Je to každý rok stejné - neustále se nám zdůrazňuje, o jaké miliony jde a jak je důležité vybojovat spásnou příčku. Nepochybně ano a celkem nedávný případ Manoru by tomu i nasvědčoval. Jen mám dojem, že Pohár konstruktérů se těší asi takové přízni, jako když vedle sebe postavíte u nás ligový titul a pohárového vítěze. Fanoušci fotbalu nechť si udělají malý test a zapátrají bez googlepomoci v paměti, kolikrát byl jejich tým mistrem ligy a kolikrát uspěl v poháru - nebo kam v něm případně došel...
Tím nechci konstruktérské snažení nijak znevažovat, v průběhu let je zajímavé sledovat, jak se křivka toho kterého týmu vznášela nahoru nebo případně klesala dolů. A ještě o něco pikantnější to bývalo v minulosti - mám na mysli třeba rok 1973, kdy tovární tým March nevyjel jediný bod a "spasil" ho extravagantní lord Hesketh a James Hunt, kteří si od něj koupili vůz. Ale existují i další příklady, kdy soukromníci "posilovali" týmová konta, namátkou vzpomeňme na Andreu de Adamiche (Ceramica Pagnossin) nebo Johna Watsona (Goldie Hexagon Racing), bodující ve prospěch Brabhamu... Je to vůbec téma zajímavé a určitě ho v dohledné době otevřeme.
Ale zpět k Poháru konstruktérů. Je otázkou, jak zvýšit jeho prestiž, když sám o sobě je v F1 určitou Popelkou. Možná tomu i napomáhá jistá averze k týmové režii a podobné věci, přitom je jasné, že v tomto směru to jinak nejde a nepůjde. Možná by se osvědčil systém trochu jiného bodování právě pro Pohár konstruktérů, který by učinil celou věc poněkud dramatičtější. Jsem si vědom toho, že to od některých diskutujících slíznu, zvláště když se mi pořád nelíbí nynější inflační bodování, ale když už se takhle rozvrtaly statistiky, děj se vůle kohokoliv. Nebo by se mohla vyhlásit, jako v době turboéry, dodatečná kategorie pro "zbytek světa". Když mohly stáje s atmosférickými motory bojovat v roce 1987 o Pohár Colina Chapmana, zapějme si s nejmenovanou značkou jejich oblíbený slogan: "Nic není nemožnééééé...." Ostatně, kdybychom si zkusili odstranit TOP6 a vzali zgruntu pořadí jenom zbytku světa, na prvních dvou místech by se nic neměnilo, ale Sauber by třeba zdolal McLaren...
Ovšem pláč nad "neoficiálním MS značek", jak také býval Pohár konstruktérů nazýván, ustupuje do pozadí nad událostmi poslední Grand Prix. Ono se ne nadarmo říká něco o unaveném štěstí, ale v případě Lewise Hamiltona je to někdy až nezdravá protekce. Berte to, prosím, s nadsázkou. Prostě má ten kluk jeden, mistr pětinásobná, kliku jak od gramofonu. Soupeři mají technické problémy, dělají zásadní chyby, případě se likvidují navzájem a když už to vypadá hodně zle - v tomto kontextu že by snad Hamilton nevyhrál - tak mu přijde na pomoc poněkud bizarní situace. Když k tomu přičteme nesporné technické kvality Mercedesu, spořádanou týmovou režii a Lewisův jezdecký um, pak je těžké takové spřežení zdolávat. Zdolat jednou či dvakrát, to ještě jde, ale dlouhodobě??? Už pět let vidíme, že je tímto směrem cesta zarúbaná.
Na přetřesu dne je ale mnohonásobně diskutovaný clinch Ocon-Verstappen. Odhlédněme nyní od příspěvků, které přímo nazývají Francouze blahoslaveného chudého duchem a Verstappena nevychovaným junákem, který podobný políček potřeboval. Je zřejmé, že zčásti jde o nedorozumění, zčásti o špatný kalkul, je v tom i špetka až nezdravé ctižádost a možná i trocha touhy se popasovat se špičkou. Ocon se pochopitelně může hájit, že pravidla nezakazují předjet pilota o kolo vpředu, ostatně jsme to už několikrát viděli, ale nejspíš nedomyslel důsledek takového manévru, navíc bez jakékoli snahy o dehonestaci je Verstappen pilotem, který nic nedá zadarmo.
Taková jsou fakta. Ocon slízne větší podíl viny za ukvapený manévr. Mohl počkat na rovinku za Curva do Sol a tam by Red Bull předjel asi mnohem bezpečněji, ale to je dokazování ex post. Každopádně Verstappen rovněž mohl udělat RPFI místo a nechat Ocona "vybláznit", byť by mu to asi přišlo divné. Určitě musel vidět, že Esteban pílí vpřed velmi razantně a mohl si také spočítat, co ambiciózní mládí vyvede. Ale znáte ty kanadské vtipy, kdy jeden dřevorubec myslí, že ten druhý nesekne a druhý zase, že ten první uhne. Výsledkem tady nebyla uťatá ruka, ale poškození vozu a ztráta vedoucí pozice.
Verstappen má dostatečné sebevědomí a zdravé rozhořčení k tomu patří, do jde ruku v ruce. Těch šťouchanců nebo chvil, kdy k nim nebylo daleko, jsme už taky pár zažili, namátkou třeba Andretti-Hunt v Holandsku 1977, hned dvakrát byl v roli zlého muže Derek Daly, v Long Beach 1979 se popral s Hectorem Rebaquem, o tři roky později dostal pár facek od Michele Alboreta v holandském Zandvoortu. V Japonsku 1993 zase Ayrton Senna zpolíčkoval Eddie Irvinea právě kvůli tomu, že ho Ir v deštivém závodě předjížděl, ač byl o kolo zpět a v čerstvé paměti možná mnozí mají rozlíceného Michaela Schumachera v Belgii 1998, když narazil do Davida Coultharda jedoucího o kolo zpět. To je namátkou pár příkladů, protože jich bylo podstatně víc.
Takže se nelze divit, že si Max na Estebana vyšlápl a kromě dvou tří strkanců mu asi řekl svoje. Je taky logické, že FIA se to ale ani trochu nelíbilo, protože chce mít z F1 výkladní skříň správného závodění a piloty pokud možno čisté jak lilie. A když už vyvádějí nějaké neplechy, tak ať tak činí mimo závodní dráhu. Proto asi špičky FIA nebyly ze záběrů z garáže nijak odvázané a braly za svou povinnost udělat na "zlobivého" Maxe "bububu!"
Ovšem troufám si říci, že na druhou stranu mu v koutku duše asi všichni fandili v tom směru, že v našem poněkud podivném světě se stále více cení negativa. Proto nepovažuji za až takovou pitomost, že kdyby si Esteban a Max před kamerou padli do náruče ve stylu "do smrti dobrý", o jejich incidentu by se mluvilo podstatně méně.
Zajímavý je také přístup Christiana Hornera. Ne nadarmo se říká, že je třeba bojovat za své barvy a šéf Red Bullu asi těžko bude říkat, že tohle se Maxovi nepovedlo. Stálo by za to si vyhledat jiné reakce, když byl Verstappen v opačné pozici a nadávali na něj soupeři, co vyvádí a podobně - mám takový dojem, že jeho první velká nehoda v Monacu nebyla ze strany Grosjeana a Lotusu hodnocena jako Maxova brilantně nevinná záležitost. Jistě, emoce patří k životu a nějaké to vzrušení je určitě vítané. U Hornera mě jenom trochu zaráží jeho střídání názorů. Z Maxe může být pochopitelně budoucí mistr světa, ale asi nemá zapotřebí, aby mu někdo dělal advokáta za každou cenu.
Takže vidíte, debata kolem brazilské GP, kterou mimochodem sledoval v boxech Mercedesu i Rubens Barrichello, má nakonec těžiště v kolizi, která určila vítěze letošního předposledního závodu. Dalo by se mluvit o spoustě dalších věcí, třeba o vzestupné formě Sauberu a kam až se propadne Williams. O pomalu se loučícím Alonsovi, ale s velkou pravděpodobností i Ericssonovi a Oconovi. O stále více zářící hvězdě Leclercovi a s tím spojených otázkách, zda mu pobyt u Ferrari nezlomí vaz - a potažmo s tím, jestli bude Kimi stejnou štikou v sauberských vodách. Docela se těším na porovnání s jeho premiérovou sezónou, u které jsem taky byl.