Jak uvedl šéf okruhu Paul Ricard Stephane Clair, pořadatelé po téměř desetileté odmlce Grand Prix Francie hodlají zvrásnit legendární, 1,8 km dlouhou rovinku šikanou, což pochopitelně vyvolalo značně negativní ohlas u fanoušků. Clair se ale domnívá, že začlenění zpomalovacího úseku přinese další bod vhodný k předjíždění a fanouškům poskytne dramatickou podívanou.
"Trať sama o sobě nabízí několik variant, některé mohou být kratší, existuje mnoho řešení. Naše volba se zdá být jako nejzajímavější pro show, podle našeho názoru. Nechat celou rovinku volnou nemá smysl a pro F1 nejde o zajímavou záležitost. Vozy v několika vteřinách dosáhnout plné rychlosti, takže není jediný důvod je nechat tímto způsobem přejet celou rovinku, není tam žádný zvláštní bod pro podívanou ani pro piloty. Použitím šikany se vytvoří další místo pro předjíždění a intenzivní brzdění - a to přinese i patřičně vzrušující okamžiky. Udělali jsme to s vědomím, že po výjezdu ze šikany pojedou piloti naplno zatáčkou Signes, takže tím pádem vytvoříme nejrychlejší zatáčku šampionátu," vysvětluje Clair.
Nejde však o samovůli pořadatelů, Clair podotýká, že avizovanou změnu s ohledem na nová pravidla a další okolnosti. Vyjádření sbírali Francouzi od týmů, které na Paul Ricardu používají většinou kratší varianty než představuje kompletní, 5,810 km dlouhý okruh. Ostatně posledních pět ročníků (1986-1990), kdy se v Le Castellet jezdily závody F1, než se Grand Prix Francie přesunula do Magny-Cours, využívali piloti kratší variantu o délce 3,813 km. Tehdy uhýbali v polovině rovinky Mistral a spojkou nazvanou S de l'Ecole se napojili na protilehlou rovinku La Bretelle.
"S ostatním světem F1 jsme o této eventualitě mluvili už dříve. F1 na náš okruh často zavítá, chystaná trať není stejná jako ta, která se používá při testech, protože při nich týmy tak dlouhý okruh nepotřebují. Pro závody se ale jeví mnohem zajímavější," pokračuje Clair.
Paul Ricard kromě již zmíněného zvažování uměle vytápěné trati disponuje i sprinklery, které umožňují umělé zavlažování trati při testech, aby týmy mohly vyzkoušet podmínky mokrého závodu. Pochopitelně došlo i k názoru, zda by toto zařízení nešlo využít během samotné Grand Prix, aby se zvýšila její atraktivita, což potvrdila v uplynulé sezóně zejména Grand Prix Brazílie.
"Buďme realističtí, to ne. Zavlažovací systém není určen pro okamžitý průjezd vozů, trať je třeba zalít vodou a potom máte 20 minut na jízdu v konzistentním stavu vody. Pro závod by se takové řešení rozhodně nehodilo," rezolutně prohlásil Clair.
Už v minulosti byly pokusy dlouhé rovinky ozvláštnit šikanami - dělo se tak třeba na Monze v roce 1972, než byla vybudována Variante Rettifilo. Rakušané zase zpomalili táhlou a pověstnou Hella-Licht (dnes už mimo současný A1 Ring), Kanaďané v tragickém roce 1994 reagovali umístěním šikany na rovinku za tradiční vracečkou Epingle du Casino (která však vydržela jen dva roky, pak byl celý úsek změněn na jednu dlouhou rovinku) a Belgičané v témže roce neváhali "zhanobit" tak ikonický úsek, jakým byla Eau Rouge. Také ale zůstalo u jediného ročníku.