Rozhovor s Frankem Williamsem

Před pár lety Mosley řekl, že nezávislé týmy jsou mrtvé. Nyní to vypadá, že mají problémy automobilky a týmy, jako je ten váš, znovu dominují. Vnímáte to jako osobní odvetu?
Frank Williams: To mi Max nikdy neřekl, řekl, že nezávislé týmy zahynou, jestli se situace nezmění. A změnila se. Existují dva typy nezávislých týmů: ty, které hledají zdroje pro přežití a soutěžení a ty, které si myslí, že to bude jednoduché a brzy zmizí. Max je chytrý, umí rozeznat seriózní týmy a podporovat je.

Takže Mosleymu fandíte?
FW: Zastupuje tento sport, je velmi schopný a má v tom dvaačtyřicetiletou zkušenost.

Zvažoval jste někdy prodej týmu automobilce?
FW: Doufám, věřím, že tu ještě spoustu let budu. Ale už je mi 67, musím myslet na budoucnost mé rodiny i mého týmu. Nechci nic vylučovat, vyberu kupce čistě podle toho, co mi nabídne. Ale myslím, že automobilka to asi nebude.

Jste ještě ve Formuli 1 šťastný?
FW: Formule 1 je úžasná. Ten zvuk, adrenalin, soutěživost. Neměl bych to rád, kdyby nebyla na vrcholu. A ve sportovním ohledu je.

Takže je to sport, který přežije krizi...
FW: Za celou sezónu spotřebuje celý šampionát méně paliva, než jedno Jumbo na letu z Londýna do Los Angeles. Jak by mohl zaniknout? Dá se předpokládat, že za pár let budou naše vozy ekologičtější a promyšlenější, ale pořád budou stejně rychlé a konkurence stejně tvrdá jako dnes. Ale je tu jedna věc, která je a měla by zůstat mimo uvažování – mít na trati dvě různé kategorie.

Kategorie, které by vznikly po zavedení dobrovolných rozpočtových stropů? A fungoval by jednotný rozpočtový limit pro všechny?
FW: Ano, kdyby byl racionální. Teoreticky by limit mohl být hodně pod 100 milionů eur. Ale měli bychom si dát pozor, aby se vstup do F1 nestal příliš snadným, jinak tu bude opět čtyřicet nebo padesát týmů, za kterými stojí lidé, co žádají o peníze maminku s tatínkem a za chvíli odejdou. Také bychom neměli ničit hodnotu našich týmů. Možná je to můj soukromý záměr, ale nelíbí se mi představa, že po půl století Formule 1 budeme muset zredukovat počet zaměstnanců na 50 a potom firmu prodat za nízkou částku.

Váš tým společně s dvěma dalšímy přišel s dvoupatrovým difuzorem, i když bylo jasné, že pravidla byla sepsána s jiným záměrem. Je to legální, ale je to i etické?
FW: Máme právo a máme právníky. A ti tu jsou, aby dělali svou práci. Ještě před prvním závodem nám tuto součást Whiting nejen potvrdil, ale řekl: 'Dobrá práce, postavili jste ostatním překážku.' Upřímně nevím, jak ta myšlenka vznikla, ale inženýři jsou zvyklí hledat v pravidlech šedé zóny.

Před tituly v Benettonu a Ferrari začínal Brawn svou kariéru ve vašem týmu. Jak na něj vzpomínáte?
FW: Jako na inteligentního, klidného a přímého člověka. Moc nemluvil, ale hodně poslouchal a vstřebával co nejvíce znalostí. Prostě intelektuál. Pro ilustraci - v sedmdesátých letech jsme koupili továrnu od Lotusu a přesouvali jsme se tam. Sám od sebe zorganizoval práci v aerodynamickém tunelu. A po obědě zmizel. Jednoho dne jsme ho z nějakého důvodu hledali a říkali si: 'Sakra, kam zmizel.' A našli jsme ho, jak si zařizuje skladiště pro všechno to své náčiní na rybaření. Vypadalo to jako náhlá myšlenka. Když ho jednou prodal, věděli jsme, že u nás skončil.

Změnil se od té doby?
FW: Ne, je stále klidný a především zatraceně chytrý.

Koho z mladých jezdců považujete za nástupce Schumachera? Možná Rosberga?
FW: Nico už není tak mladý. Pořád nemůžu pochopit, jak jsem mohl přehlédnout Vettela.