Absolutně nejrychlejší zastávku předvedlo Ferrari v 47. kole, když druhého Vettela odbavilo za 2,15 sekundy. Jeho týmový kolega Räikkönen se v 17. kole zdržel jen o pět setin déle.
Třetí příčka patří překvapivě McLarenu - Vandoorne jeho mechanici v 12. kole přezuli za 2,29 s. Stoffel poté na super-měkkých pneumatikách vydržel až do cíle a dojel si pro slušné čtyři body.
Mercedes v tomto ohledu skončil až čtvrtý, když Bottase v 11. kole zdržel 2,45 s, Hamiltonova zastávka ze stejného kola - šlo o vydařenou dvojzastávku - trvala 2,62 s a byla 9. nejrychlejší.
Lépe to zvládl ještě Haas v případě Magnussena v 43. kole (2,45 s), Red Bull s identickým časem u smolaře Ricciarda a Verstappena (oba 2,46 s) a Toro Rosso v případě Hartleyho (2,54 s), jenž se po pětisekundové penalizaci za souboj s Oconem propadl v konečném hodnocení až na 14. příčku.
Do závodu startovalo 10 jezdců na ultra-měkkých pneumatikách, na hyper-měkkých 5 (dobrovolně pouze Gasly) a na super-měkkých zbylých 5 pilotů. Na jedinou zastávku zvládlo Velkou cenu Mexika odjet 7 klasifikovaných jezdců, většina se držela dvouzastávkové strategie. Třikrát se u mechaniků objevil pouze Bottas, jenž si potom v závěru přirozeně střihl nejrychlejší kolo.
Pneumatiky rychle degradovaly, k čemuž přispěla i vysoká nadmořská výška obírající monoposty o přítlak. Vítěznou strategií byla dle našich předpokladů ta dvouzastávková, Hamilton však zvolil odlišnou variantu než Verstappen.
Nejdéle na hyper-měkkých pneumatikách vydržel Ericsson (16 kol), na ultra-měkkých Ocon (39 kol) a na super-měkkých Sirotkin - jeho 58 kol na stejné směsi představovalo 82 % velké ceny vypsané na 71 okruhů.
Pirelli nyní v Mexiku zůstává a bude se věnovat finálnímu vývoji pneumatik pro sezónu 2019. V úterý se Sauberem bude kroužit Antonio Giovinazzi, pak bude s vozem F1 debutovat během demonstrační jízdy Tatiana Calderonová.