Analýza sektorů: Ricciardo mohl porazit Vettela, McLaren v Top 10, Williams nejrychlejší na rovinkách

Hamilton, Lewis | foto: Daimler AG

ANALÝZA SEKTORŮ - MONAKO; Jaké časy dosahovali piloti během kvalifikace v ulicích Monte Carla v jednotlivých sektorech a jaké maximální rychlosti na rovinkách? Co bližšího o výkonnosti vozů můžeme z těchto dat vyvodit? A jaké strategie můžeme očekávat v závodě?

První sektor začíná velice záludnou a úzkou zatáčkou St. Devote, do níž se obtížně brzdí, jak dnes několikrát předvedl Nico Rosberg, a která je náročná na správný průjezd. Po klikatícím se stoupání do kopce piloti projíždějí středně rychlým úsekem kolem kasina a po vyhnutí se hrbolu v levé straně trati začíná před brzděním do Mirabeau druhý sektor.

Na jeho začátku se nachází nejpomalejší místo - vlásenka Faremont Hill (44 km/h, otáčky motorů padají k 4500 ot/min). Po projetí dvou pomalých pravotočivých zatáček následuje nejdelší úsek na plný plyn vedoucí tunelem. 175 metrů před šikanou 10/11 s nejtvrdším brzděním se nachází speed trap - místo měření maximálních rychlostí. Končí zatáčkou Tabac, která dnes byla přesunuta o 2,5 blíže k moři, proto je o něco pomalejší (což je ale kompenzováno rovnějším místem dále).

Třetí sektor začíná za první ze středně rychlých levotočivých zatáček před rychlou šikanou 13/14, kde je nádherné pozorovat monoposty na limitu prudce měnící směr, řítící se podél svodidel. V závěru přichází série pomalých zatáček: šikana 15/16 a dvě pravotočivé kolem kavárny Rascasse a nájezd na cílovou rovinku.

Více o technických výzvách městského okruhu v Monaku najdete zde.


Mapa městského okruhu v Monte Carlu (zdroj: FIA)

V průběhu kvalifikace jsme viděli obrat formy obou pilotů Mercedesu: zatímco Rosberg začínal lépe a Hamilton se trápil s ovladatelností auta a měnil tlaky v pneumatikách a nastavení předního křídla, závěr byl opačný: Lewis předvedl parádní kolo a Nico prudce probržďoval do první zatáčky St. Devote. Brit si v Monaku připsal své první pole position, naposledy zde z první pozice startoval v roce 2006 v závodech GP2.

Hamilton byl nejlepší ve všech třech sektorech, nejblíže mu byl vždy jeho týmový kolega. V Q3 se podařilo poskládat své nejrychlejší sektory do jednoho kola pouze Pérezovi, který absolvoval jen jednu jízdu, protože mu nezůstaly žádné super-měkké pneumatiky - ta se mu ale povedla náramně, proto odstartuje ze 7. místa. Teoreticky však mohlo být pět jezdců před ním.

Největší potenciál promarnil Grosjean, jemuž těsně unikl postup do elitní desítky. Pokud by dal dohromady ideální kolo, mohl zajet o 0,341 sekundy lepší kolo a skončit před Pérezem na 7. místě. Místo toho jej čeká po výměně převodovky až 16. pozice. Poprvé v letošní sezóně také prohrál se svým týmovým kolegou Maldonadem.

Špatné komunikace s boxovou zídkou litoval Ricciardo, který kolo nezačal se správným nastavením pohonné jednotky a s maximálním výkonem, jinak by dle svých slov byl jen v první zatáčce o dvě desetiny rychlejší a porazil by Vettela s Ferrari - v posledním sektoru byl s Red Bullem rychlejší dokonce o dvě desetiny.

McLarenu snaha o postup do Q3 nevyšla - Alonso musel svůj vůz kvůli problému s motorem (zřejmě opět MGU-H) odstavit na začátku Q2, ostrý pokus Buttona zbrzdily žluté vlajky v první zatáčce, kde skončil po Rosberg po jednom ze svých probrzdění.

Domnívá se, že nebýt chyby pilota Mercedesu, snadno by do Q3 postoupil. Button bude zítra po Grosjeanově a Sainzově penalizaci nicméně stejně z nadějné 10. pozice startovat. V součtu sektorů byl dokonce rychlejší než Pérez a na Lotusy mu scházelo něco přes desetinu.

"Jezdil rychle a dobře, rozhodně by postoupil i do Q3. Pokud by projel Sainte Devote normální rychlostí, v Q2 by skončil mezi prvními deseti, což by mu poprvé v této sezóně umožnilo postup do Q3. Nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem, ale jsme samozřejmě frustrováni," uvedl závodní ředitel McLarenu Eric Boullier. Podle Fernanda Alonsa i výkonného ředitele Rona Dennise dnes mohli skončit dokonce šestí, což se však zdá být až příliš optimistické.

Maximální rychlosti potvrzují pokračující nadvládu motoru Mercedes, který obsadil první čtyři místa (a všech 8 vozů je v první dvanáctce). Massovi za tunelem komisaři naměřili 294,3 km/h, Williamsu však Monako vůbec nesedí - vůz FW37 vyniká spíše efektivitou než schopností generovat vysoký přítlak, kvůli tomu také nedokázali zahřívat pneumatiky a trápili se s přilnavostí. Brazilec proto skončil až na 14. pozici, zatímco nejpomalejší Rosbergův Mercedes (-5,9 km/h) druhý.

Ferrari je se svou pohonnou jednotkou německému týmu velmi blízko - pátý Ericsson ztrácel pouze 1,7 km/h. Oba Saubery a Ferrari se vlezly do mezi nejlepších deset z pohledu maximálních dosahovaných rychlostí. O něco lépe je na tom McLaren než Renault, Red Bully a Toro Rosso však jely s vyšším přítlakem - vůz MP4-30 je v aerodynamice stále pozadu. Podle některých inženýrů 50 % z celkové ztráty na Mercedes připadá na vrub šasi.

Rychlosti na konci třetího sektoru dobře vypovídají o výkonnosti motorů (neměří se hned za zatáčkou), dobrý signál o přítlaku dávají pro změnu rychlosti na konci druhého sektoru - čidlo je kousek za zatáčkou č. 12. Hezky to jde vidět například u Sauberů či Bottase - za tunelem sice byli velmi rychlí (-1,7 km/h), ale na konci S2 zaostává v maximálních rychlostech podstatně více (-9,4 km/h).

Pneumatiky a strategie
Letos poprvé jsme viděli v akci novou super-měkkou pneumatiku - nová je směs i konstrukce. Měla by být odolnější vůči drolení a tvorbě puchýřů a zároveň nabízet vyšší celkovou výkonnost. V ulicích Monaka byla o sekundu na kolo rychlejší než měkká směs, se kterou si v Q1 vystačili pouze vozy Mercedesu a Ferrari.

Zítra se očekává, že si v závodě piloti vystačí pouze s jednou zastávkou, protože degradace a opotřebení jsou v Monaku, kde je 80 % povrchu nově položeného, nízké. Pro velkou cenu vypsanou na 78 okruhů je teoreticky ideální start na super-měkkých pneumatikách s přezutím na měkké v 27. kole.

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 2 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy