Jak na bezpečnost?

Alonso, Fernando | foto: Fernando Alonso

Bezpečnost závodů je jednou ze základních priorit současné Formule 1. Přestože klesly smrtelné úrazy od Imoly 1994 na nulu, nebezpečné havárie čas od času zahrozí znovu.

Nejlepší obranou je vždy prevence a snížení možných rizik. Bezpečnost se vyvíjí ruku v ruce se závody samotnými. Od nezpevněných krajnic silnic tvořících závodní okruhy vedla cesta ke krajnici zpevněné a používání ocelových svodidel chránících vozy před nárazem do stromů, sloupů či objektů v těsné blízkosti dráhy. Krytí svodidel pneumatikami absorbujícími náraz bylo dalším významným posunem vpřed. Lemování okruhu pletivem bylo účinnější spíše jako ochrana před vnikem diváků na dráhu, než jako bezpečnostní faktor.
 
Dlouhé přírodní závodní okruhy lemované stromy již patří minulosti. Zkrácení přineslo zkvalitnění zdravotního zabezpečení lepší a rychlejší dostupností místa havárie. Revolucí v bezpečnosti závodních okruhů bylo pak budování umělých únikových zón, ať už s trávou, asfaltovým kobercem nebo později kačírkem. Speciálním produktem snahy o bezpečnost motoristických závodů jsou pak měkké zdi, jež se uplatňují u betonových svodidel amerických okruhů.

Dnešní špičkové okruhy využívají kombinace jednotlivých prvků bezpečnosti dle možností a dané nutnosti. Kačírek jako vrstva únikové zóny díky malé frakci použitého kameniva výborně zbrzdí neovladatelný vůz. Jeho nevýhodou je ale časté poškození šasi při průjezdu a pokračování v jízdě, nemluvě o nebezpečí letících kamínků pro závodní komisaře.

Architekti se proto částečně vrací k osvědčené asfaltové únikové zóně, v ideálním případě na samém konci doplněné plochou kačírku. Jezdec má po vyjetí z dráhy možnost vůz zvládnout na asfaltu, kde je nejlépe ovladatelný a pokud je natolik poškozený, že ho ovládat nemůže, kačírek na konci je spolehlivou záchranou. Ne každý okruh má ale takové prostorové možnosti.

Volba preventivního opatření je tak odpovědným úkolem a při návrhu bezpečnostních úprav jsou projekty konzultovány s mnoha odborníky a zástupci jezdců mezi nimi samozřejmě nechybí.

A teď něco zajímavostí. Tloušťka kačírku je 25 centimetrů a frakce kameniva jen v rozmezí od 5 do 15 milimetrů. Bariéry z pneumatik nesmí být nižší jednoho metru a musí krýt celou výšku zdi nebo svodidla. Používají se pneumatiky pro osobní vozidla, a taková bariéra dokáže pohltit až 80% kinetické energie vozu. Měkké zdi používané v USA jsou vlastně vrstvy umělé hmoty.


Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy