“Ihned po přejetí startovní čáry zrychluji na maximum, což se mi daří s maximálkou kolem 300 km/h. Následuje levotočivá ostrá zatáčka a tlačím se k levému okraji Descida do Sol. Tuto zatáčku projíždím 95 km/h na druhý rychlostní stupeň a mírně sjíždím do vlásenky Senna –S a prudce akceleruji“.
V této zatáčce se stává mnoho nehod, hlavně po startu, když vozy ještě nemají mezi sebou dostatečnou vzdálenost, respektive, když startovní pole ještě není natáhlé.
“Senna-S projíždím stále na dvojku a následně řadím trojku. Projíždím táhlou levotočivou zatáčku Curva do Sol. Dostávám se na dlouhou rovinku, kde dosahuji rychlosti 300 km/h. Na jejím konci prudce brzdím a vjíždím 135 km/h rychlostí na třetí stupeň do středně rychlé zatáčky Descida do Lago. Poté akceleruji na pětku a zrychluji na 280 km/h. Následuje těžká pravotočivá zatáčka Ferra Durra, která jezdce mírně vynese k levému okraji. Zde musím přibrzdit a tento úsek projíždím na čtverku s rychlostí kolem 180 km/h“.
“Vzápětí se dostanu do velmi prudké pravotočivé zatáčky, kde musím řadit na jedničku a rychlost snížím na 80 km/h. Malinko zrychlím a hned brzdím vše se zařazenou jedničkou a rychlostí kolem 95 km/h do levotočivé prudké zatáčky Pinheirinho. Na výjezdu akceleruji a brzdím do nejpomalejšího úseku trati, kterým je pravotočivá zatáčka Cotovelo. Zde mohu jet jen 70 km/h. Snažím se ji projet po pravém okraji a akceleruji po levém okraji tratě a najíždím si do další zatáčky Mergulho. V tuto chvíli mám zařazen čtvrtý rychlostní stupeň a rychlost kolem 200 km/h“.
“Následuje zrychlení a také brzké brždění do důležité zatáčky okruhu Juncao, Brzdím na 100 km/h a řadím dvojku. Důležitá je akcelerace. Pokud se mi podaří je to skvělé, protože se zde dá hodně získat, pokud jedu ve správné stopě. Následuje několik mírných avšak důležitých levotočivých zatáček a cílová rovinka".
Okruh v Interlagosu je velmi nerovný a známý tím, že se zde startuje v protisměru hodinových ručiček. Trať je řazena k těm nejnáročnějším.