Strategická skupina F1 navrhla zavedení tankování od roku 2017, které by mělo pomoci snížit hmotnost vozů a tím je také zrychlit. Vozy dnes sice kvůli nižšímu přítlaku s novými motory, pokročilými systémy pro rekuperaci energie (ERS) a systému pro snížení přítlaku (DRS) na rovinkách rychlejší než v minulosti, časy na kolo ale stouply.
To by samo o sobě až tolik nevadilo, protože divák nepozná, zda monopost projíždí o 10 km/h rychleji či pomaleji nebo zda se po rovince řítí 330 či 340 km/h, horší je srovnání s ostatními sériemi - zejména s GP2. Mladíci nemají žádný problém s adaptací a pochvalují si, jak je řízení vozu F1 snadné - ne-li dokonce jednodušší kvůli většímu množství inženýrů či posilovači řízení - viz například vyjádření Nicka Yellolyho po testu v Barceloně minulý týden (najdete zde).
Srovnání časů z kvalifikace GP2 a F1
Níže proto přikládám srovnání s GP2, rozdíl mezi oběma sériemi klesl z 9,5 sekundy v roce 2011 na 4,6 sekundy v letošním roce, což je alarmující nejen kvůli astronomickým rozdílům v rozpočtech týmů z obou sérií. Není divu, že si na pomalost současné generace vozů F1 stěžují i mnozí piloti.
Návrat tankování by na jedné straně vyžadoval vyšší množství personálu, náklady, riziko i delší časy zastávek, na druhou stranu by vozy mohly startovat s 50 místo se 100 kg paliva. Dalších 50 kg by bylo možné ušetřit na hmotnosti vozů (menší palivová nádrž, menší rozměry a nároky na vnitřní prostor), což by samo o sobě mohlo časy zrychlit o 3 sekundy na kolo.
Rekordy z vybraných závodních okruhů F1
Ve spojení se snahou o agresivnější vzhled a nová aerodynamická pravidla, s vyšším přítlakem, výkonem pohonných jednotek a širšími pneumatikami, jež by díky nižší hmotnosti byly vystavovány nižší zátěži, by pilot mohli jezdit více na limitu, čímž by se získaly další zhruba 3 sekundy. Pak bychom se mohli dočkat opět překonávání traťových rekordů.