STŘELBA A ÚTĚK PŘED ZÁKONEM
Osud týmu JLP Racing a Paula st. nabral počínaje rokem 1983 náhlý spád. Pět měsíců po zisku titulu se Paul st. stal uprchlíkem před zákonem. Americká policie ho hledala za pokus o vraždu a za pokus o únos.
Paulovým terčem byl Stephen Carson, jenž proti němu svědčil u soudu. Carson figuroval jako klíčový svědek okolo pašování marihuany, do kterého byl svým způsobem taktéž namočen. Za cenné informace byla Carsonovi udělena imunita v soudním stíhání.
Tři měsíce po prvním soudním řízení se Carson vydal v doprovodu jedné osoby na ryby. Na břeh Crescent Beach na Floridě se dvojice vrátila až večer. V přístavu se z ničeho nic objevil Paul st. a se zbraní v ruce nařídil Carsonovi vlézt do kufru jeho vozu. Carson odmítl a dal se na útěk, Paul st. po něm pětkrát vystřelil a zasáhl jej hrudníku, žaludku a nohy. Carsonův pobočník vytáhl zbraň a začal po útočníkovy pálit. Paul st. zmizel v přízraku tmy neznámo kam.
Objevil se až na konci června v doprovodu právníka. Na otázku, kde strávil poslední dva měsíce odmítl vypovídat a u soudu provolával svou nevinu. Byť předběžné vazbě neunikl, po deseti dnech byl propuštěn na kauci 500 000 dolarů.
V prosinci měl začít soud, ale Paul st. se už dávno pasoval do role uprchlíka. Na 13 měsíců se po něm slehla zem. FBI ho našla ve spolupráci se švýcarskou policií až v lednu roku 1985 před bankou v Ženevě.
Zatímco byl Paul st. hledán FBI, vzrůstal počet obvinění. Vedle něj bylo trestně stíháno dalších sedm lidí (pěti se podařilo zmizet).
FBI poté rozkryla celé pozadí pašerácké organizace, jejíž hlavou byl právě Paul st. Skupina sedmi lidí v letech 1975 – 1981 přepravila z Kolumbie do USA 50 tun marihuany. Na seznam přibylo i vyděračství a podplácení svědků. Dodávky marihuany pašovali z Kolumbie na východní pobřeží Floridy a k bažinám Louisiany. Nástrojem přepravy byla plavidla a pronajaté nákladní vozy. V roce 1982 prý Paul st. přerušil kontakty s Kolumbií a začal ve velkém pěstovat marihuanu v Georgii.
Paul st. byl shledán vinným v sedmnácti bodech obžaloby, do obchodování s drogami zapojil i otce Lee Paula, shledaným vinným ve čtyřech bodech obžaloby.
SYN V INDYCAR, OTEC NA ÚTĚKU
Rok 1983 byl pro Paula ml. opravdu obtížný. Před otcovým zmizením dojel s JLP4 na druhém místě v Miami. V Sebringu o jeho služby projevil zájem Preston Henn, ale cíl neviděl. Na další dva závody se mu podařilo vzkřísit otcův tým, ale jeho nejlepším výsledkem bylo šesté místo. Obnovená kariéra v monopostech IndyCar byla úspěšnější. Paul st. krátce před svým zmizením zaplatil Rudymu Van Der Stratenovi 400 000 dolarů za místo v týmu VSD a syn mohl dál zdokonalovat jezdecké umění v monopostech. Po velkolepém třetím místě v Atlantě havaroval v tréninku na Indianapolis 500. Takřka čelní náraz do betonové zdi způsobil frakturu levého kotníku a pro Paula ml. nastala nezbytná rekonvalescence.
Ve druhém závodě po sundání sádry způsobil Paul ml. senzaci. V posledních kolech odolával útokům tehdejšího trojnásobného šampióna IndyCar Rickyho Mearse. Na oválu Michigan Speedway, kde dosahované rychlosti překračovaly 300 km/h, udržel Mearse za zády a k velké slávě vyhrál pětisetmílový podnik.
Všeobecně bylo těch 11 absolvovaných podniků roku 1983 jako na houpačce, ale osmé místo v konečném pořadí i po vynechání dvou závodů znamenalo výborný výsledek. Paul st. sice zaplatil jen polovinu slibované částky, ovšem Paul ml. získal na bonusech 250 494 dolarů, takže si Van Der Straten nemohl stěžovat.
Paul ml. posouval fakt, že otec prchá před zákonem, do pozadí. V roce 1984 obdržel nabídku od Phila Conteho z IMSA, ale spolupráce netrvala dlouho. Paul ml. se za celou sezónu 1984 zúčastnil jen sedmi závodů s pěti různými týmy. A to každému zaplatil za závod 5 000 dolarů.
Druhý pokus v Indianapolisu s IndyCar dopadl jako předchozí – Paul ml. tvrdě havaroval v tréninku a utrpěl poranění hlavy. S nepříliš kvalitní technikou exceloval pouze v Las Vegas na parkovišti před hotelem Caesars Palace. V prvním kole předjel Maria Andrettiho a Dannyho Sullivana a čelo držel deset kol. Nakonec skončil třetí.
V roce 1984 se Paul ml. neomezil jen na americké závody, absolvoval i výlet do Evropy na prestižní čtyřiadvacetihodinový závod v Le Mans. S vozem Porsche 956 a partnerem Jeanem Rondeauem dojel na vynikajícím druhém místě.
V lednu roku 1985 relativně klidnou hladinu rozbouřilo otcovo zatčení ve Švýcarsku. V tu chvíli nabídl Paul ml. dobrovolný odchod Dougovi Shiersonovi, šéfovi stejnojmenné stáje Shierson Racing v IndyCar. Shierson Paulovi ml. vyhověl, naproti tomu Phil Conte z IMSA si ho i přes vrtkavé rodinné problémy ponechal v týmu. Hájil názor, že dokud soud neprokáže opak, je Paul ml. nevinný.
Kariéra v motorsportu byla zachráněna, jen ten vysoce nespolehlivý motor Buick činil Paulovi ml. vrásky na čele – nedokončil ani jeden z jedenácti absolvovaných závodů.
Paul ml. nakonec šanci v IndyCar dostal. Willy T. Ribbs, první závodník černé pleti na oválu Indianapolis Motor Speedway, jezdil beznadějně pomalu a protože by se do závodu nekvalifikoval, přihlášku stáhl. Majitel vozu Sherman Armstrong povolal Paula ml. a posadil jej do monopostu March. Paul ml. byl rozhodnut ukončil nešťastnou sérii havárií a konečně se kvalifikovat. Od prvního dne tréninků však monopost March-Cosworth nedával příliš velké naděje. Změna šéfinženýra nakonec pomohla, třebaže nervozitu boje o start nezmírnila. V kritický den měl k dispozici jen tři pokusy, první nedojel kvůli převodovce a druhého se vzdal kvůli špatné ovladatelnosti v rychlosti 326 km/h. Jeho nový šéfmechanik ho ujistil, že v rychlosti přes 330 km/h se bude march řídit mnohem lépe.
Paul ml. nastoupil k poslednímu pokusu, před první zatáčkou se zhluboka nadchl. S plynovým pedálem sešlápnutým až na podlahu se řítil do první zatáčky. Tu projel bez jediné chybičky a v podobném duchu pokračoval i ve zbylých třech zatáčkách. Celý proces zopakoval ještě třikrát, neboť kvalifikace se jela na čtyři měřená kola. Průměrnou rychlostí 332 km/h se kvalifikoval na 24. místě. Konečně. Před davem téměř 400 000 diváků ale po 168 kolech z 200 havaroval. Ani druhý výstup pod Armstrongovými křídly na letišti v Clevelandu nedopadl příliš uspokojivě – 17. místo v cíli nebylo to, v co obě strany doufaly.
Další závody v IndyCar roku 1985 již neabsolvoval, bylo pro něj extrémně obtížné najít tým a sponzora, který by chtěl mít co dočinění s člověkem, jemuž hrozí vězení a otec býval pašerákem drog.
V březnu roku 1986 byl Paul st. eskortován ze Švýcarska do USA. V alpském státě si totiž odpykával trest za falšování cestovního pasu. Po návratu do USA s ním bylo okamžitě zahájeno soudní řízení. Vlastnímu procesu se nevyhnul ani Paul ml., ovšem spíše než o proces šlo o dohodu. Dobrovolně přijal vinu v jednom bodu obžaloby za to, že jiná obvinění budou stažena.
Paul ml. byl poslán na pět let do vězení v Jacksonvillu za vydírání. Jedním ze stažených obvinění byla příprava lodí určených k pašování a vykládka zboží. Soud dále zabránil tomu, aby Paul ml. vypovídal proti svému otci.
Na Paula ml. spadla pětiletá klec. Otec byl v daleko horší pozici, dostal 25 let a byl převezen do věznice Penitentiary (Kansas) s maximální ostrahou. Po Paulových se slehla zem.