Představení Hockenheimu: Porazí slábnoucí Ferrari před letní přestávkou Red Bully? + VIDEO

Startovní / cílová rovinka na Hockenheimu | foto: Sahara Force India

Dvanáctý podnik letošního seriálu Formule 1 hostí po dvou letech Hockenheimring. Jaká je slavná historická trať a jaké nároky ve své současné podobě klade na monoposty a piloty? Co můžeme o víkendu očekávat, jak jsou na tom jezdci se součástmi svých motorů a jaké pneumatiky si od Pirelli nechali přivézt?

Okruh nedaleko německého Hockenheimu, na který to je z Prahy kolem 500 kilometrů, se v hostování Velké ceny Německa se měl střídat s Nürburgringem, ten má ale finanční problémy, a proto se naši západní sousedé loni závodu nedočkali.

V suverénní formě k domácímu závodu míří Mercedes, zajímavý duel se bude odehrávat za ním mezi čím dál silnějším Red Bullem a Ferrari, které před letní přestávkou prochází krizí. Oba týmy dělí pouhý jeden mistrovský bod, trať by měla teoreticky sedět spíše Ferrari se silnějším motorem. Stáj z Maranella by před letní přestávkou chtěla druhou příčku v šampionátu udržet.

V Maďarsku podal velmi dobrý výkon McLaren, jenž tam byl díky kvalitám svého šasi čtvrtý nejsilnější. Kvůli motoru Honda se ale dá očekávat, že v Německu bude na Williamsy, Force Indii opět ztrácet. Nyní se zaměřuje na stáhnutí náskoku Toro Rosso jezdícího s loňským motorem Ferrari, jenž má v oblasti výkonu stále dost navrch.

VIDEO: Představení Hockenheimringu (zdroj: Formula1.com)

Na piloty čeká kolo o délce 4 574 m, které během závodu bude muset ujet vítěz celkem 67krát - což dohromady činí 306,458 km.

Trať obsahuje 17 zatáček: 10 pravotočivých a 7 levotočivých, jezdí se ve směru hodinových ručiček. I přes své zkrácení od roku 2002 pro jezdce a inženýry stále představuje zajímavou výzvu z hlediska nastavení - nachází se na ní velmi dlouhá rovinka, ale také velmi pomalá závěrečná část (Motordrome) na stadionu. Průměrná rychlost zde naposledy (v roce 2014) dosahovala 219 km/hod, zatáčky se projížděly kolem 149 km/hod - mírně nad průměrem sezóny.

První polovina kola je velmi rychlá - začíná to první zatáčkou, v níž piloti bez brzdění pouze na chvíli povolí plyn. Po další trojici zatáček následuje dlouhá rovinka, resp. velmi mírná zatáčka "Parabolica." Jezdci v ní bez problémů uhánějí přes 14 vteřin se sešlápnutým plynovým pedálem - od výjezdu ze zatáčky č. 2 to představuje vzdálenost přes 1 100 m, čímž se řadí mezi nejdelší rovinky v sezóně po bok Číny či Abú Zabí. Celkově se na plný plyn jezdí 53,5 % času jednoho kola (63,4 % vzdálenosti).

V tomto místě se bude v závodě nacházet druhá DRS zóna (začíná 260 metrů za zatáčkou č. 4). Ta první přibyla před 2 roky 60 metrů za první zatáčkou. Časové odstupy mezi vozy se měří 125 m před první zatáčkou (DRS 1) a na výjezdu ze 4. zatáčky (DRS 2).

Druhá DRS zóna je zakončená ostrou vlásenkou, na jejímž konci by monoposty mohly dosahovat maximální rychlosti až 340 km/hod s otevřeným zadním křídlem - ideální místo pro předjíždění, v neděli zde budeme určitě svědky častých výměn pozic.

Následuje pomalejší část se středně rychlými zatáčkami, kde je důležitá stabilita při brzdění a dobrá trakce, zejména na výjezdu z dvojité poslední zatáčky před cílovou rovinkou.

Týmy volí střední aerodynamický přítlak (3/5) na svých monopostech. Zadní křídla vozí podobná těm z Melbourne, ze Sepangu, Bahrajnu či Barcelony - prioritou jsou rychlé části. Podobně je nastavováno přední křídlo, zejména s ohledem na zatáčky č. 7, 10 a 12.

Obrubníky nejsou problémem, v zatáčkách nejsou vysoké. Horší je to s poměrně vysokou hrbolatostí dráhy, zejména v zatáčkách č. 2, 6 a 17. Obecně je při rychlých změnách směru v zatáčce š. 4 a 5 vyžadován stabilní vůz, což je možné dosáhnout kombinací aerodynamického vyvážení a nastavení zavěšení.

Motory zde dostávají pořádně zabrat, jde (po Kanadě, Silverstone a Rakousku) o čtvrtý okruh za sebou, který klade velký důraz na jejich výkon - kvůli čtyřem rovinkám 63 % kola s plynem na podlaze.

Pod obzvlášť velkým tlakem tedy bude motor s vnitřním spalováním (ICE), turbo a MGU-H, protože piloti třikrát přesáhnout rychlost 290 km/h a dvakrát přes 300 km/h během první dvou třetin kola.

Na rozdíl od Silverstone jsou rovinky spojeny pomalými až středně-rychlými zatáčkami jako je Hairpin či část na starém stadionu. Proto je rekuperace energie při brzdění relativně snadná, což je dobrou zprávou pro spotřebu paliva, která je zde hodnocena jako průměrná. Jinak okruh patří kvůli pomalým zatáčkám a dlouhým rovinkám z pohledu spotřeby k těm nejnáročnějším.

Kvůli zátěži budou všechny součástí pohonné jednotky velmi horké. K výzvě spojené s chlazením přispějí také očekávané vysoké okolní teploty.  Na Hockenheimu se očekává, že budou mít opět navrch vozy s motory Mercedes.

Převodovka musí rychlostní stupeň změní během jednoho kola 40krát, tj. 2680krát za závod.

Hockenheim je na brzdy středně, kritická je správná volba velikosti brzdových kanálků pro optimální provozní teplotu brzd. Celkově na brzdovém pedálu jezdci stráví v 8 místech 19 % času.

Nejtvrději se brzdí do vlásenky č. 6, kde musí na 141 metrech za 1,49 sekundy zpomalit z rychlosti přesahujících 333 km/h na 70 km/h. Na brzdový pedál musí vyvinout tlak 126 kg, přičemž na ně působí přetížení 4,3 G. Výkon brzd v této zatáčce dosahuje 2 179 kW.

Pirelli do Německa veze díky jemnému asfaltu super-měkkou (červená barva), měkkou (žlutá) a středně-tvrdou (bílá) směs. V neděli se očekává jízda na dvě zastávky.

Boxová ulička zde měří jen 249 m a ztráta za její průjezd v čase na kolo představuje 14 vteřin - 80km/h rychlostí se dá projet za 11 sekund. Z pole-position to je do první zatáčky 310 metrů.

Historická pravděpodobnost nasazení safety caru je nízká: 24 %. Od roku 2011 se objevil pouze v jednom ze dvou závodů.

Rekord na Hockenheimu drží pilot Lotusu Kimi Räikkönen, který v závodě zvládl kolo za 1:13,780 min, ten absolutní stále evidujeme u Michaela Schumachera z 1. kvalifikace v roce 2004 - 1:13,306 min. Před dvěma lety Lewis Hamilton s Mercedesem ve svém nejrychlejším kole dosáhl v závodě 1:19,908 min, v kvalifikaci o den dříve jeho týmový kolega Nico Rosberg 1:16,54 min.

 

Údaje z roku 2014 (loni se Velká cena Německa nejela)

Tréninky:
   nejrychlejší čas 1. tréninku: 1:19,131 (Rosberg)
   nejrychlejší čas 2. tréninku: 1:18,341 (Hamilton)
   nejrychlejší čas 3. tréninku: 1:17,779 (Rosberg)

Kvalifikace:
   Q1: 1:17,631 (Rosberg)
   Q2: 1:17,109 (Rosberg)
   Q3: 1:16,540 (Rosberg)

Rozdíl Q3 - 1. trénink: 2,591 s
Rozdíl Q3 - Q1: 1,091

Pódium: 1. Rosberg, 2. Bottas (+ 20,789 s), 3. Hamilton (+ 22,530 s)
Vítězný čas: 1:33:42,914 hod;   prům. rychlost: 196,206 km/h
Vítězná strategie: 2 zastávky (v 15. a v 41. kole)
Celkový počet zastávek: 55
Počet normálních / DRS předjetí: 17 / 50

Nejvyšší naměřená rychlost: 345,2 km/h (Hamilton v závodě)

Video: Nejrychlejší kolo Michaela Schumachera v kvalifikaci na Velkou cenu Německa 2004 (zdroj: Youtube)

Přes 520 fotografií z poslední Velké ceny Německa na Hockenheimu si můžete prohlédnout zde, oficiální video sestřih zde.

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 3 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy