Robert Kubica o svém soukromí

Kubica, Robert | foto: Renault Sport F1

Robert Kubica v rozhovoru potvrdil pověst cool člověka, kterého jen tak něco nevyvede z míry. Piercing? Tetování? To není nic pro něj, zato si je Polák schopný sám dobře uvařit a na cestách se mu stýská po domově.

Jsi typ člověka, který má vždy záložní plán?
Ne, ani ne. Vždycky doufám, že můj původní plán perfektně vyjde nebo aspoň neskončí v troskách. Žádné záložní plány nemám

Co tě nejvíce uspokojuje, krom jízdy s monopostem F1?

Rally. Úplně nejvíc!

Na koho se v zákulisí nejvíc těšíš, když ve čtvrtek dorazíš na okruh?

Na svého inženýra. Vypráví mi o fenomenálních novinkách a o tom, jak se auto zlepšilo.

Kdo je vysněnou osobou, se kterou bys chtěl mít rande?

Je mnoho sportovců, ke kterým chovám velký respekt, takže bych jich musel jmenovat hodně, ale nazvat to vysněným rande by bylo trochu moc. Nejsem moc na tenhle Hollywoodský styl scházení se s hvězdami.

Který film tě naposledy rozbrečel?
Nejsem moc přes filmy. Dokonce si nevzpomenu, kdy jsem naposled byl v kině nebo dokoukal film v televizi od začátku do konce.

Z čeho máš strach?
Z hluboké vody. Uprostřed moře se necítím dobře. A taky z vrtulníků. To není nic pro mě.

Jakou knihu jsi naposledy přečetl?

Gomoru, to je kniha o zločineckých klanech v Neapoli a Kampánii.

Jak rád odpočíváš?

Jen tak se válím doma - když jsem doma. Nedělám nic extra a povaluju se před televizí. Relaxuju nekomplikovaně.

Pět věcí, které nesnášíš?

Auta, která se těžko řídí, dopravu, mléko, máslo a lidi, co chodí pozdě.

Nabarvil sis někdy vlasy?
Ne a buďte si jistí, že o tom nikdy nebudu ani uvažovat!


"Ve čtvrtek se nejvíc těším na svého inženýra."

Co bylo první cédéčko, které sis koupil?
Ou, to si nepamatuju. Musela to ale být kazeta, rodiče měli firmu na výrobu kazet.
 
Máš nějaká tetování nebo piercingy?
Ne! Můžete použít stejnou odpověď jako u barvení vlasů.

Co o tobě učitelé psali do školních záznamů?
Hlavní téma bylo, že jsem tam skoro nikdy nebyl, protože jsem cestoval po motokárových závodech. Chyběl jsem na spoustě hodin, takže myslím, že mě učitelé skoro neznali. Zpočátku jsem se snažil učivo dohánět doma, ale když se moje závodění ještě zintenzivnilo, měl jsem paralelní výuku.

Kdo byli tví dětští hrdinové?
Když jsem jezdil motokáry, byl to motokárový závodník jménem Daniel Rossi. On byl ten chlápek, jehož plakáty jsem měl doma na zdi pokoje.

Máš nějakou špatnou zálibu?
Ne, ani ne. Miloval jsem lyžování, ale hned při vstupu do formule tři jsem podepsal kontrakty s několika firmami a musel přestat. Ze začátku to bylo docela těžké. Teď už to není problém.

Sbíráš něco?

Ne, nejsem zrovna sběratel. Mám jen malou sbírku modelů aut na rally, to bych ale ani nenazval sbírkou.

Po čem z domova se ti nejvíc stýská, když jsi na cestách?
Po pocitu, že jsem doma. I když spíme ve skvělých hotelích a pokojích, není to domov. Je to anonymní. Jednoduše mi chybí mé věci.

Jaká byla tvoje nejhorší koupě?
No, vlastně jsem si moc věcí nekoupil. Posledně jsem si koupil mobil a používal ho asi půl hodiny, než jsem si uvědomil, že mi leze na nervy.

Jakou máš rád kávu?
Nepiju kávu.

Jak vypadá ideální nezávodní nedělní dopoledne?
Nejlepší by bylo vstát celkem brzy a jít si zaběhat nebo zajezdit na kole. Vzduch je brzy ráno tak svěží a čistý. Často si nastavuju budík. Zazvoní, moje ruka se natahuje po budíku a ještě ve spánku ho zamáčkne. Tolik ke svěžímu rannímu vzduchu!

Jaké bylo tvoje první vozidlo?

První vozidlo jsem dostal, když mi byly čtyři a půl roku. Rodiče mi koupili zmenšeninu jeepu v měřítku 1:4 nebo 1:5, měl motor o síle tří koní a dvě rychlosti. Ten den začala moje kariéra v motorsportu. 


"Za žádnou svou chybu se nestydím. "

Za jakou svou chybu se nejvíc stydíš?
Na nic konkrétního si nevzpomínám. A kdyby nějaká byla, snažil bych se z ní poučit a pak bych se přestal cítit trapně. Když se ohlédnu zpátky, nikdy jsem nezažil negativní okamžiky. Myslím, že jsem se vždycky pohyboval v mezích společnosti a svého okolí.

Jaké nejlepší jídlo umíš uvařit?
Často jsem si sám vařil, když jsem závodil na motokárách. Jednoduché věci, jako grilované maso, mi chutnaly vždycky lépe než v restauraci. Možná je to tím, že věnujete přípravě tolik úsilí, že vám to pak musí chutnat.
 
Kdy jste byl naposledy opravdu vytočený?
Vzteklý? Takový já nejsem. Rozčílil jsem se v Silverstone a Budapešti, ale takové věci se prostě stávají. Asi jsem hodně mírný člověk.

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy