Silverstone: Čím je zajímavý britský okruh plný rychlých zatáček? + video

Silverstone | foto: Manor Racing

Devátý podnik letošní sezóny hostí o víkendu britský Silverstone. Čím je zajímavý tradiční britský okruh bohatý na rychlé zatáčky? Jaké technické výzvy s ním souvisejí pro techniku i piloty? S čím přijede Pirelli a jaké strategie můžeme očekávat?

Jedno kolo v Silverstone měří 5 891 m a nedělní Velká cena Británie 2015 je vypsána na 52 kol, na jejího vítěze tedy čeká dohromady 306,198 km. Pro sedm týmů se jedná o domácí závod - své továrny mají totiž právě v Anglii. V roce 2010 se konfigurace okruhu změnila spíše k mírné nelibosti fanoušků a jezdců, nyní je o 759 m delší. Její charakter ale přetrval.

K Velké ceně Británie přijíždí Lewis Hamilton s desetibodovým náskokem na svého týmového kolegu Nica Rosberga. Piloti Ferrari se jim budou opět snažit zatopit a bojovat se Stříbrnými šípy o vítězství. Věří si ale i Williams, který prohlašuje, že by jim měl okruh vyhovovat. Force India přiváží úplně nové auto B-specifikace a tvrdí, že pro ní sezóna 2015 začíná až tento víkend. O další stažení náskoku předních týmů se bude snažit McLaren, který se trápí na konci startovního roštu před Marussiemi - i ten nasadí druhou část velkého balíku, který přivezl do Rakouska.

Trať je "hlavním městem rychlých zatáček - díky nim ji milují inženýři i piloti, řádně prověřují aerodynamický přítlak. Nachází se jich zde celkem 18 - z toho 10 pravotočivých a 8 levotočivých (jezdí se ve směru hodinových ručiček). Řada z nich je velmi rychlá: osm jich piloti projíždějí přes 250 km/hod, pouze v jedné musí zpomalit pod 100 km/hod - ve Vale na 85 km/hod.

V zatáčce č. 11 rychlost neklesá pod 270 km/hod, projíždí se naplno, rychlá je i ta první, kde musí piloti při nájezdu do ní v rychlosti kolem 290 km/hod na chvíli sundat nohu z plynu. Vše překonává zatáčka č. 10, kterou vozy projíždějí 300 km/hod.

Povrch je hrbolatý, což je třeba zohlednit v nastavení vozu. Zvláštností jsou i různé druhy asfaltu, dráha z tohoto pohledu není homogenní. Piloti s okruhem ale mají většinou bohaté zkušenosti z nižších formulí.

Klíčem pro zajetí rychlého kola je auto, které zůstává stabilní při rychlých změnách směru. Zapotřebí je i aerodynamická stabilita, protože většinu kola tráví ve vysoké rychlosti, které dominuje aerodynamická zátěž.

Na třech delších rovinkách monoposty hravě přesahují 300 km/hod, rovinky tvoří 49 % okruhu. Ta nejdelší se nazývá Hangar Straight a měří 1034 m. Nejrychlejším místem je úsek před zatáčkou č. 15, kde by mohly dosahovat až 320 km/h s aktivovaným DRS.

FIA zvolila pro závod stejně jako minulý rok dvě DRS zóny: první se nachází 30 m za zatáčkou č. 5, druhá 55 m za zatáčkou č. 14. Každá má vlastní bod pro měření časových odstupů mezi vozy - ty se nacházejí 25 m před zatáčkou č. 3 a ve druhém případě přesně v zatáčce č. 11.

Týmy volí kvůli konfiguraci okruhu i přes delší rovinky spíše vyšší přítlak (7/10). Důležité je správné vyvážení vozu v zatáčkách jako Becketts, do nichž najíždějí rychlosti přes 300 km/hod. Průjezd zatáčkou č. 10 (Maggotts) - č. 12 (zmiňovaná Becketts) bude letos jiný. Loni piloti 10. a 11. zatáčku projížděli naplno, letos budou muset povolovat lehce plyn v první z nich a hodně ve druhé. Celkově bude pocit z jízdy kvůli redukci aerodynamiky hodně odlišný.

Brzděním piloti tráví v 9 místech pouze 10 % času jednoho kola - z pohledu brzd a nároků na jejich chlazení se jedná o nejméně náročnou trať v kalendáři - proto je zde předjíždění celkem obtížné.

Během závodu zde dochází k jejich nízkému opotřebení, kvůli nedostatku brzdění (pouze tři místa, kde se tvrdě brzdí) se zde týmy potýkají s problémy při udržení jejich provozní teploty, kvůli tomu hrozí nebezpečí jejich glazování (vytvoření nežádoucího hladkého povlaku na povrchu třecího materiálu).

Nejnáročnější je zpomalení do 16. zatáčky: z 323 na 191 km/h za 0,88 sekundy na 72 metrech. Na piloty přitom působí přetížení 5,5 G, na brzdový pedál zde musí vyvinout tlak až 166 kg, přičemž brzdný výkon dosahuje 2351 kW.

Na rychlém okruhu si musí týmy dávat pozor na přetížení motoru, na plný plyn se jede 64 % kola (nejdelší úsek v kuse přes 800 m). Pro vyšší tvorbu elektrické energie se do něj vstřikuje více paliva. Když je ICE provozován při vyšším průtoku, vytváří více výkonu, který na druhou stranu umožňuje MGU-K a MGU-H rekuperovat více energie pro dobíjení baterií.

Spalování většího množství paliva může znít kontraproduktivně, pokud jde o celkovou efektivitu, drobné procentu paliva navíc však vede k vyšší efektivitě vozu díky zlepšení jeho ovladatelnosti. "Přetěžování" motoru je užitečné na okruzích, jež obsahují málo zatáček a tudíž i příležitostí k rekuperaci energie.

Spotřeba paliva se pohybuje kolem 1,92 kg/kolo. 10 kg paliva zpomaluje vozy o 0,35 s/kolo. S chlazením obvykle nebývaly problémy kvůli teplotám vzduchu v Anglii, tentokrát zde ale panují vysoké teploty. Motor má na rovinkách naštěstí dostatek možností se "nadýchat" čerstvého vzduchu.

Převodovku čeká 48 přeřazení během jednoho kola, ve velké ceně jejich počet činí kolem 2500. Čerstvou nasadí v Silverstone Marcus Ericsson a piloti, kteří si ji poškodili v Rakousku. Na konci cyklu 6 závodů v řadě za sebou ji má Daniil Kvjat.

Pirelli s sebou na víkend veze to nejtvrdší, co má: středně-tvrdou (tzv. option, bílá barva) a tvrdou (prime, oranžová barva) směs ze své škály. Rozdíl mezi nimi by se měl pohybovat kolem 1 - 1,2 sekundy na kolo. Krom nich má přibalené samozřejmě i přechodné pneumatiky (intermediate) a pneumatiky do deště (wet), kvůli možným britským přeháňkám.

Silverstone je na pneumatiky kvůli rychlým zatáčkám velmi náročný, dochází k velkému opotřebení a degradaci - obzvlášť za vyšších teplot, které se letos očekávají. Teplota na povrchu pneumatik často přesahuje 110 °C. Jejich italský výrobce přesto očekává, že týmy budou ve svých strategiích volit mezi jednou až dvěma zastávkami. Průjezd 489 metrů dlouhou moderní boxovou uličkou zabere při rychlosti 80km/h 22,1 sekund.


Onboard video: Průjezd Silverstonem s Nicem Rosbergem (zdroj: Youtube)

Silverstone je tratí s širokými únikovými zónami, historická pravděpodobnost na výjezd safety caru za posledních 10 let je proto nižší: 50 %.

Rekordní čas na nové konfiguraci drží od roku 2013 Mark Webber - 1:33,401, kvalifikaci před na ní minulý rok vyhrál Nico Rosberg - 1:35,766 min.

 

Údaje z roku 2014
Nejrychlejší časy
- 1. trénink - 1:35,424 min (Rosberg)
- 2. trénink - 1:34,508 min (Hamilton)
- 3. trénink - 1:52,522 min (Vettel)

Nejrychlejší časy kvalifikace
- Q1 - 1:40,380 min (Rosberg)
- Q2 - 1:34,870 min (Hamilton)
- Q3 - 1:35,766 min (Rosberg)
Rozdíl Q1 - Q3: 4,614 s (kvalifikace ovlivněná deštěm)

Maximální rychlost: 329,5 km/hod (Bottas v závodě)
Pódium: 1. Hamilton, 2. Bottas, 3. Ricciardo
Vítězný čas: 2:26:52,094 hod (prům. rychlost: 125,091 km/h)
Vítězná strategie: 2 zastávky (24. a 41. kolo; option - prime - prime)
Celkový počet zastávek: 24
Celkový počet normálních/DRS předjetí: 11/8
Neklasifikováno: 6 jezdců (3 odstoupili kvůli mechanickým poruchám)

Přes 500 fotografií z loňské Velké ceny Británie najdete zde.

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy