Jose Froilan Gonzales

Juana Manuela Fangia zná dnes každý, kdo se kdy jen trochu zajímal o motoristický sport a Formuli 1. Podstatně méně známý je jeho přítel, krajan a vrstevník Jose Froilan Gonzales, jenž velkého Fangia na první cestě do Evropy v roce 1949 doprovázel.

Přitom i Gonzales dosáhl v prvních letech šampionátu Formule 1 slušných výsledků a renomé. Při 31 startech dokončil v polovině případů závod na stupních vítězů, třikrát startoval z pole position, dvakrát zvítězil a šestkrát zajel nejlepší kolo závodu. V čele závodního pole kroužil 270 kol v celkové délce 1517 kilometrů. Jedinkrát jednou startoval za jinou než italskou značku, a to ani nepřejel startovní čáru. Nelze pak zapomenout na významnou skutečnost, že právě on byl tím prvním jezdcem, který kdy vyhrál pro Scuderii Ferrari závod Grand Prix F1.

Jose Froilan vyrůstal v rodině autorizovaného prodejce značky Chevrolet v malém provinčním městě tři hodiny jízdy od Buenos Aires. V mládí se věnoval fotbalu, atletice, cyklistice a byl prvotřídním plavcem. Jakmile mu to argentinské úřady povolily, věnoval se podobně jako Fangio závodům cestovních vozů. Při zmíněné výpravě do Evropy se v roce 1950 zúčastnil dvou závodů Grand Prix F1 za tým bývalého jezdce Achile Varziho s čtyřválcovým Maserati 4CLT, původně připravovaným pro Fangia. Obecně se soudí, že Gonzales při svých prvních startech nezaujal, ale opak je pravdou. Při debutu v Monaku se dokázal kvalifikovat třetí a vklínit se mezi čtyři bezkonkurenční Alfy Romeo 158. V knížectví ani později ve Francii však závod nedokončil.

Po návratu domů však přišla repatriace. Mercedes Benz oprášil v roce 1951 tři předválečné přeplňované W163 pro několik prestižních formulových závodů v Jižní Americe a Gonzales je dvakrát porazil v menším přeplňovaném dvoulitrovém Ferrari 166. Enzo Ferrari se sice divil, jak se může tak velký člověk vůbec vměstnat do závodního kokpitu, ale učaroval mu Gonzalesův agresivní jízdní styl a touha po vítězství. V časech začátků F1 se říkalo, že jeho průjezdy zatáček smykem nebyly příjemné na pohled, dnes bychom to hodnotili zřejmě jinak, ale faktem zůstává, že shrbený nad volantem a vyklánějící se z kokpitu byl rychlý a dostával z vozu jeho maximum. Přestože byl Jose Froilan dobrosrdečný a kamarádský, po svých předcích zdědil postavu, jíž se už na první pohled odlišoval od svých soupeřů. Přezdívka "pampový býk" ho poté provázela světem stejně jako "El Cabezon" (Tlustá hlava). Druhý důvod proč po něm Ferrari sáhlo byla snaha získat protiváhu Fangia v boji s Alfou Romeo. Po dvou startech se soukromým Ferrari absolvoval už jako tovární pilot Scuderie v roce 1951 čtyři evropské závody. Při Grand Prix Velké Británie překonal výborným výkonem Alfy Romeo i suverénního Fangia a započal sérii vítězství vozů Ferrari v závodech Formule 1. V dalších třech podnicích skončil třetí a dvakrát druhý, což mu vyneslo celkové třetí místo v šampionátu.

Nové technické předpisy zapříčinily odchod Alfy Romeo. Jedničkou byl u Ferrari Alberto Ascari a Gonzales proto zariskoval s dalším italským týmem Maserati, jak se však ukázalo, na přestup bylo ještě příliš brzy. V závodech Grand Prix se tak ukázal v roce 1952 pouze v italské Monze, kde ale skončil s nejrychlejším kolem druhý za svým bývalým týmovým kolegou Ascarim.

Rok 1953 měl být o hodně úspěšnější, spolu s Fangiem, novým týmovým kolegou, měli pro Maserati ovládnout šampionát. Jejich A6SSG však na Ferrari 500 nestačilo. V obecných hodnoceních toho roku se dočteme, že byl Gonzales ve stínu Fangia, ale podrobnější studium výsledků ukáže, že jeho situace byla podobná, jako později daleko respektovanějšího Stirlinga Mosse. Na nakonec pětinásobného šampiona ztrácel, ale jen velmi málo. Navíc, možná i díky agresivnímu stylu jízdy, ho trápila nespolehlivost vozu o něco více a nesmíme zapomenout ještě na jeden důležitý fakt. Jedničkou Maserati byl Fangio a v tehdejší době mohli jezdci  přesednout po selhání jejich vozu do monopostu týmového kolegy. Výsledné šesté místo v hodnocení jezdců tak úplně neodráží skutečnou Gonzalesovu konkurenceschopnost.

O rok později se návrat k Ferrari ukázal jako správný, bohužel do hry vstoupil nový hráč, tovární tým Mercedesu s vynikajícím W196 a Fangiem za volantem. Přestože Gonzales vyhrál svoji druhou a poslední Grand Prix, znovu v britském Silverstone 1954 a z šesti dokončených závodů pětkrát vystoupil na stupně vítězů, duel s Fangiem o titul výrazně bodově prohrál. Titulem vicemistra F1 však alespoň potvrdil naprostou nadvládu argentinských jezdců. Pro Ferrari vyhrál téhož roku spolu s Trintignantem legendární 24hodinový závod v Le Mans.

Po zimní přestávce nastoupil ke GP Argentiny 1955 znovu za Ferrari s modelem 625. Získal pole position, svedl krásný souboj s Ascariho Lancií, ale znovu se musel sklonit před Fangiem a jeho stříbrným Mercedesem. Do Evropy se už El Cabezon toho roku nevrátil. Až o rok později se zúčastnil opět domácího závodu za volantem Maserati. Po vydařeném startu z pátého místa vedl závodní pole, ale později odstoupil pro poruchu motoru. Ještě téhož roku kývl nabídce Vanwallu ke startu v Silverstone 1956, ale závod pro něj skončil dříve než započal. Hnací hřídel mu praskla ještě na startovním roštu. Jose Froilan Gonzales si mezitím v Argentině vybudoval úspěšný autoservis a ještě dvakrát se zúčastnil s Ferrari domácího závodu mistrovství světa F1. V roce 1957 skončil pátý a při posledním startu o tři roky později ve věku 38 let se s Formulí 1 rozloučil čtrnáctým místem v cíli.

 

Statistické údaje:

Národnost:   argentinská
Datum narození:  5. října 1922
Místo narození:  Arrecifes (Argentina)
Bydliště:   -
Výška:    -
Váha:    -
Osobní www stránky:  -
Počet startů:   31
Počet bodů:   72,14
Počet vítězství:  2
Pole Position:   3
Nejrychlejší kola:  6
Stupně vítězů:   15
Debut v F1:   GP Monaka 1950
První vítězství:  GP Velké Británie 1951
Počet titulů mistra světa: 0


Kariéra chronologicky:

1950 F1 – Scuderia Achille Varzi (Maserati)
1951 F1 – Scuderia Ferrari, 3. místo celkově
1952 F1 – Officine Alfieri Maserati, 9. místo celkově
1953 F1 – Officine Alfieri Maserati, 6. místo celkově
1954 F1 – Scuderia Ferrari, 2. místo celkově
1955 F1 – Scuderia Ferrari, 17. místo celkově
1956 F1 - Officine Alfieri Maserati a Vandervell Products Ltd.
1957 F1 – Scuderia Ferrari, 21. místo celkově
1960 F1 – Scuderia Ferrari


* Aktualizace 5. července 2007


Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy