Formule 1 vzdá hold tichému Američanovi

Tichý Američan, přesně tímto přízviskem se honosila závodnická legenda, která byla často opomíjena. Phil Hill se dožil úctyhodných jednaosmdesáti let, ale bohužel, čas dohoní každého. Odešel jeden z posledních hrdinů staré školy.

Phil Hill patřil do Ferrari, stejně jako Ferrari patřilo k Philu Hillovi. I když si cestu musel sám tvrdě vyšlapat, dokázal se ve světě gladiátorů prosadit. Hill na sebe upozornil v USA, kdy vyhrával jeden závod za druhým v soukromém sportovním Ferrari. Jeho úspěchy se donesly až do setmělé kanceláře Enza Ferrariho v Maranellu.

Starý pán mu dal šanci, ale jak už to u tohoto komplikovaného šéfa nejslavnější značky na světě bývalo, sedačku si musel zasloužit. Ferrari ho nejprve "testoval" v závodech sportovních vozů. Tam Hill naprosto exceloval a za své úspěchy si vysloužil občasné starty ve Formuli 1.

Jenže cesta do královské disciplíny byla lemována trním. Ve sportovních vozem vzbuzovalo jeho jméno respekt, ale odborníci pro něj ve Formuli 1 nenašli pochopení. Když v roce 1960 Ferrari angažoval tichého Američana na celou sezónu, většina lidí se nad tímto krokem pozastavovala a kroutila hlavou.

A Phil Hill to těžce nesl. Nebyl psychicky odolný jako většina jeho soupeřů, resp. v těch dobách kamarádů. Navíc měl strach z havárie, zranění a smrti víc, než bylo u ostatních obvyklé. Před startem býval nesmírně nervózní. „Kdyby jste k němu přišli jak sedí v autě a řekli: "Hele, Phile, hoří ti to," tak by dokázal vyskočit až metr vysoko,“ vzpomíná Stirling Moss ve své knize Vše kromě svého života. Ale na trati byl Hill opravdovým závodníkem.

V závěru sezóny 1960 dokázal zvítězit v italské grand prix na Monze, která ještě čítala starý nebezpečný ovál. Je sice pravda, že v závodě mimo monopostů Ferrari nebyla žádná konkurence, jelikož britské týmy odmítly absolvovat jízdu smrti na desetikilometrové Monze. Ale Phil Hill předvedl úžasné souboje s týmovými kolegy a naprosto bravurně vyhrál.


Phil Hill na Monze, v místě velkého triumfu i tragédie

Rok 1961 byl pro Hilla zlomový. Se změnou pravidel vystoupily na vrchol s velkým náskokem monoposty Ferrari. Dvojice Hill - von Trips okupovala přední příčky ve všech závodech a jen dvakrát se musela sklonit před talentem jednoho z nejlepších jezdců celé historie F1, Stirlingem Mossem. Souboje Hill - von Trips zvedaly ze sedaček a přírodních tribun všechny přihlížející. K nezapomenutelným soubojům patří ten ve Spa a na Nürburgringu.

Jenže na programu byla zářijová italská grand prix a mračna zahalily slunce. Von Trips bojoval s Hillem o titul, ale k přímému souboji už nikdy nedošlo. Německý hrabě vyrazil z pole-position, ale špatným startem se propadl hodně dozadu. Při brždění do zatáčky Parabolica kolidoval s Jimem Clarkem. Von Trips a dalších čtrnáct diváků přišlo o život. Hill neměl ani tušení co se stalo a teprve až po vítězství mu bylo oznámeno, že jeho dobrý kamarád zahynul.

Hill byl naprosto zdrcen, zavřel se do ústraní. Na nějaké oslavy titulu neměl ani pomyšlení. Proč také. Při hloupé honbě za titulem zemřel jeho kamarád. Hill se nemohl zbavit dojmu, že na poháru pro vítěze je krev Wolfganga von Tripse. Nový šampión utekl z Itálie domů do USA a zavřel se před venkovním světem. Neustále si pouštěl svou oblíbenou vážnou hudbu a psychicky se užíral.

V roce 1962 se vrátil, ale vozy Ferrari nestály za nic. Technický náskok ostrovní týmy dotáhly a Enzo Ferrari hledal své červené koně v zadních částech výsledkových tabulek. Phil Hill už nikdy v F1 nevyhrál, navíc k jeho nespokojenosti přispívala ta klasická špatná atmosféra v dobách vlády Enza Ferrariho. Hill odešel do Cooperu, ale výkony byly mizerné. Ve sportovních vozech se mu dařilo mnohem lépe, s Fordem vyhrával ceněné závody. Ale po Monze 1961 už to prostě nebyl ten Phil Hill, kterého znala veřejnost.

V sezóně 1966 se nadobro rozloučil se závody. Ještě v tom samém roce dělal poradce u filmu Johna Frankenheimera Grand Prix. Navíc mu dal malou roli stájové dvojky hlavního hrdiny. Frankenheimer si ho vybral především díky ustaranému výrazu ve tváři.

Phill Hill odešel do ústraní, otevřel si firmu na opravnu automobilu Ferrari. Na chvíli zkusil i komentovat, ale raději dal přednost poklidnému životu.

Luca Di Montezemolo, prezident Ferrari

Stejně jako všichni zaměstnanci Ferrari, jsem smutný, že nás opustil Phil Hill. Člověk a šampión, který byl oddaný Ferrari a reprezentoval její značku na dráze i mimo ni. S Philem jsme byli vždy v kontaktu. Bude mi chybět jeho vášeň a láska k Ferrari.

Ferrari i celá Formule 1 vzdá hold tomuto skvělému jezdci během závodního víkendu ve Spa-Francorchamps.

Sezónu 1961, rok největších úspěchů Phila Hilla, si budete moci přečíst v našem seriálu již brzy. Nyní vrcholí boje o titul šampióna roku 1960. Více zde.

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy