To je i případ nové tváře v kokpitu týmu Force India, sedmnáctiletého ruského mladíka Nikity Mazepina. Poprvé usedl do vozu F1 v červnu při testech na Silverstone a okamžitě se jeho výkon stal středem pozornosti. Dokonce v minisouboji s týmovým pilotem Nico Hülkenbergem dokázal zajet lepší časy. Podívejme se nyní na některé názory mladého muže, který v součastnosti závodí v evropské sérii F3 v týmu HitechGP, jak se o ně podělil se svými fanoušky na serveru motorsport.com
Od vašeho testu v Silverstone už uplynulo pár týdnů. Jak na něj s odstupem pohlížíte?
Nikita Mazepin: Byl to neuvěřitelný zážitek a jsem týmu nesmírně vděčný, že mi to umožnil. Také mi to hodně pomohlo v F3. Letos jsem také jel pár závodů ve Formuli Renault 2.0 a vždy, když jsem se vrátil do F3, byl jsem tak tak na limitu. Ale test F1 mi pomohl být v F3 jistější.
V testu jsem odvedl docela dobrou práci, aspoň si to myslím. Snažil jsem se týmu pomoci a neudělat žádnou chybu. Myslím, že časy, které jsem při testech zajel, nebyly nakonec tak špatné, takže jsem byl docela spokojený. Jak jsem říkal, bylo to něco úžasného.
Máte pocit, že byl tým spokojen s údaji, které jste mu poskytl?
NM: Myslím, že ano. Samozřejmě, že hlavním cílem bylo otestovat všechny komponenty, všechny nikdy v závodním víkendu použít nelze, protože na to není dost času. Také jsem testoval další směsi pneumatik a seznámil se s metodou, jak Pirelli vybírá pneumatiky. Jezdil jsem hlavně na měkké směsi, ale také jsem vyzkoušel ultraměkké a superměkké. Měl jsem zjistit, zda jsou tyto směsi dobré pro daný okruh či nikoliv. Myslím, že moje informace byly dobrou zpětnou vazbou, zejména po mé první zkušenosti na superměkkých pneumatikách jsem byl schopen ihned poskytnout požadované údaje, což pro mě bylo dobré.
Co vás na jízdě ve voze F1 nejvíc překvapilo?
NM: Asi bych uvedl úžasnou sílu vozu v zatáčkách. Na Silverstone jich je opravdu dost, většinou jsou rovné, ale je jich tam i pár s mírným sklonem - zpotáčku bylo opravdu těžké si na to zvyknout. Brzdy jsou jako břitva, takže při brzdění máte pocit, že se není čeho bát. Pochopitelně když akcelerujete, nechcete se otočit nebo skončit mimo trať, navíc všechny obrubníky byly mokré. Také jsem nechtěl porušovat vymezenou trať. Takže ano, největším zážitkem byla síla monopostu. Také přítlak ve vysokých otáčkách byl velký - na druhou stranu F3 generuje také značný přítlak, takže ten rozdíl nebyl až tak velký.
Je známo, že moderní monoposty jsou po technické stránce dost složité. Trvalo vám dlouho se seznámit se všemi postupy?
NM: Jasně, auto je poměrně komplikované, ale abych byl upřímný, moc dlouho mi to netrvalo. Mají na tom zásluhu inženýři, jsou opravdu dobří. Měl jsem možnost spolupracovat se Sergio Pérezem, což bylo úžasné. Všichni se mi snažili pomoci. Pochopitelně jsem narazil i na věci, které jsem neznal, ale vždy jsem mohl někoho požádat o radu a hned mi velice ochotně pomohli. Když testujete, chcete udělat co nejlepší dojem a nechcete riskovat a dělat ze sebe hlupáka, když se pořád na něco ptáte. Ale já měl opravdu komfortní dojem a to byl asi důvod, proč šlo všechno tak hladce. Věděl jsem, co mám dělat, neohrozil jsem svým jednáním vůz nebo motor - všechno dopadlo dobře.
A jak jste se cítil po fyzické stránce?
NM: Bez problémů. I vozy F3 jsou poměrně obtížné, na každý závod se pečlivě připravuji. Pro pilota, který chce v budoucnu postoupit do vyšší kategorie, je to užitečné.
Myslíte, že jste ve Force Indii udělal dojem?
NM: Snad ano, myslím, že ano. Rozhodně jsem se cítil jako užitečná součást týmu. Pokud dostanu další šanci, bude to opět velká příležitost. Tím, že opět usednu do vozu F1 a pomohu týmu vlastně prospěji i sám sobě. Není možné si prostě formuli pronajmout a jen tak si celý den jezdit. Možnost do ní usednout je exkluzivní a jen malému počtu pilotů se to v životě podaří. Jsem vděčný, že jsem jedním z nich a doufám, že další šance ještě přijde; i proto jsem se při testech tolik snažil.
Mým idolem je Michael Schumacher
Jaké byly vaše motoristické začátky?
NM: Asi podobné, jako u všech ostatních. Zaplatil jsem si nějaké jízdy na motokárách, díky lidem okolo jsem se dostal do závodního centra. Když je vám šest nebo sedm, tak si hledáte kromě školy ještě nějaké jiné aktivity. Chodil jsem tam třikrát týdně a opravdu mě to bavilo. Tvrdili, že mám šanci postoupit výš - na Moskevské mistrovství, ruské mistrovství. Když jsem tam jel, byl to samozřejmě šok, protože to byla docela jiná úroveň, ale pronikl jsem do ní. Postupně jsem stoupal do evropského šampionátu, pak i do světového. A když jsem byl dvakrát za sebou vicemistrem, usoudil jsem, že mám určitý potenciál jako pilot - a přešel jsem na monopsty.
Kdy vás napadlo, že chcete být právě závodníkem?
NM: Když mi bylo devět let, věděl jsem, že chci být pilotem F1. Proto jsem byl z testů na Silverstone tak nadšený. Všichni chceme uspět, a když se vám po letech podaří něco, o čem jste snili a pracovali na tom tolik let, ještě víc vás to pak motivuje a dává vám to pocit, že máte blízko k naplnění snu.
Kdo byl váš závodní idol?
NM: Odpovím asi jako většina ostatních - samozřejmě Michael Schumacher. S jeho synem jsem soupeřil na motokárách, dokonce ve stejné třídě a ve stejném týmu. Zažil jsem Michaela, jak přišel do našeho týmového stanu, byl velmi skromný, ptal se nás, jak při jízdě na motokáře cítím a podobně, bylo to skvělé. Michael byl pro mě vždycky tou hlavní inspirací, jednoznačně.
Co vám přineslo první setkání s ním?
NM: Když se chcete stát závodníkem, musíte se snažit dosáhnout vrcholu. Michael byl absolutní špičkou, stále je. Pro mě bylo jednou z nejdůležitějších věcí jeho chování - jeho přístup k fanouškům, jak mluví s lidmi. Když chcete napodobit šampiona, musíte to udělat ve všem, ne jen kopírovat jeho jízdu. Zvláště když se zasloužil o můj osobní charakter od mých dětských let. Myslím, že to je velká příležitost.
Vycházíte dobře s jeho synem?
NM: Ano, byli jsme dobří přátelé. Strávil na trati hodně času, jako já, jinak je docela osamělý, takže když jsme byli dlouho na trati, zašli jsme pak na večeři a podobně. Trávili jsme spolu hodně času, když jsme jezdili ve třídě KF Junior. Já pak postoupil do šampionátu, on zůstal v Juniorech. Ale jsme nadále v kontaktu, i když teď závodíme každý jinde, já v F3, on v F4... Navíc jsem hodně zaneprázdněn svými závazky - F1, F3 a ještě Formule Renault. Není to lehké. Ale koneckonců tu nejsme kvůli přátelství, ale já vždy dbal na to, abych měl přátele.
Liší se nějak Mick od Michaela?
NM: Těžko říci, tak dobře jsem Michaela neznal. Mohu soudit jen na základě toho, co jsem od lidí zaslechl. Já sám se nepovažuji za uhlazeného pilota. Baví mě bojovat a jsem tu kvůli vítězství - přiznám se, že jsem měl s Mickem několik kolizí. Také on se snažil být co nejlepší, je docela agresivní pilot - stejně jako já. Každopádně - je to vynikající pilot. Odvádí výborné výkony v F4, spolu jsme byli dobří na motokárách. Doufám, že se jednoho dne sejdeme na špici.
Je pravda, že váš manažer v motokárách vedl i Daniila Kvjata?
NM: Ano, díky němu jsem začal na motokárách závodit.
Dal vám Daniil nějaké rady?
NM: Moc ne. Pár jich bylo, ale v té době už byl podstatně výš a jezdil jiné kategorie. Ale vždy jsem se o Kvjatovu kariéru zajímal.
Do F1 musím jít připravený
Jaký je váš názor na postup Verstappena z motokár do F1, to vše během dvou let?
NM: Max je samozřejmě skvělý pilot. Znám ho z motokár už delší dobu. K tomu, co se mu podařilo, je opradu potřeba být ve správný čas na správném místě - ale také tvrdě pracovat, mít za sebou kus dobré práce. Pokud nechcete rychle skončit, je to opravdu velký zápřah. Hlavní pro mladé piloty je dostat se do F1, a tam třeba vyhrát šampionát. Pokud se tam dostanete brzy, je to výborné. Ale také to neznamená, že když se vám to nepovede hned, je všechno ztraceno. Musíte strávit v různých kategoriích nějakou dobu, tak to cítím. Není snadné poskočil z Formule Renault do F3, možná jsem tam přešel příliš brzy, ale teď závodím v F3, což je můj hlavní úkol. Musím zlepšit svou jízdu, zvyknout si na vůz.
Máte nějakou představu, do jaké doby se chcete dostat do F1?
NM: Hlavní věcí je, abyste na ni byl dostatečně dobře připraven. Není to jednoduché, každý pilot postupuje jinak. Navíc to není jen o tom, že jsem připraven, v F1 je relativně málo týmů a každý má jen dvě místa. Proto jsem nesmírně vděčný, že mám dohodu s Force Indií, pokud se mi podaří získat do mé superlicence dostatek bodů, pokud uspěju v šampionátu F3, snad o mě projeví zájem Force India nebo nějaký jiný tým.
Myslíte si, že byste zvládl ve volném tréninku stejnou roli, jakou má u Force Indie v současné době Alfonso Celis?
NM: Alfonso je starší než já, má více zkušeností. Při testech vykazoval velký potenciál. Je těžké se srovnávat s jinými testpiloty - měl jsem k dispozici jen dva dny, každý měl jinou strategii. Ale myslím, že by měl tým dospět k názoru, že jsem stejně užitečný jako Alfonso, možná i víc. Je to na nich. Jsem tady, připraven, se svou přilbou a overalem. Pokud mě budou chtít ve svém voze, budou mě mít.