Takuma Sato

Sato, Takuma | foto: Super Aguri Formula 1

Takuma Sato je dalším z řady japonských pilotů, pokoušejících se prosadit v královské disciplíně formulových závodů. Jeho cesta mezi elitu byla lemována úspěchy v prestižních seriálech, ale závody Grand Prix Formule 1 jsou specifické. „Úsilí, vytrvalost, rychlost a řada kolizí, to je největší asijská naděje současnosti.“

Místo cyklistou pilotem monopostu F1…
Život přináší změny a ani v případě Takumy tomu nebylo jinak. Mladý Japonec úspěšně vykročil za kariérou profesionálního cyklisty, když vyhrál japonské mistrovství juniorů, ale jako mnoha jiným, i jemu učarovala vůně benzínu a spálených pneumatik. Z kola přesedl do motokáry poměrně pozdě, bylo mu 19 let. A již tehdy se plně projevila jeho silná zbraň - nezdolnost a nezměrná odhodlanost. Novou kariéru budoval s obrovským úsilím. Účastnil se tolika závodů, kolika byl schopen a startoval v několika různých domácích šampionátech současně. Dosáhl však svého a po jediném jednom roce v motokáře vyhrál místo v závodní škole automobilky Honda pro rok 1997.

Takuma prokázal svoje schopnosti i ve voze s poněkud většími pneumatikami. Na konci roku 1997 zvítězil v japonské Formuli SRS-F, která se jezdila pod patronátem Hondy a závodního okruhu v Suzuce.

Odvážná cesta na zkušenou…
V sezoně 1998 se objevil na startu několika úvodních závodů domácí Formule 3. Navzdory minimu zkušeností se však rozhodl pro odvážný krok a zamířil na starý kontinent. Ve Velké Británii se v létě dohodl se šéfem týmu Diamond Racing Hywelem Absolomem a zúčastnil se zbývajících závodů seriálu Formule Vauxhall Junior. Absolom, jehož týmem prošel i Mika Hakkinen, byl mladým Japoncem nadšen.

S dalším rokem vystoupil Takuma opět o stupínek výše. Startoval v evropském seriálu Formule Opel, kde byl hlavním soupeřem hvězdy šampionátu Martina O'Connella, jenž měl ale na svém kontě nesrovnatelně více zkušeností. Zvítězil sice pouze v úvodním závodě, ale byl jediným, kdo dokázal O'Connella vůbec porazit. V roce 1999 se zúčastnil ve Velké Británii i školního seriálu Formule 3.

Takuma králem britské F3 a nejen britské…
O rok později se objevil na startu britského šampionátu Formule 3. Hywel Absolom ho uvolnil pro tým Carlin Motorsport. Takuma opět nezklamal a svoje první vítězství získal pod drtivým tlakem favorita seriálu Antonia Pizzonii v Silverstone. Do konce sezony přidal ještě další tři vítězství.

Sezona 2001 je doposud největším klenotem ve sbírce mladého Japonce. Tým Carlin Motorsport mu dal k dispozici špičkový vůz a Takuma jim investici nesporně vrátil. V úvodu se mu příliš nedařilo, ale poté, co vyhrál pátý závod v Doningtonu, byl do konce sezony o třídu lepší veškeré své konkurence. Celkem si připsal 12 vítězství a titul získal s naprostou převahou. Svoji formu dokázal i při mezinárodním měření sil vítězstvím v závodech v Macau a Marlboro Masters. Po tak skvělé sezoně bylo nemyslitelné, že by se o něj nezačala zajímat i Formule 1. Poté, co se účastnil testů s vozem týmu BAR Honda, obdržel nabídku od Eddieho Jordana. Ir při podpisu smlouvy nakonec Takumu upřednostnil před zkušeným Jeanem Alesim.



Nevydařená sezona, zato skvělý doma…
Takumovi se splnil sen. Stanul na startu Grand Prix Austrálie po skutečně raketové kariéře. Od jeho prvního usednutí do motokáry uplynulo pouhých 7 let. V roce 2002 však zůstaly jeho první výkony za očekáváním. Ale Formule 1 je proti dalším seriálům poněkud odlišná a zkušenosti, dobrý vůz a silné zázemí jsou pro růst jezdce nezbytné. Takuma Sato však v Jordanu roku 2002 neměl ze zmíněného k dispozici prakticky nic. Přesto prokázal svoji slibnou rychlost, ale také nekonečnou řadu různých řešení, jak monopost Formule 1 vyřadit z provozu. Nutno opět připomenout, že se jednalo v mnoha případech o havárie, které pramenily z přílišné snahy a nebo technických poruch vozu. Avšak jeho atak týmového kolegy Giancarla Fisichelly mu v týmu dlouho nemohli zapomenout. Handicapem Takumy tak bylo především to, že na trati příliš mnoho času nestrávil. V druhé polovině roku se přes neustálé porážky od týmového kolegy dostavila alespoň relativní spolehlivost a v samém závěru šampionátu při domácí GP Japonska i skvělé 7. místo v kvalifikaci a skoro neuvěřitelné 5. místo v cíli se dvěma mistrovskými body. Výborný finiš však nic nezměnil na tom, že s odchodem Hondy od Jordanu nenašel Takuma žádné jiné angažmá pro další sezonu.



Jediný závod, avšak výborný výkon…
Avšak Honda na jezdce nezanevřela a Takumo se stal pro rok 2003 testovacím jezdcem britsko amerického týmu BAR Honda. Poté co se na veřejnosti projevily neshody mezi pilotem Jacquesem Villeneuvem a šéfem stáje Davidem Richardsem v plné šíři, bylo jméno Takumy stále častěji spojováno s druhým jezdcem vedle Jensona Buttona. Tyto spekulace byly potvrzeny podpisem kontraktu a když Kanaďan odešel z týmu ještě před posledním závodem, dostal mladík druhou šanci. Uchopil ji obouruč a po bitvě s Michaelem Schumacherem, jenž právě bojoval o svůj šestý titul mistra světa, vybojoval při domácí Grand Prix další mistrovské body. Po startu ze 13. pozice dokončil závod na místě šestém!

Solidní sezona a první stupně vítězů…
Druhá kompletní sezona dopadla pro Takumu diametrálně odlišně, než ta u Jordanu. Japonský jezdec sice na týmového kolegu Buttona v hodnocení jezdců zdaleka nestačil, ale jeho zkušenosti byly nesporně menší. V rychlosti se mnohdy Britovi vyrovnal, odnášel to povětšinou ale motor Honda v jeho monopostu, který ho v úvodních závodech sezony několikrát vyřadil. Takumo se však závod od závodu zlepšoval a po kritice za zničené agregáty a nejedno špatně načasované předjíždění se dostavily i slušné bodové zisky. Poprvé v kariéře vystoupil i na stupně vítězů, když protnul cíl při GP USA 2004 na třetím místě. Slušným dílem pomohl týmu k druhému místu v Poháru konstruktérů a odvděčil se BAR za důvěru, kterou v něj spolu s Hondou vložili.

Statistické údaje:

Národnost: japonská
Datum narození: 28. ledna 1977
Místo narození: Tokio
Výška: 163 cm
Váha: 60 kg
Počet startů: 36
Počet bodů: 39
Počet vítězství: 0
Pole Position: 0
Nejrychlejší kola: 0
Stupně vítězů: 1
Debut v F1: GP Austrálie 2002
První vítězství: -
Počet titulů mistra světa: 0


Kariéra chronologicky:

1997 motokáry a Honda Suzuka Racing School
1998 japonská F3 a britská F Vauxhall Junior
1999 evropská Formule Opel / 6. místo celkově
2000 britská F3 / 3. místo celkově
2001 britská F3 / šampion, test pro F1 BAR Honda
2002 F1 Jordan Honda / 2 body a 16. místo celkově
2003 F1 BAR Honda / 3 body a 18. místo celkově
2004 F1 BAR Honda / 34 bodů 8. místo celkově

* Aktualizováno dne 7. listopadu 2004


Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy