Jeho rychlost a cit pro dokonalé kvalifikační kolo jsou všeobecně známé skutečnosti, gloriolu úspěchu však dodají až vítězství.
Motto: “O své rychlosti již přesvědčil, že umí vítězit však musí ještě dokázat.” Od skvělého startu kariéry až k podpisu smlouvy s Flavio Briatorem… Jarno Trulli byl již velmi záhy jeho motokárové kariéry označen za budoucí superhvězdu. Brzy dostal nabídku k testům monopostu Formule 3 a když přesvědčil o svých kvalitách, nastoupil v polovině roku 1995 do seriálu německé Formule 3. Přestože startoval pouze v polovině závodů, skončil celkově třetí a poprvé okusil pocit vítězství ve formulovém voze. Jeho talent neušel pozornosti a Jarno obdržel nabídku startovat v další sezoně s oficiální podporou týmu F1 Benetton opět v německé Formuli 3.
Přestože monopost Dallara, který měl k dispozici tým RC Motorsport, nebyl v roce 1996 právě nejkonkurenceschopnější, dokázal Jarno Trulli všem, že i s horším vozem byl v tehdejším německém mistrovství Formule 3 nejlepší a právem získal titul šampióna. Výborně si také vedl při tradičním závodě Formule 3 Grand Prix v Macau, kde zvítězil. Následně však bylo vítězství po jednání komisařů připsáno Ralphu Firmanovi. Rychlost a dravost nadchly Flavia Briatoreho, který tehdy působil, jako šéf týmu F1 Benetton a přizval Jarna k několika testům s monopostem Formule 1. Výsledkem byl podpis smlouvy mezi Jarnem a Flavio Briatorem o zastupování, a také smlouvy na pozici testovacího pilota týmu Benetton.
První rok v F1 nakonec vyšel dokonale...
Pod patronací a neustálým dozorem Briatoreho byl Jarno zapůjčen pro sezonu 1997 týmu F1 Minardi Hart s tím, že bude sbírat cenné zkušenosti, neboť Briatore počítal s mladým Italem v dalších letech do týmu Benetton. Na debutanta ve Formuli 1 si počínal dobře, ale díky nespolehlivosti monopostu dokončil v barvách týmu pouze GP Austrálie na 9. místě poté, co startoval ze 17. pozice.
Když se po vážné nehodě Oliviera Panise při GP Kanady ozval Alain Prost se žádostí o uvolnění Jarna pro angažmá v jeho týmu, dostal italský pilot po souhlasu s přestupem i konkurenceschopný vůz. Všechny ohromil tím, jak při GP Rakouska vedl v modrém voze celé startovní pole přes polovinu závodu. Bohužel se však cíle pro poruchu motoru Mugen nedočkal. Přesto, že podával na nováčka velmi dobré výkony, bodů příliš nezískal, v závěru sezony pak uvolnil místo Panisovi, poté co Francouz ukončil rekonvalescenci. Ve svém prvním roce v F1 získal 3 body za 4. místo v domácí Grand Prix týmu ve francouzském Magny Course a celkové 15. místo. Vzhledem k tomu, že po odvolání Flavia Briatoreho z Benettonu cesta Jarna do tohoto týmu nevedla, využil nabídky Alaina Prosta a podepsal dvouletý kontrakt s týmem Prost Grand Prix. Ambiciózní plány týmu Prost ve spojení s továrními motory Peugeot, generálním sponzorem Gauloises i zkušeným Panisem dávaly Jarnovi velká očekávání do nového roku.
Marný boj s těžkým a poruchovým vozem…
Zmíněné ambiciózní plány však zůstaly pouze v představách týmu. Konstruktéři se nedokázali vyrovnat s novými předpisy pro rok 1998, monopost AP01 byl ve srovnání s konkurencí velmi hezký, ale příliš těžký a pomalý. Místo očekávaných soubojů v přední části startovního pole se modré vozy pohybovaly na samém závěru a do obrazu kamer se dostávaly buď při technických potížích nebo při předjíždění o kolo. Nová 7stupňová převodovka byla příliš křehká a motor také nevykazoval velkou spolehlivost, výsledkem byla celá řada odstoupení ze závodu. Přes veškeré úsilí v továrně při vývoji nového agregátu a přizvání osvědčeného konstruktéra Johna Barnarda k vylepšení aerodynamiky vozu, ke zlepšení nedošlo. Jarno předvedl neobyčejnou bojovnost a vytrvalost, která viditelně chyběla týmovému kolegovi, jenž se nedokázal smířit s tím, v jak katastrofální vůz se za jeden rok změnil monopost, se kterým v sezoně předešlé předjížděl i ty nejlepší. Výsledkem tristní sezony byl však pro Jarna pouze jediný bod.
Odchod k Jordanu vysvobozením...
Monopost AP02 byl již o něco zdařilejší konstrukcí, přesto měl k nejlepším příliš daleko. Jarno dokázal opět svůj talent a byl s tímto vozem překvapivě rychlý, nicméně rychlost se v bodech neodrazila ani v sezoně 1999. Na bodovaných pozicích dokončil pouze dva závody, zato v Grand Prix Evropy dokázal získat výborné druhé místo, když při krásném souboji udržel tvrdě dotírajícího Barrichella za sebou. Avšak role pilota ve středu pole Itala nelákala. Když obdržel nabídku k přestupu do týmu Jordan, který v tomtéž roce bojoval o titul mistra světa v podání H. H. Frentzena, Jarno s podpisem nezaváhal.
Tvrdé procitnutí ze snu o vítězstvích…
Jarno si od přestupu velmi sliboval, žlutý tým Eddieho Jordana zbrojil a opět zaznívaly bojovná předsevzetí a očekávání, nicméně skutečnost byla naprosto odlišná. Konstruktéři vsadili při konstrukci monopostu EJ10 na maximální úsporu na váze a od tohoto kroku si slibovali konečný průlom do úplné špičky představované týmy McLaren a Ferrari. Monopost byl skutečně velmi rychlý a Jarno dokázal překvapit v Monaku a Belgii, kdy startoval v obou případech z druhého místa na startu. Vůz byl však velmi křehký a neuvěřitelně nespolehlivý. Výsledkem sezony 2000 bylo pouze 6 bodů, ale k dobru Jarnovi bylo to, že byl lepší jak ceněný Heinz Harald Frentzen.
Perfektní v kvalifikaci, ztracený v závodě…
V roce 2001 si získal Jarno nevalnou pověst pilota, který je vynikající v kvalifikaci, ale v závodě nedokáže proměnit získanou výhodu v odpovídající výsledek. Kvalifikoval se mezi prvními pěti v polovině Grand Prix sezony, ale jeho výkony v závodech byly charakterizovány častými poklesy soustředění a postupným propadem do zadních pozic. Jen těžko vysvětloval proč není schopen jezdit v závodech stejně rychle, jako při kvalifikaci. Nicméně i tak byla právě tato sezona zatím co do počtu získaných bodů tou nejúspěšnější. Přestože Trulli porážel jak Frentzena, tak Alesiho, který Němce vystřídal v závěru sezony v týmu, velmi rád přijal nabídku svého někdejšího mecenáše Briatoreho k podpisu smlouvy s týmem Renault.
Stále stejný problém, přesto v týmu zůstal…
Společnost s kosočtvercem ve znaku se po svém působení s vlastním týmem ve světe Formule 1 na přelomu 70. a 80. let minulého století opět vrátila odkoupením týmu Benetton. Spolu s Jarnem hájil barvy francouzského týmu v sezoně 2002 Brit Jenson Button. Renault nasadil již třetí rok vyvíjený motor s úhlem rozevření válců 111°, který zajišťuje nízké těžiště a menší výšku než konkurenční hnací agregáty. Bohužel se však zatím nepodařilo dostatečně odladit nepříznivé vibrace a v důsledku nich nemohl být využit plný výkon motoru. Letošní monopost tak měl poměrně dobré jízdní vlastnosti, nicméně výkonem motoru zatím za absolutní špičkou zaostával a spolehlivost také nebyla právě nejlepší. Jarno opět bojoval, díky kombinaci tradičně výborné kvalifikace a nejlépe odladěnému startovacímu systému v poli se velmi často po startu pohyboval v polovině první desítky, bohužel však získal pouze 9 bodů a nejlepším výsledkem byla dvě čtvrtá místa. Přesto, že v kvalifikacích Buttona porážel, v závodech byl znovu slabší, a tak se získané pověsti opět nezbavil, naopak se dá říci, že ji spíše potvrdil.
Nejlepší rok, ale až za týmovým kolegou…
Přes Jarnovu nepříliš oslnivou sezonu 2002, poroučel se z týmu Jenson Button. Na jeho místo nastoupil další Briatoreho favorit, a to testovací jezdec Fernando Alonso, který jezdil v roce 2001 pro Minardi. Renault představil pro sezonu 2003 R23 s širokoúhlým motorem a přes stížnosti na vibrace a malý výkon zdatně konkuroval vozům Top3 týmů. Jarno zaznamenal nejlepší sezonu své kariéry, když skončil na celkovém 8. místě s 33 body. Tuto bilanci kazí fakt, že Alonso s druhým vozem získal bodů 55 a navíc i vítězství při GP Maďarska. Nutno na obhajobu Itala říci, že pokud měl spolehlivý R23 technické problémy, v drtivé míře se projevily u Jarnova vozu. Výrazným okamžikem bylo třetí místo v GP Německa. V samotných Grand Prix tak opět nepřekvapil, přesto bodoval v 10 z 11 dokončených závodů.
První vítězství, ale nepříjemný odchod od Renaultu…
Jarno byl od úvodní GP Austrálie velice konkurenceschopný a jak v kvalifikaci, tak tentokrát i v závodě, držel se svými soupeři zdárně krok. Jeho výkony svědčily o tom, že je ve výborné pohodě, a když získal v Monaku Pole position a poté zaslouženě i své první vítězství v F1, zdálo se, že mu ke štěstí nic nechybí. Ve Formuli 1 je ale vše velice pomíjivé. Jak nečekaný byl monacký triumf, stejně tak překvapivé bylo oznámení, že Renault již s Jarnem více nepočítá. Poslední body si připsal ve Francii. Tehdy chyboval a v předposlední zatáčce závodu ho předjel Barrichello na Ferrari. Celý tým rázem zapomněl na oslavy z Monaka a jednotně se pustil do kritiky. Ať už to bylo špatně ovladatelným vozem, jak tvrdil jezdec a nebo nezájmem o výsledek, jak naopak argumentoval tým, Jarno se v dalších závodech ploužil na hranici první desítky. Angažmá u Renaultu tak končilo neslavně a tři závody před koncem sezony 2004 se dohodl s týmem na předčasném uvolnění ze smlouvy a zamířil k Toyotě.
Statistické údaje:
Národnost: italská
Datum narození: 13. července 1974
Místo narození: Pescara (Itálie)
Bydliště: Monako
Výška: 173 cm
Váha: 60 kg
Osobní www stránky: www.jarnotrulli.com
Počet startů: 130
Počet bodů: 117
Počet vítězství: 1
Pole Position: 2
Nejrychlejší kola: 0
Stupně vítězů: 4
Debut v F1: GP Brazílie 1997
První vítězství: GP Monaka 2004
Počet titulů mistra světa: 0
Kariéra chronologicky:
1983-1995 motokáry
1995 německá Formule 3 / 1 vítězství a 3. místo celkově
1996 německá Formule 3 / šampión
1997 F1 Minardi Hart a F1 Prost Mugen / 3 body a 15. místo celkově
1998 F1 Prost Peugeot / 1 bod a 15. místo celkově
1999 F1 Prost Peugeot / 7 bodů a 11. místo celkově
2000 F1 Jordan Mugen Honda / 6 bodů a 10. místo celkově
2001 F1 Jordan Mugen Honda / 12 bodů a 9. místo celkově
2002 F1 Renault / 9 bodů a 8. místo celkově
2003 F1 Renault / 33 bodů a 8. místo celkově
2004 F1 Renault / 46 bodů a 6. místo celkově
* Aktualizace 4. ledna 2005