Pamětníci určitě vyloví ze svých vzpomínek některé slavné vodní bitvy, počínaje třeba překvapivým vítězstvím Jean-Pierre Beltoise s Monaku 1972, kdy zaskočil všechny favority a vyhrál svou první a zároveň jedinou Grand Prix. Spíš se ale vyslovují jména legend jako Ayrton Senna nebo Michael Schumacher. V prvním případě se často zmiňuje Monako 1984, kdy se tehdy ještě neznámý Senna na tolemanu neohroženě dral startovním kolem kupředu a nevyhrál především proto, že ředitel závodu Jacky Ickx kvůli špatným podmínkám Grand Prix předčasně ukončil.
Verstappen v Brazílii tratil na taktice Red Bullu - tým se rozhodl zkusit přechodné pneumatiky, ale ještě v průběhu posledního výjezdu safety caru Max prohlásil, že se na nich nedá jet. Po zastávce v boxech se ocitl na 14. místě, ovšem měl oproti soupeřům o dvacet kol "mladší" poneumatiky. Během 12 kol pak "prošel" startovním polem až na třetí místo. Když se k tomu přidá jeho bravurní manévr z prvního ostrého kola po startu za safety carem a perfektní zvládnutí začínající piruety na začátku cílové rovinky v 39. kole, nelze se divit, že i jeho šéf Christian Horner hovořil v superlativech.
"Neviděl jsem nic lepšího. Myslím, že dnes jsme se stali svědky něčeho výjimečného. Myslím, že jeho jízdu je nutné srovnávat s největšími momenty F1. Nejsme často svědky podobných závodů, takže to, co jsme dnes viděli, je opravdu hodně zvláštní," prohlásil Horner na otázku, zda lze Verstappena srovnávat s výkony Senny v Monaku 1984 nebo Michaela Schumachera ve Španělsku 1986.
Odborníci zejména oceňovali Holanďanovu variabilitu při volbě stopy, bylo vidět, že přesně ví, kam auto "poslat", aby mělo větší rychlost, tedy ne jenom hledání míst, odkud by lépe viděl. Tak se zrodilo několik jeho úspěšných manévrů, včetně toho v zatáčce 3, kdy vnějškem předjel Rosberga.
"Pořád zkoušel. I za safety carem jsme mohli vidět, jak se pohybuje po různých částech trati, hledá lepší výchozí pozici. Všichni jezdci jako on přišli z motokár a vypadalo to, že užíval i stejné taktiky. Jet vnějškem v zatáčce 3, vnější stopu po rovince, hledal lepší přilnavost v různých částech okruhu - bylo skvělé vidět jeho práci. Až do této chvíle jsem neviděl nikoho takhle zkoumat možnosti, až u Maxe. Spousta pilotů prošla přes motokáry jako on, ale Max jel dnes svou vlastní ligu," pokračoval šéf Red Bullu.
Vrátil se pochopitelně i k jeho incidentu v 39. kole, kdy Max v závěrečné pasáži ztratil na chvíli vládu nad vozem a vypadalo to, že bude následoval neblahého osudu Grosjeana, Ericssona, Räikkönena a později Massy.
"Myslím, že všichni na boxové zídce jsme v tu chvíli byli zralí na výměnu prádla. Ale on zůstal extrémně klidný, jak jsme slyšeli v rádiu. S výjimkou této jediné chvíle měl všechno pod kontrolou, celé odpoledne," dodává Horner.