Nehoda, která si vyžádala život mladého Stefana Bellofa, se odehrála v neděli 1. září 1985 v 15:37. V tu dobu Stefanův vůz, Porsche 956 B, projížděl 78. kolem vytrvalostního závodu na 1000 km Spa – Francorchamps a v pasáži Eau Rouge, se snažil dostat před vedoucí vůz Jacky Ickxe. Bellof a Ickx spolu sváděli urputný boj o vedení v závodě, od doby, co po zastávce v boxech, převzali svá vozidla od svých týmových kolegů, Thierry Boutsena a Jochena Masse. Jacky Ickx byl při výměně rychlejší a stihl se vrátit na trať s pětisekundovým náskokem před Bellofem, ale během dvou kol dokázal mnohem rychleji jedoucí Bellof, Ickxovu výhodu vymazat.
Ickx dokázal hájit svojí pozici celá tři kola, na začátku 78. kola, po výjezdu z La Source, oba minuli pomalejšího Pescarolu. Ickx se držel pravého okraje dráhy, Bellof se snažil před něj dostat venkem, ale v rychlosti kolem 240 km/h je téměř nemožné projet zatáčku Eau Rouge bok po boku. Což se vzápětí potvrdilo, Ickx neměl kam uhnout, Bellof se dotkl obrubníku, střetu obou vozů se již nedalo zabránit. Stefanův vůz letěl přímo proti bariéře, která tak silný náraz nevydržela a pustila vůz až na betonovou zeď pod tribunou. Přední část vozu byla zcela zdemolována, Stefan Bellof zemřel hodinu po vyproštění z vozu.
Stefan Bellof (* 20. září 1957 Gießen - 1. září 1985 Spa-Francorchamps)
Kariéru zahájil, jako většina pilotů, na motokárách. Již v roce 1976 získal titul mezinárodního mistra Lucemburska a v roce 1980 i titul německého šampióna. Ještě v témže roce slavil titul německého šampióna ve formuli Ford, a to hned ve své premiérové sezoně. Následující rok, ve stejné kategorii, získal titul mezinárodního mistra Německa a startoval ve formuli super VW, navíc získal angažmá ve formuli 3, kde zazářil třemi vítězstvími a třetím místem v konečném hodnocení šampionátu.
Do formule 2, vstoupil famózním způsobem, zvítězil v prvních dvou závodech a v celém šampionátu získal čtvrté místo. V následujícím roce (1983), již tak úspěšný nebyl a z dvanácti závodů pouze ve dvou bodoval. Současně startoval i v mistrovství světa značek s vozem Porsche 956, zvítězil v Silverstone, Mount Fuji a Kyalami, když jeho partnerem byl Derek Bell. V závodě na 1000 km Nürburgringu byl neuvěřitelně rychlý, překonal rekord jak v kvalifikaci, tak v závodě a zapsal se tak do listiny rekordmanů na Nordschleife, jako nejrychlejší jezdec ve všech třídách.
V roce 1984 ho angažoval tým Tyrrell pro závody formule 1, zároveň však směl startovat v závodech sportovních vozů. Slibně rozjetá sezona nakonec skončila obrovskou ostudou a následnou diskvalifikací celého týmu. Při Grand Prix Detroitu, byly oba vozy podrobeny prohlídce komisařů FIA, kteří odhalili v palivových nádržích nepovolenou zátěž. Vše si vynahradil v mistrovství světa sportovních vozů, kde získal titul mezi jezdci (zvítězil v Monze, Nurburgringu, Spa, Imole, Mount Fuji, Sandown Parku) a týmu Porsche výrazně pomohl k titulu mezi značkami.
Do sezóny 1985 nastoupila stáj Tyrrell s atmosférickými motory Cosworth DFY V8, ale v době, kdy světu formule 1 vládly turba, neměl Stefan Bellof možnost rozvinout svůj talent naplno. Tyrrell nasadil nový model 014 s turbo motorem Renault EF4B V6 při Grand Prix Německa, což bylo až ve druhé části sezóny. Stefan Bellof se s tímto vozem svezl pouze ve třech závodech, poté přišlo osudné datum 1. září. V ten den se Stefan postavil na start závodu na 1000 km Spa ve voze Porsche 956B týmu Brun Motorsport. V nájezdu do zatáčky Eau Rouge zavadil Bellof o vůz Jacky Ickxe, narazil ve vysoké rychlosti čelně do zdi a jeho vůz začal hořet. Závod byl přerušen, a i když byl oheň rychle uhašen, zcela zdemolovaná přední část vozu nedávala šanci na přežití. Stefan Bellof zemřel hodinu po vyproštění z vozu. Pro stáj Porsche to byla již druhá smrtelná nehoda od smrti Manfreda Winkelhocka 12. srpna.