Doménou finských, švédských i norských pilotů jsou od počátku automobilismu především soutěže světové rallye, ale i ve formuli 1 se seveřané rozhodně neztratili.
Motto: “Mladý, rychlý, trpělivý, chladný a přesný, Kimi Raikkonen” Vzpomeňme například jména Joakima Bonniera, Ronnie Petersona, Gunnara Nilssona, Keijo Keke Rosberga, Miky Sala i hvězdy přelomu tisíciletí Miky Häkkinena. Možná, že právě díky klimatickým podmínkám, které panují v jejich zemích, jsou proslulí skvělým citem pro vůz a jeho ovládání.
První zkušenosti s motokárou...
Kimi Raikkonen, dnes již dost možná nový nástupce slavných finských krajanů odstartoval svoji motoristickou kariéru v roce 1987, ve svých 8 letech a jak jinak, než za volantem motokáry. Postupně okusil atmosféru závodů v rodném Finsku i blízkém zahraničí. Jeho kariéra se rozběhla závratnou rychlostí poté, co získával v jednotlivých kategoriích úspěch za úspěchem. Jeho cit pro ideální stopu i schopnost kontroly motokáry v mezních situacích byly v centru pozornosti. V roce 1998 dostal nabídku od týmu Haywood Racing ke startu v britském mistrovství Formule Ford pro následující sezonu.
Rozčarování a průlom ve formuli Renault...
Po výborných testech však tým Haywood Racing nasadil Kimiho do vyšší britské série, a to Formule Renault, kde debutoval výborným třetím místem. Sérii však vévodili piloti týmu Manor Motorsport, především Antonio Pizzonia. Šasi Mygale se kterými startoval Kimi nebyly dostatečně konkurenceschopné ve srovnání s podvozky Tatuus týmu Manor Motorsport a Kimi ukončil svoje účinkování v této sérii tři závody před koncem. Přesto získal celkové páté místo a uznání, které vyústilo v podpis smlouvy právě s konkurenčním týmem Manor Motorsport k účasti v zimní sérii formule Renault. Finský pilot přesvědčil o svém talentu a o tom, že za nepříliš vydařenou sezonu 1999 může nekvalitní šasi, neboť v zimní sérii získal 4 vítězství ve 4 startech a jednoznačnou dominanci nad zbytkem startovního pole. V další sezoně přišla smršť ve finském podání. Kimi získal titul, když ve všech závodech dojel na stupních vítězů a při deseti startech 7krát zvítězil. O svých kvalitách přesvědčil také tím, že ve svém věku získal ve svých třech závodech započítávaných do evropské série formule Renault dvě jasná vítězství. V září roku 2000 obdržel pozvání týmu formule 1 Sauber Petronas k testům monopostu F1 a protože již měl Kimi titul ve formuli Renault zajištěn, plně se věnoval testům v Mugellu. Tým byl velmi spokojen a následovaly testy v Barceloně a Jerezu.
Skvělý začátek ve Formuli 1...
Začátkem roku 2001 přišla nečekaná zpráva, Peter Sauber hodlal nasadit jako pilota číslo dvě právě 21letého Kimi Raikkonena. Motoristická veřejnost, ať už odborná nebo laická vzrušeně debatovala o tom, zda je přípustné, aby v závodech Grand Prix startoval pilot, který absolvoval pouze 23 závodů v nižších formulových sériích. Výsledkem diskusí byla pouze dočasná superlicence na tři závody, přestože finská hvězda odjezdila při testech požadovaný počet kilometrů ve voze F1. Ráznou odpovědí pochybovačům byl již samotný debut, který Kimimu vyšel dokonale. Po výborném výkonu dokončil GP Austrálie na 7. místě a když byl Olivier Panis diskvalifikován, připsal si hned při svém prvním startu bod. V GP San Marina v Imole však Kimi havaroval. Při akceleraci ze zatáčky vyjel jeho Sauber z tratě a narazil do svodidel. Opět se ozvali kritici. Po kontrole vraku však vyšlo najevo, že za nehodu nemůže pilot, ale technická závada monopostu, konkrétně uvolněný volant, který zůstal Kimimu v ruce bez možnosti vůz korigovat. Do konce sezony přidal jezdec ještě dvě 4. místa v Rakousku a v Kanadě, poslední body připsal ještě ve Velké ceně Velké Británie. Přestože jeho kontrakt s týmem Sauber byl tříletý, od poloviny sezony se spekulovalo, který z Top týmů Raikkonena koupí.
McLaren Mercedes a definitivní průlom...
K velkému překvapení Nicka Heidfelda, týmového kolegy ze Sauberu byl na místo odcházejícího Miky Häkkinena angažován do týmu McLaren Mercedes po velkém odstupném Sauberu právě Kimi. Heidfeld byl zklamán, přestože byl v sezoně 2001 lepší a byl vždy podporován Mercedesem, dodavatelem motorů týmu McLaren Mercedes, volba padla na Kimiho. Nejen Heidfeld byl však zklamán, také testovací pilot McLarenu Alex Wurz doufal, ve svoji druhou šanci.
Vedení týmu si však nemohlo dovolit propásnout šanci, co kdyby byl právě Kimi novým Mikou? Sezona 2002 však nepřinesla to, co si od ní Kimi i tým slibovali, vůz nebyl spolehlivý, jeho rychlost nebyla oslnivá a především jeho vyvážení bylo víc než problematické. Nejsvětlejším okamžikem sezony byl boj o vítězství v GP Francie, kde Kimi vzdoroval rychlejšímu M. Schumacherovi. Pod vytrvalým tlakem dokázal držet vedoucí pozici a defenzivní stopou neumožňoval soupeři nebezpečný útok. Bohužel však pět kol před cílem najel do olejové skvrny na trati a jeho boj byl rozhodnut ve prospěch soupeře. Přesto se třikrát postavil na stupně vítězů a v trénincích porážel zkušenějšího Davida Coultharda poměrně pravidelně. Jeho odstoupení v 11 ze 17 závodů sezony pro technickou poruchu hovoří jasně.
Debutové vítězství a boj o titul…
V roce 2003 se Fin zařadil s definitivní platností mezi nejlepší piloty F1 a jen krok ho dělil od úspěchu, být nejmladším šampionem v historii. Sezona začala pro tým i Kimiho slibně. S aktualizovaným loňským spolehlivým a rychlým vozem stanul v prvních 4 závodech vždy na stupních vítězů a připsal si i svoje debutové vítězství při GP Malajsie. Další vítězství přidal v dramatické deštivé GP Brazílie, to však bylo dodatečně přiřknuto Giancarlovi Fisichellovi. Fantastickou jízdu za vítězstvím předvedl také při GP Evropy na Nürburgringu, ale pro poruchu motoru musel závod vzdát. Kimi dokázal podávat vyrovnané a přesvědčivé výkony prakticky od prvního do posledního závodu. Při 16 závodech stanul na stupních vítězů 10krát. Boj o titul mistra světa z rukou po celou sezonu nepustil. Nakonec to byl právě on, kdo svedl rozhodující duel s Michaelem Schumacherem v posledním závodě. O 3 chybějící a rozhodující body přišel možná kolizí na startu ve Španělsku a Německu, ale opět potvrdil, že mezi jeho silné stránky patří především vyrovnanost s dostatečnou rychlostí, tedy základní předpoklady vítězství.
Těžká sezona s nevydařeným vozem, přesto další vítězství…
V sezoně 2004 Kimi opět potvrdil, proč si ho McLaren vybral za náhradníka Miky Häkkinena. Sice mu úvod sezony díky nevydařenému MP4-19 nevyšel, především pro technické defekty, ve druhé polovině však pilně sbíral body a pokud byla kombinéza McLarenu na stupních vítězů, byla to ta Raikkonenova. Kromě vítězství v Belgii přidal dvě druhá místa ve Velké Británii a Brazílii a ještě třetí místo v Číně. Jen celkové 7. místo je po předcházející bitvě o titul jistě zklamáním, výsledek jde však na vrub vozu, ve srovnání s týmovým kolegou Davidem Coulthardem vyšel jako jednoznačný vítěz. Zajímavé bude nadcházející srovnání s další hvězdou F1 Juan Pablo Montoyou.
Statistické údaje:
Národnost: finská
Datum narození: 17. října 1979
Místo narození: Helsinky (Finsko)
Bydliště: Anglie, Finsko
Výška: 175 cm
Váha: 63 kg
Osobní www stránky: www.racecar.co.uk/kimi
Počet startů: 68
Počet bodů: 169
Počet vítězství: 2
Pole Position: 3
Nejrychlejší kola: 6
Stupně vítězů: 18
Debut v F1: GP Austrálie 2001
První vítězství: GP Malajsie 2003
Počet titulů mistra světa: 0
Kariéra chronologicky:
1987-1998 motokáry
1999 britská formule Renault / 5. místo celkově, 1. místo celkově v zimní sérii
2000 britská formule Renault / 1. místo, 7 vítězství v 10 závodech, testy F1 Sauber
2001 F1 Sauber Petronas / 9 bodů a 10. místo celkově
2002 F1 McLaren Mercedes / 24 bodů a 6. místo celkově
2003 F1 McLaren Mercedes / 91 bodů a 2. místo celkově
2004 F1 McLaren Mercedes / 45 bodů a 7. místo celkově
* Aktualizováno 27. listopadu 2004