ANALÝZA SEKTORŮ: Mercedes dominuje, Hamilton překonává rekord. Jak rychle se jezdilo na rovinkách?

Valtteri Bottas a Lewis Hamilton po parádním výkonu v Melbourne | foto: Mercedes AMG F1 Team

MELBOURNE - NEJRYCHLEJŠÍ SEKTORY A MAXIMÁLNÍ RYCHLOSTI KVALIFIKACE; Jakých časů a maximálních rychlostí dosahovali pilot v kvalifikaci na Velkou cenu Austrálie? Jak to před ní vypadá s rozložením sil a jaké strategie přicházejí v úvahu?

Než se podíváme na časy, tak si nejdříve krátce připomeňme konfiguraci Albert Parku. Po startovní rovince a středně rychlé pravo-levé šikaně následuje další rovinka, na jejímž konci se prudce brzdí do pomalé zatáčky č. 3 - vhodné místo pro předjíždění v závodě po dvou DRS zónách za sebou.

Po levotočivé čtvrtá zatáčce přichází rychlá pátá, která vyžaduje velmi dobrý nájezd a precizní řízení. Piloti toto místo projíždějí již bez problémů na plný plyn. Před pomalou šestou zatáčkou začíná krátký druhý sektor s dvěma zatáčkami, které se jedou naplno (8. a 10.).

Velmi rychlá šikana 11/12 již patří do nejdelšího, třetího sektoru - letos poprvé ji vozy díky obrovskému přítlaku projíždějí naplno. Za ní se nachází nová, třetí DRS zóna, která končí prudkým brzděním do zatáčky č. 13. Poslední technický úsek obsahuje kombinaci středně rychlých zatáček s několika prudkými akceleracemi.

Mercedes na úvod překvapil - ne snad tím, že by byl před Ferrari, což někteří vzhledem k velikosti a schopnostem týmu očekávali, ale spíše velikostí svého náskoku: stáji z Maranella scházelo mohutných 0,65 vteřiny.

Hamiltonovi se v závěru Q3 podařilo dát na rozdíl od svého týmového kolegy a ostatních soupeřů dohromady ideální kolo, a rázem z toho bylo pole-position i rekord okruhu: 1:20,486 s. Od roku 2014 nemá v Melbourne přemožitele. Do té chvíle vedoucí Bottas byl zklamán, Scuderii tuhnuly úsměvy již v průběhu odpoledne.

V poli jsme se dočkali několika dalších zajímavostí: Red Bull zásluhou Verstappena za Ferrari zaostal jen o 0,16 s, rozčarování panuje z výkonu Gaslyho, jenž s velmi dobrým autem vypadnul i zásluhou špatné strategie už v Q1 společně s Williamsy, Strollem a Sainzem, kterého zbrzdil Kubica potýkající se s defektem pneumatiky po své velké chybě.

Nejlepším týme ze středu pole byl dnes Haas, jehož piloti obsadili 6. a 7. příčku, za nimi se řadí Alfa Romeo s McLarenem - Norris zajel čistější kolo než Räikkönen, jenž měl dle součtu sektorů na to skončit před ním. Sainz jen lituje špatného nešťastného načasování v Q1.

Tovární Renault je mírně zklamán, končí až za svým zákazníkem z Wokingu. Mezi Hülkenbergem a Ricciardem byl velmi malý rozdíl, na postup do Q3 dnes žel neměli.

Za francouzským týmem je Racing Point, který se v rukou Péreze dostal až do Q3, Toro Rosso tedy končí předposlední. Nováček Albon se však může pyšnit tím, že porazil zkušenějšího Kvjata. Beznadějně poslední je Williams ztrácející téměř 4 sekundy na Mercedes.

V tomto hodnocení týmů bych chtěl ale poznamenat, že Albert Park je specifickým městským okruhem, na kterém se během roku nezávodí. Dráha se rychle vyvíjela a pořadí mezi týmy může být v příštích podnicích odlišné, až přijdou na řadu tratě, jež skutečně prověří aerodynamiku nových monopostů.

Maximální rychlost na rovince dosáhl Pérez poháněný Mercedesem - 322,5 km/h, Giovinazzi s motorem Ferrari ztrácel jen 0,1 km/h a Tora Rosso vybavené Hondou 0,2 km/h! Velmi těsné rozdíly.

Alfa Romeo těží z filozofie zajímavého předního křídla a celkově nižšího přítlaku - Giovinazzi byl nejrychlejší také v 1. a v 2. sektoru, nicméně jeho čas stačil až na 14. příčku. Pokud by se mu podařilo dát dohromady čisté kolo jako Hamiltonovi, mohl být jedenáctý.

Sainz s pohonnou jednotkou Renaultu zaostával o 1,7 km/h, i to je obrovské zlepšení McLarenu po loňských obrovských problémech s aerodynamikou jejich oranžového monopostu.


Pneumatiky a strategie

Nejrychleji vychází dle simulací strategie dvou zastávek: po startu odjet 21 kol na měkké (C4), další stint o 21 kolech rovněž na měkké a před posledním stintem o 16 kolech přejít na středně-tvrdou směs (C3).

Týmy se ale v praxi budou snažit přiklánět k jednozastávkové strategii. DRS efekt je sice podstatně silnější než loni, v Albert Parku se ale i tak špatně předjíždí. Odstartují tedy na měkké směsi a 27 kolech přejdou na středně-tvrdou (popř. již po 24 kolech na tvrdou C2). Závod je vypsán na 58 okruhů.

Středně-tvrdá směs je o 1 sekundu pomalejší než měkká, na tvrdé piloti ztrácejí o dalších 6 desetin na kolo více. Z pohledu degradace je nejlepší středně-tvrdá pneumatika, jež s každým kolem ztrácí zhruba 3 setiny ze své výkonnosti.


Videosestřih kvalifikace:

To nejlepší z kvalifikace v Melbourne (zdroj: Formula1.com)

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 8 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy