V historii F1 najdeme několik případů, kdy mistr světa svůj titul neobhajoval. V roce 1952 s ohledem na změnu předpisů si dal Fangio rok pauzu, ale na rozdíl od jiných případů se do startovního pole vrátil. Mike Hawthorn po zisku titulu s kariérou skončil podobně jako Jackie Stewart v roce 1973, zatímco Jochen Rindt titul získaný v roce 1970 obhajovat nemohl, protože zahynul dřív, než se z něj definitivně mohl radovat. Mistři Williamsu Nigel Mansell (1992) a Alain Prost (1993) přišli, viděli, zvítězili a odešli, třeba Nigel se ještě krátce na trati Grand Prix vrátil. Teď se k těmto případům řadí Nico Rosberg.
Jak už jsme v našich zprávách uváděli, není v tuhle chvíli jisté, zda se dočkáme sezóny s deseti nebo jedenácti týmy. Pojďme tedy na procházku po paddocku a zkusme si vytipovat ty největší přísliby jednotlivých účastníků 68. ročníku mistrovství vozů Formule 1.
Mercedes: Valtteri Bottas
Stříbrné šípy už tři sezóny bezkonkurenčně sklidily maximum - titul mezi piloty i v Poháru konstruktérů, ale přesto je před novým ročníkem něco jinak. Chybět bude nejen šampión Rosberg, ale také technický ředitel Paddy Lowe, jehož kroky míří k Williamsu.
Rozbory dlouhé či krátké, kterých jsme přinesli také dost a dost, neustále hodnotí případné šance Bottase u Mercedesu. Pokud se podíváme na stranu označenou +, pak pro Fina hraje především jeho zkušenost. Za čtyři roky u Williamsu sice nevyhrál, ale nasbíral nějaká pódiová umístění a získal slušný počet bodů. Špatné nejsou ani jeho tréninkové výkony, vyzkoušel si i pocit pilota jedoucího v čele Grand Prix - třebaže jen krátce. Je mu sedmadvacet, takže se dá čekat, že je na prahu výkonnostního vrcholu. Nabízí se určitá paralela s rokem 1993, kdy do McLarenu nastupoval Mika Häkkinen po bok Ayrtona Senny - kvůli Brazilcově vrtochu až do poslední čtvrtiny sezóny, ale se svou rolí se dokázal vyrovnat. Ovšem než dosáhl na vrchol, trvalo mu to pět let. Nicméně dokázal Sennu vyburcovat k závěrečným vítězstvím, což může být i Bottasova role u Mercedesu - nenechat usnout Hamiltona na vavřínech. A dle odborníků by nová podoba monopostů mohla Bottasovi dokonce více vyhovovat.
Red Bull: Adrian Newey
Tým šťastných hvězd - Daniel Ricciardo je řazen mezi nejoblíbenější piloty ve startovním poli, Max Verstappen je nazýván supertalentem a ohromuje ve velice útlém věku brilantními výsledky. Dalo by se říci, že po vítězném souboji s Ferrari bude rakouský tým postupovat už jenom výš.
Proto se upírají toužebné pohledy na technického génia v pozadí. Adrian Newey od svého prvního kontaktu s F1 v týmu F.O.R.C.E. Haas-Lola prošel mnoha úspěchy i porážkami, ale nyní s ohledem na aktualizovaný motor Renault s označením TAG Heuer může využít svůj mozkový potenciál a dostat se skutečně Mercedesu na dosah. Možná bude přemýšlet o podobném triku, jakým byl dvojitý difuzér v roce 2009, i on bude chtít najít technické řešení, které by přineslo jeho vozům převahu od prvního závodu. Ačkoliv je mu 58 let a rozptyluje se projekty závodních člunů a hyperauta či podporováním syna Harrisona v jeho závodní kariéře, pořád má na to, aby dokázal konkurenci pořádně zavařit. Takže pokud ho bude chtít někdo poslat do penze, činí tak na vlastní nebezpečí!
Ferrari: Aerodynamická "díra"
Záležitost, o které hovořil Sergio Marchionne 7. prosince minulého roku u příležitosti akce Ferrari Worlds Final v Daytoně, dokonce vedla média k přirovnání, že vypadá jako Tony Soprano ze série Rodina Sopranů. Prezident Ferrari se po svém výroku před GP Španělska nechal slyšet, že je bezpomínečně nutné se maximálně věnovat aerodynamice.
Přitom je zvláštním paradoxem, že v závěru sezóny, kdy se většina startovního pole zaměřila na nové modely 2017, Ferrariho výkonnost šla mírně nahoru, ačkoliv právě Italové avizovali, že své síly maximálně věnují novému monopostu. Marchionne nadále zastává názor, že tým nepotřebuje "hrdiny", aby opět vynesly oře z Maranella na výsluní. Navzdory tomu, že třeba Mercedes chválil někdejšího zaměstnance Ferrari Alda Costu a přechodný pokles formy maranellských vozů byl spojován s odchodem Jamese Allisona.
Ať už je nedostatek ve zmiňované aerodynamice, nebo v pilotech, přístupu, Arrivabenem či Marchionnem, mnoho odborníků dáva nepokrytě najevo, že rok 2017 je pro jistý okruh lidí poslední nadějí, po níž by mohly začat padat hlavy...
Force India: Esteban Ocon
Zázraky se dějí, to není jen název známého filmu, ale i příběhu týmu Force India. Vypracoval se z chvostu startovního pole až na hranici svých možností, perfektně využil potenciálu svého vozu a v přímém souboji porazil rozhodně historicky úspěšnější Williams. Do tohoto prostředí pěti nejlepších týmů startovního pole přichází mladík Esteban Ocon.
Odjel pouhých devět závodů v týmu Manor, což zatím neumožňuje zcela objektivní posouzení jeho jezdeckých kvalit. Ukázal však určité záblesky kvalitních výkonů a určité má předpoklady přispět k vývoji vozu, protože po stránce testů toho má za sebou podstatně více.
Otázkou zůstává, jak se vypořádá s příchodem do zavedeného a úspěšného týmu. Můžeme připomenout Damona Hilla a jeho přechod od zoufalého Brabhamu (1992) do Williamsu (1993), ale jsou tu i případy takové, kdy se mladík s velkou šancí vypořádat nedokázal. Ocon tedy čelí velkému tlaku hned ve dvou oblastech - bude muset prokázat, že si zaslouží místo v kvalitním týmu a pomoci ho udržet v TOP 5, rovněž je zapotřebí, aby se dokázal vyrovnat ambicióznímu Pérezovi. Pokud se mu tohle podaří, může to být zásadní odraz k výborné kariéře.
Williams: Paddy Lowe
Pachatelé se vracejí na místo činu - to je případ Paddy Lowea, jehož causa hýbala v mezisezónní pauze světem F1. Paddy strávil u sira Franka Williamse krátký čas, v němž přispěl k finalizaci programu aktivních závěsů, aby pak na dvacet let putoval k McLarenu.
Zatím není zcela přesně definováno, jaký postu bude Lowe u Williamsu zastávat, ale dá se očekávat, že jeho přítomnost bude pro stáj přínosem. Vždyť to není tak dávno, co se objevily v odborném tisku obavy, aby Williams nenastoupil pomalu cestu Tyrrellu či Brabhamu - u nich absence kvalitních výsledků vedla až k zániku či odprodeji.
Není vyloučeno, že Lowe bude mít na starosti i vztahy mezi Massou a Strollem, i když se nepředpokládá, že by zkušený Brazilec a ambiciózní Kanaďan měli tak vyhrocené vztahy jako Hamilton a Rosberg.
McLaren: Honda
Partnerství mezi McLarenem a japonským dodavatelem motorů vstupuje do třetího ročníku. Pokud se podíváme do historie, tak třetí sezóna po návratu Hondy (nepočítáme-li ryze zkušební éru v roce 1983 v podvozku Spirit) do F1 s motorem znamenala pro Williams boj o titul do posledního závodu. Z tohoto hlediska by měla být "příprava" Hondy u konce.
Zůstává otázkou, zda se Hondě podaří proměnit výhled v činy. Jak se zdá "koncept 0" bude odstaven, protože byl závislý na vývojových žetonech. Víme dobře, čeho je Honda schopná, to nám napovídá historie. Ale současně je nutné dodat, že jenom z ní žít nelze. Důležitá je soudržnost s týmem a v tomto směru se pořád ještě množilo dost výmluv a více či méně skryté shazování viny jedné strany na druhou. Kdo tedy bude na vině, kdyby se náhodou letos ono definitivní zmrtvýchvstání nepovedlo? McLaren po vynuceném odchodu Rona Dennise vstupuje do nové éry, mohla by to být obdobná situace i pro japonskou značku.
Toro Rosso: Carlos Sainz jr.
Někomu možná přijde podivné zmínit jako hlavní bod španělského pilota, ale vede k tomu několik důvodů. Carlos se často objevoval v první desítce, dokázal se také vyrovnat se značným upozaděním ve srovnání s Maxem Verstappenem, ačkoliv po jezdecké stránce rozhodně nebyl horší. Dalo by se dokonce říci, že působí klidnějším a vyrovnanějším dojmem.
Možná tu byla lákavá příležitost odejít o dům dál, nabízela se angažmá u Haasu nebo Renaultu. Ale americký tým zatím není lepší než Toro Rosso a to samé vlastně platí pro Renault, kde si slibují postupný progres. Jenže tým z Faenzy se opět vrací k francouzských agregátům a Sainz jr. je zvyklý na tým, proč tedy měnit. Možná tedy právě tato sezóna přinese Španělovi možnost se výrazněji prosadit a pokračovat v kariéře v nějakém top týmu. S ohledem na některé kolegy to není vůbec utopie.
Haas: Kevin Magnussen
Tento Dán je pořád tak trochu záhadným jevem. Stejně jako jeho otec disponuje velkým jezdeckým talentem. Má v sobě onu severskou zarputilost a odolnost - kolik lidí by se tak rychle vzpamatovalo po děsivé nehodě ve Spa?
Na druhou stranu, opět stejně jako Jan Magnussen, si občas můžeme klást otázku, zda není tak trochu sám sobě nepřítelem? Někdy jezdí stylem, jako by byl na závodní dráze sám a rovněž v situacích, které nevypadají nijak dramaticky, je zbytečně agresivní. Každopádně je to třetí tým ve třech sezónách, do něhož Kevin usedne (pokud nepočítáme epizodu v Melbourne 2015).
Přechod k Haasu je vlastně logický, protože tento tým má pořád velký potenciál, navíc tu může dojít k jiskřícímu vztahu s Romainem Grosjeanem. A navíc, Günther Steiner není typem, který by učinil nějaký nepředložený krok a udělal nesmyslné rozhodnutí.
Renault: Nico Hülkenberg
U tohoto Němce je situace do jisté míry obdobná jako u Sainze jr. Mohl by se ve Force Indii "zahrabat"? Dosáhl tu několik velice dobrých výsledků, ale nikdy se nepostavil na stupně vítězů. A skutečnost, že ho v posledních dvou letech porážel týmový kolega Sergio Pérez také není zrovna povzbuzující...
Hülkenberg toužil po tom stát se továrním pilotem - tato šance už mu jednou proklouzla mezi prsty v případě McLarenu, proto tentokrát nechtěl váhat a doufá, že se s týmem z Enstone dostane na vrchol F1. Leč s tentokrát se zdá, že to v případě Renaultu může být mnohem delší cesta než v předchozích případech. V osobě Hülkenberga získal francouzský tým pilota schopného dosáhnout dobrých výsledků. Může tedy zrealizovat své naděje provázející ho už tolik sezón? Jak se zdá, ingredience jsou velice dobré, jde jen o to, co z toho vznikne za pokrm, zda to bude chutná mana nebo nepovedený eintopf.
Nepovedlo se jen setkání s Frédéricem Vasseurem, o kterém už jsme psali. Jeho velký fanoušek bohužel tým opustil, než se mohli opět setkat jako před lety v GP2.
Sauber: Pascal Wehrlein
Jakou škálou pocitů asi musel německý mladík po oznámení Rosbergova odchodu projít. Od naděje, že usedne na místo po současném šampiónovi a vedle trojnásobného mistra, až k reálnému nebezpečí, že si v tomto roce nezajezdí vůbec. Je to hodně strmý sešup, navíc provázený určitou dávkou ublíženosti a rozhořčení, že Force India dala přednost méně zkušenému a méně úspěšnému týmovému kolegovi.
Na druhou stranu prokázal svůj potenciál a výsledky u Manoru přesvědčily odborníky, že se řadí mezi standard F1 a má obrovský potenciál. Ale pokud sáhneme ve sportovní terminologii o kus vedle, i ti nejlepší boxeři se musí naučit přijmout nějaký ten direkt nebo hák na bradu či solar plexus. A takovými údery musejí počítat. Nebo ještě jinak, i ve velkém symfonickém orchestru lze hrát jen na ty housle, které dostanete.
Manor: Noví investoři
Krátící se čas, prostor pro zázraky. O Manoru zevrubně informujeme, bylo by určitě nesmírnou škodou, kdyby zvláště po určitém loňském vzepětí skončil v propadlišti dějin. Tým je běžně hodnocen jako velice dobrá parta lidí, které by stálo za to dát další šanci. Jenže, jak známo, peníze na stromech nerostou. V Banbury by potřebovali čaroděje Merlina nebo aslespoň Bílého rytíře.