První a poslední kvalifikace
Při výpočtu těchto údajů jsem vycházel z nejrychlejšího kola, který předvedl vždy ten lepší jezdec z dvojice daného týmu. Sečetl jsem jeho nejlepší sektory (ideální kolo) a porovnal jej se součtem sektorů vítěze kvalifikace, což byl letos v 20 případech z 21 pilot Mercedesu (Stříbrné šípy byly v kvalifikaci poraženy pouze Red Bullem v Monaku).
V první tabulce jsem srovnával první kvalifikaci sezóny z Austrálie s tou poslední v Abú Zabí. Největší zlepšení předvedl Manor (o 3,8 %), kterému úvod s nevyladěným vozem vůbec nevyšel - v předsezónních testech ujel nejméně (1182,37) kilometrů a učil se za pochodu.
Velký pokrok je vidět také u Red Bull, jenž stáhl 1 % z náskoku Mercedesu, naopak jeho sesterská stáj Toro Rosso ztratila 1,45 %. Okruh Jas Marina ji nesedl, svůj narůstající deficit navíc svalují na pohonnou jednotku Ferrari loňské specifikace - tu Scuderia letos již nevyvíjela. Na začátku to moc velká výhoda nebyla, postupně ji ale překonal Renault i Honda (zejména díky lepšímu systému pro rekuperaci energie).
Prvních pět vs. posledních pět
Jak asi tušíte, kvůli možnosti jednorázových výkyvů ve výkonnosti týmů nejde o to nejpřesnější porovnání. Proto jsem se ve druhé části zaměřil na větší vzorek - zprůměroval jsem ztrátu na Mercedes v prvních pěti (Austrálie, Bahrajn, Čína, Rusko, Španělsko) a v posledních pěti (Japonsko, USA, Mexiko, Brazílie, Abú Zabí) kvalifikacích sezóny 2016.
Jak se tedy změnila relativní výkonnost, pokud srovnáme kvalifikační rychlost každého týmu z první a z poslední čtvrtiny letošního ročníku? Největší zlepšení předvedli v závěru startovního pole Manor (- 1,48 %) a Renault (- 0,77 %), ze špičkových týmů vyčnívá Red Bull, jenž ve vývoji předčil všechny soupeře z Top 8 (- 0,72 %). Nutno podotknout, že velkou měrou se na tom u obou podílel výrobce pohonných jednotek Renault, který do Monaka přivezl nový, výkonnější motor.
Na druhou stranu je dobře vidět stagnace Ferrari, jež letos ve vývoji zcela zaspalo (z náskoku Stříbrných šípů stáhlo jen 0,06 %). Zlepšovat se nedokázal ani Williams, jehož ztráta dokonce o 0,29 % narostla, a postupně se se starým motorem propadalo i Toro Rosso (+ 0,6 %), které do závodu v Austrálii startovalo jako třetí nejrychlejší tým.
Dominance Mercedesu
Na závěr se podívejme na to, jak byl na tom se svým náskokem letošní mistr světa. Stříbrné šípy potřetí za sebou ovládli šampionát Formule 1 - a pokud soupeři věřili v zákon klesajících zisků a v to, že se jim již nemůžou vzdalovat kvůli teoretickému výkonnostnímu stropu, šeredně se mýlily. Mercedes letos dominoval ještě více, než Red Bull ve svých nejslavnějších letech - na soupeře měl průměrně náskok 0,87 %.
Stížností na to bylo ale o něco méně kvůli tomu, že spolu oba jeho jezdci bojovali až do posledního závodu o titul. To zaručovalo skvělé titulky, zajímavé příběhy a spoustu zájmu. Pokud by tým stanovil jedničku a jel pouze na jednoho z nich, pak by zaúřadovala politika a soupeři by se snažili o dřívější a razantnější změnu pravidel. Není to sportovní, ale tak už to v F1 chodívá.
Nyní nezbývá doufat v to, že změny před sezónou 2017 dostatečně zamíchají rozložením sil a že vítězný tým závodu nebude znám předem. Vzhledem k rozpočtu a zdrojům Mercedesu to však není zaručeno a je možné, že jeho nadvláda bude pokračovat i příští rok.