitost. Pokud ho nemáme na dráze, pak voláme do továrny a někdo ho doručí v dalším letu. Nejde nebytně o nejjednodušší záležitost - záleží na tom, kde se nacházíte.
Varovné světlo vysokonapěťového systému pro rekuperaci energie (foto: McLaren Mercedes)
Všimnete si někdy selhání, když je auto na dráze, a pokud ano, můžete dostat jezdce zpět do boxů, aniž by došlo k velkému poškození?
PS: Ano, telemetrie v reálném čase neustále přenáší data do boxů, což občas inženýrům, kteří ji monitorují, umožní si něčeho všimnout, a spojit se s jezdcem, aby ho varovali před selháním a poradili mu vhodný postup.
Jednoduchým příkladem toho může být odhalení defektu v zadní pneumatice díky monitorovacímu systému tlaku pneumatik. Ihned se spojí s jezdcem, varují ho kvůli tomu, k čemu došlo, aby mohl zpomalit. Pak mu v tomto případě poradí, jaké nastavení použít k uzamknutí diferenciálu, aby se ujistili, že bude poháněno kolo, které je v pořádku, a aby mohl omezit otevírání škrticí klapky. Pak se může bezpečně "dobelhat domů," aniž by způsobil další poškození.
Máte "černé skříňky" jako letadla a pomáhají vám zjistit poškození?
PS: Vlastně máme několik "černých skříněk." Jedna byla vyvinuta specificky pro záznam dat při nehodě, ačkoliv je dnes využívána pro jiné účely. Kromě velmi přesných záznamů zrychlení a pohybů ve vysoké rychlosti tato skříňka také aktivuje to, co známe jako "lékařské varovné světlo."
Při nehodě skříňka určuje závažnost incidentu a může při překročení určitých limitů automaticky rozsvítit světlo na šasi. V takovém případě se musí jezdec podrobit lékařskému ošetření, i když si nemyslí, že by byl zraněn. Nakonec nedochází pouze k poškození auta.
Lékařské výstražné světlo na horní straně vozu (foto: McLaren Mercedes)
Letos také vídáváme světla v horní části ochranného oblouku nad hlavou jezdce. Souvisejí s poškozením?
PS: Určitým způsobem ano. Tato světla monitorují stav izolace vysokonapěťového systému, který je součástí nových hybridních pohonných jednotek. Svítí, když se vůz pohybuje rychlostí nižší než 40 km/h.
Zelená znamená, že je systém bezpečný a vypnutý, žlutá označuje zapnutý systém bez chyb a červená, že je systém poškozený a mohl by představovat hrozbu pro kohokoliv, kdo se dotkne auta.
Předpokládám, že jakákoliv oprava či výměna dílu je u vozu F1 velmi drahá.
PS: To rozhodně. Na voze F1 neexistují levné díly a otravné poškození nosu z incidentů z prvního kole vám nezničí pouze odpoledne, ale také vás může přijít na 35 tisíc liber (1,16 mil Kč).
Tip: Průvodce bezpečnostními prvky kokpitu F1 najdete zde.