Pokud by mu vše perfektně vyšlo, pak by příští rok v květnu mohl zkompletovat kýženou motoristickou Trojkorunu, která obnáší vítězství ve Velké ceně Monaka (to se mu už povedlo v letech 2006 a 2007), v Indy 500 a v Le Mans.
27. a 28. ledna se představí v americké Daytoně v týmu svého šéfa Zaka Browna, pak si letos také rád vyzkoušel 24hodinovku v Le Mans s Toyotou, s níž loni v listopadu v Abú Zabí testoval, jelikož nekoliduje s žádným z F1 závodů. Do Indianapolis by se pak vrátil v roce 2019. Při formování plánu španělského jezdce bude záležet i na tom, jak se mu bude dařit tento měsíc v americkém vytrvalostním závodě.
"Absolvování tohoto závodu je určitým krokem ve vytrvalostním šampionátu, jaké ty závody vůbec jsou a jak moc si je užiju. Snad mi dá pozitivní odpověď," řekl Alonso po tréninku v Daytoně.
"Po 24hodinovce v Daytoně budu těmto šampionátu lépe rozuměn. 24 hodin v Le Mans a Trojkoruna je dalším cílem. Pokud se mi tedy podaří se vlézt do 24h Le Mans letos, kdy se neobjevím v Indy 500, pak to bude skvělé. A snad v příštím roce bych mohl Indy 500 znovu naplánovat," přemýšlí pilot McLarenu.
V Daytoně by si chtěl vytříbit své jezdecké schopnosti potřebné pro vytrvalostní závody: "Má víceméně stejný cíl jako v Indianapolis - hlavně se zkusit naučit odlišné jízdní techniky, učit se od odborníků na vytrvalostní závody, snažit se stát lepším jezdcem, až těch 24 hodin skončí.
Pro mě půjde o první účast ve vytrvalostním závodě, poprvé s prototypem auta, poprvé v noci, poprvé s vozy GT kolem, takže krok za krokem přijde na řadu celá řada nových věcí. To je celkem velkou výzvou, já jsem však v první řadě připraven na to, abych si ji užil, jak tomu bylo v Indianapolis. Když cítíte příležitost a cítíte se být konkurenceschopní, pak do toho jdete," vysvětluje svůj postoj Alonso.