Tým loni představil na předchůdci monopostu E20 revoluční výfuky ústící vpředu pod bočnicemi. Při tomto řešení však narazil na jeho omezený vývojový potenciál. Auto nyní navazuje na svého předchůdce, zadní část je velmi podobná, svým designem nikterak nepřekvapil, spíše naopak.
Lotus, který je znám častými obměnami předního křídla, přes zimu těžil z letní přestavby aerodynamického tunelu na 60% modely, stejně jako z vylepšení CFD zařízení a simulátoru v Enstone.
Na voze se v Jerezu objevilo nové přední křídlo: klapky jsme již loni viděli, změnu doznal vertikální prvek na každé straně zhruba v polovině - jeho cílem je směřovat vzduch kolem vnitřní strany předních kol.
Nos následuje trend většiny a obsahuje klasický schod, jehož tvary jsou ale zaoblenější než například u Ferrari, a plynule navazuje na šasi přizpůsobené tomuto novému tvaru.
Zavěšení bylo vylepšeno pro lepší proudění vzduchu. Stejně jako minulý rok najdeme vpředu push-rod, vzadu oblíbený pull-rod.
Na deflektorech před bočnicemi v Jerezu zkoušel Lotus přidat drobné výstupky optimalizaci proudění. Vedle kokpitu slouží pro chlazení žebrování po vzoru Sauberu. Vstupní otvor pro přívod vzduchu k motoru (airbox) nad hlavou pilota se zmenšil a ubyly i postranní dva menší otvory po jeho stranách.
Výfuky jsou vzadu umístěné blízko středu vozu a jejich první verze směřuje na spodní část zadního křídla (beam-wing), které je uprostřed rozdělené - obsahuje tam dodatečné 15 cm široké křidélko.
Difuzor má v horní části širokou Gurneyho klapku s výřezem nad centrálním kanálem. Menší výřez lze spatřit také dole pod startovacím otvorem.
Srovnání s loňským vozem R31
Obecné technické specifikace
- šasi: zformovaná uhlíková vlákna a hliníkový kompozitní monokok voštinové struktury, vyrobený
týmem Lotus F1 a navržený pro maximální pevnost při minimální hmotnosti. Motor je
nainstalován jako plně namáhaný prvek
- přední zavěšení: z karbonových vláken, push-rod systém spojený s torzní tyčí a jednotkami tlumičů,
které jsou namontovány uvnitř monokoku; hliníkové těhlice a strojem obrobená hořčíková
kola OZ
- zadní zavěšení: z karbonových vláken, pull-rod systémem ovládané torzní pružiny a napříč
namontovanými jednotkami tlumičů uchycenými k horní části převodovkové skříně, hliníkové
těhlice a strojem obrobená hořčíková kola OZ
- převodovka: sedmi rychlostní poloautomatická titanová se zpátečkou; quickshift systém pro řazení
s maximální rychlostí
- palivový systém: ATL, pryžová palivová jednotka vyztužená kevlarem
- chladicí systém: oddělené chlazené vodní a olejové radiátory se nacházejí v bočnicích a jsou
chlazeny vzduchem při pohybu monopostu směrem dopředu
- elektronika: MES - standardní řídící jednotka Microsoft
- brzdový systém: uhlíkové kotouče a destičky, třmeny AP Racing, hlavní válce AP Racing a Brembo
- kokpit: odnímatelné anatomicky tvarované sedadlo pilota, uchycení šesti či osmibodovými pásy OMP
Racing, volant integruje řazení, páčky spojky a nastavování zadního křídla
Rozměry
- délka: 5 038 mm (o 62 mm kratší než R31)
- výška: 950 mm
- šířka: 1 800 mm
- rozchod předních kol: 1 450 mm
- rozchod zadních kol: 1 400 mm
- celková hmotnost: 640 kg (včetně pilota, kamer a závaží)
KERS
- motorgenerátor: Renault Sport F1
- elektronická řídící jednotka: Magneti Marelli
- řídící jednotka: Magneti Marelli
- baterie: neuveřejněno
- výkon a energie: 60 kW a 400 kJ
Motor: Renault RS27-2012
- objem: 2 400 cm3
- architektura: 90° V8
- počet ventilů: 32
- písty ze slitiny hliníku
- 8 škrticích klapek typu butterfly
- ojnice ze slitiny titanu
- blok motoru ze slitiny hliníku
- kliková hřídel: nitridovaná ocelová slitina s vyrovnávacím závažím z wolframové slitiny
- svíčky s mezúrovňovým vybíjením
- hmotnost: 95 kg
- maximální otáčky: 18 000 za min
- ECU: MES SECU
- palivo: Total
- olej: Total
- výkon: přes 750 koní
© Foto: Lotus Renault GP