Jak jsme už několikrát informovali, nevypadal incident v Miami, kde se závod v lednu tohoto roku jel, jako zásadně dramatický. Wehrlein po lehké kolizi s Massou a následném kontaktu s bariérou sice skončil koly vzhůru, ale z vozu vystoupil a nevypadalo to na nějaké zvláštní problémy. Ty nastaly až před prvními předsezónními testy, kde byl Pascal nahrazen Antoniem Giovinazzim. I když v druhé sadě do vozu usedl, pořád to nevypadalo, že by byl úplně fit. Vše vygradovalo při tréninku na Grand Prix Austrálie, kde byl dvaadvacetiletý Němec nahrazen po dvou trénincích opět Giovinazzim.
Někteří piloti adresovali Wehrleinovi rozporná stanoviska a vyjádřili údiv nad jeho rozhodnutím nestartovat v Grand Prix Austrálie a Číny. Stalo se tak po dohodě s vedoucí týmu Monišou Kaltenbornovou a konzultaci s Toto Wolffem (Mercedes) s tím, že Wehrlein využije absence v Číně k tomu, aby nabral opět plnou kondici. A v čem tedy spočívala ona rozporuplnost jeho soupeřů? Někteří piloti a odborníci v paddocku se domnívali, že Pascal měl zkusit za každou cenu závodit, protože pilotování vozu je nejlepším způsobem, jak se udržet fit.
"Moc mě nezajímá, co říkají ostatní, protože mojí situaci detailně neznají. Přesto ji komentovali. Myslím, že to pro mě bylo správné rozhodnutí a stejný měli i Moniša a Toto. Co říkají moji soupeři, to je jejich věc. Pokud nevíte, jaký typ zranění někdo utrpěl, neměli byste ho kritizovat. To je příliš jednoduché. Zranění nebylo sice nijak vážné, také jsem teď v pořádku, ale kdyby šlo jen o nějaké bolesti svalů nebo něco podobného, myslíte, že by Sauber a Mercedes souhlasil, abych se vzdal účasti v závodě? Ano, slyšel jsem pár negativních komentářů, ale ty mi nijak nevadí," komentoval Wehrlein situaci v dějišti Grand Prix Bahrajnu.
Hlavní problém vězel možná v tom, že nebyl znám přesný rozsah Wehrleinova zranění - to vešlo ve známost teprve nedávno. Málokdo také věděl, že téměř čtyři týdny po nehodě v Race of Champions musel Pascal setrvat takřka v nehybném stavu, tedy prakticky od nehody až těsně před první testovací sérii.
"Zlomil jsem si tři obratle v oblasti hrudní páteře. Komprese byla docela malá, ale tři byly zlomené. Léčení bylo v pořádku, jenom svaly kolem ochably, když jsem je nemohl několik týdnů posilovat. Naštěstí regenerace probíhala velmi dobře. Poměrně dlouhou dobu jsem se nemohl hýbat, takže tím pádem došlo ke značnému omezení tréninku, v první řadě jsem se musel soustředit na posílení svalů," vysvětluje Wehrlein skutečné okolnosti nehody.
Na Wehrleinovu kondici dohlíží fyzioterapeut Erwin Gollner, který je ve světě F1 považován za veterána, vždyť spolupracoval ještě s někdejším mistrem světa Jacquesem Villeneuvem. Pascal si ho nemůže pro jeho zkušenosti vynachválit.
"Od okamžiku, kdy jsem byl v pořádku, jsem pochopitelně hodně trénoval. Byl jsem v centru blízko Salzburgu a spolupracoval se mnou Erwin Gollner. Šlo o hodně intenzivní posilování, takže jsem tam strávil většinu času. Vím, v jakém stavu jsem se nacházel v Barceloně a v Melbourne, také vím, co jsem si mohl dovolit a v jaké kondici jsem byl. Mohu porovnávat s loňským rokem. Teď se cítím opravdu dobře a to mi dává dobré vyhlídky. Cítím se mnohem lépe, s Melbourne nechci srovnávat. Jsem teď zpátky u svého týmu a jsem připraven spolehlivě pilotovat svůj vůz. Bude to můj první letošní závod, za normálních okolností čím více závodů odjedete, tím je všechno snadnější. Ale za mě se domnívám, že jak budu v autě, bude všechno v pořádku. Necítím žádnou bolest a to je nejdůležitější. Trať je bez velkého převýšení, nemá moc hrbolů. Bude tu jen trochu horko, jinak je vše bez problémů," dodává Wehrlein.