Velká cena Japonska je vypsána na 53 kol, a protože každé z nich měří 5 807 m, délka závodu činí 307,471 km. Povrch dráhy nacházející se 60 m n. m. je velmi hladký, předloni byla v mezi 7. až 17. zatáčkou přeasfaltována, nainstalován zde byl nový odvodňovací systém, což se letos kvůli hrozícímu tajfunu Phanfone může hodit.
Není příliš hrbolatá, proto může být přední část vozu hodně nízko. Je však velmi úzká, což ztěžuje předjíždění. Týmy se v nastavení soustředí zejména na dobré vyvážení.
Ačkoliv je Suzuka bohatá na rychlé zatáčky, obsahuje i několik velmi pomalých a v podstatě jde o trať, která vyžaduje vysoký přítlak - v mnoha je proto inženýry přirovnávána k Silverstone, navíc je zde však převýšení. Nedotáčivost zde velmi zpomaluje časy na kolo (kritické zejména pro Sennova esíčka a v zatáčce Spoon před dlouhou rovinkou).
Potřebná je dobrá stabilita při brzdění i schopnost rázně přejíždět obrubníky v posledním sektoru. Křídla jsou nastavena pro podobné úrovně přítlaku jako v Británii či v Barceloně - tedy ne na maximum, nejsou však od toho daleko.
Mapa okruhu (zdroj: FIA)
Trať obsahuje 18 zatáček, z toho je 8 levotočivých a 10 pravotočivých. Jde o vyváženou kombinaci, která rovnoměrně zatěžuje všechny pneumatiky. Pod 100 km/hod se projíždějí dvě místa, nad 250 km/hod čtyři zatáčky.
Velmi rychlá zatáčka 130R, jež se nachází 1250 m za předchozí Spoon, se projíždí na plný plyn v rychlosti téměř 310 km/hod (loni Webber 308,4 km/h). Letos její průjezd bude kvůli redukci aerodynamického přítlaku náročnější, inženýři mi však potvrdili, že ji bude možné opět zvládnout s plynem na podlaze.
Náročná je v počátečních fázích závodu s velkým množstvím paliva, kdy piloti musí ubrat. V ní na ně působí přetížení 3,5 G po dobu 1,6 sekundy. Poté se prudce brzdí do šikany vedoucí na cílovou rovinku, inženýři proto musí zajistit efektivní brzdění motorem, stejně jako stabilní záď při tomto velkém zpomalení.
Na plný plyn se projíždí 70 % vzdálenosti (60 % času) okruhu. Nejdéle mají piloti sešlápnutý plyn za zatáčkou Spoon a následující 994 m dlouhé rovince - přibližně 16 sekund. Piloti na ní dosahovali maximálních rychlostí kolem 320 km/hod. Rovinky tvoří 40 % kola.
K předjíždění pobízí pouze jedna DRS zóna, která se nachází na startovní/cílové rovince. Bod detekce FIA umístila 50 m před zatáčku č. 16.
Předpověď počasí na víkend
(zdroj: formula1.com)
Na motory klade japonská trať vysoké nároky kvůli své vysokorychlostní povaze, plynule na sebe navazující rychlé zatáčky v úvodní části, esíčka, vlásenky i dlouhou rovinku. V Sennových esíčkách je důležitá ovladatelnost a hladké dávkování výkonu. Piloti do nich najíždějí rychlostí kolem 245 km/hod a rychlost si udržují až do výjezdu z nich.
Nároky na pohonné jednotky jsou hodnoceny takto (1 - nejsnazší, 5 - nejtěžší):
- motor s vnitřním spalováním: 4
- MGU-H: 4
- MGU-K: 3
- baterie: 3
- rekuperace energie: 4
- spotřeba paliva: 4
Rychlé změny směru vystavují vnitřní součástí motoru a lubrikační systémy vysokým přetížením, proto je třeba pravidelně kontrolovat jejich minimální úrovně. V esíčkách piloti rychle ubírají a mění směr, zde je zapotřebí dobré ovladatelnosti při široké škále krouticího momentu. MGU-H zde může rekuperovat energii díky konstantnímu proudění výfukových plynů, na své si přichází při dotecích brzdového pedálu i MGU-K. Nejlepší místo pro sběr kinetické energie k nabití baterie ale představuje vlásenka a šikana na konci kola.
Druhá část od výjezdu ze Spoon po konec cílové rovinky je o maximálním výkonu, 90 % tohoto úseku (17 sekund) se jede na plný plyn - rychlosti by na 1250m dlouhé rovince mohly dosahovat 325 km/h (tzv. speed trap se ale nachází až na výjezdu ze 130R, tedy opět ne příliš reprezentativně, alespoň však budeme moci lépe hodnotit úroveň přítlaku). Písty se otáčejí až neuvěřitelných 200krát za sekundu, přičemž generují obrovské interní síly.
Dodavatelé motorů kvůli vysoké zátěži všech částí proto v Suzuce rádi nasazují nové komponenty. Spolehlivost bude hrát velkou roli, někteří piloti se šesté pohonné jednotce a penalizacím nevyhnout. Renault chce kvůli tomu například raději omezit jízdy ve volných trénincích, aby je ušetřily pro další část roku.
Deset kg benzínu zpomaluje vozy o 0,385 sekundy na kolo. Převodovka je zatěžována průměrně.
Telemetrie z loňského průjezdu Suzukou (zdroj: Renault Sport F1/Team Caterham F1)
Pirelli přiveze ze své nabídky ty nejtvrdší směsi: středně-tvrdou a tvrdou. Rozdíl v čase na kolo mezi nimi by se v kvalifikaci měl pohybovat kolem 0,8 sekundy na kolo. Na okruhu je několik zatáček, kde pneumatiky dostávají velmi zabrat: 130R, Spoon a zatáčka č. 7, kde boční přetížení dosahuje 3,4 G (tlak 800 kg na jednu pneumatiku).
Očekává se, že týmy ve svých strategiích zvolí dvě zastávky stejně jako loni, možnou alternativou je i třízastávková strategie - je jen o pět sekund pomalejší. Prvních zastávek bychom se měli dočkat kolem 14. kola, druhých kolem 35. kola. Limitujícím faktorem je teplotní degradace předních pneumatik.
Brzdí se na 11 místech, velmi tvrdě pouze před vlásenkou č. 11 a poslední šikanou. Podobně jako v Silverstone se po většinu kola chladí, takže na rozdíl od Singapuru se pozornost věnuje spíše tomu, aby byly brzdy udržovány v dostatečné teplotě. Opotřebení brzdového materiálu je průměrné.
Na brzdě tráví piloti 10 % času jednoho okruhu. Nejtěžší místo je čeká před závěrečnou šikanou, k níž se blíží rychlostí převyšující 305 km/hod. Musí zde na 123 metrech během 1,6 sekundy zpomalit o více než 210 km/h. Při tlaku na brzdový pedál o síle 112 kg na ně působí přetížení 4,12 G a výkon brzd dle společnosti Brembo dosahuje 1512 kW. Tyto údaje o vše zatáčkách najdete zde.
Boxová ulička měří 413 m, vozy ji při rychlosti 80 km/hod urazí za 18,6 sekundy. Z pole position to je do vrcholu první zatáčky solidních 545 m - po startu se tedy bude dát lépe využít zaváhání soupeřů. Historická pravděpodobnost výjezdu safety caru je 66 %.
Video: Loňské nejrychlejší kvalifikační kolo z pohledu Marka Webbera (zdroj: Youtube)
Rekord závodu v Suzuce drží již osm let Kimi Räikkönen, který zvládl kolo za 1:31,540 min. Loni byl Mark Webber o tři sekundy pomalejší.
Údaje z roku 2013
Nejrychlejší časy v trénincích
- 1. trénink: 1:34,157 (Hamilton)
- 2. trénink: 1:33,852 (Vettel)
- 3. trénink: 1:32,053 (Webber)
Kvalifikace
- Q1: 1:31,824 (Grosjean)
- Q2: 1:31,290 (Vettel)
- Q3: 1:30,915 (Webber)
Rozdíl Q3 - P1: 3,242 s
Rozdíl Q3 - Q1: 0,909 s
Závod
- nejrychlejší kolo: 1:34,587 (Webber)
- maximální rychlost: 315,2 km/hod (Ricciardo)
- pódium: 1. Vettel, 2. Webber, 3. Grosjean
- vítězná strategie: 2 zastávky (v 14. a v 37. kole)
- celkový počet zastávek: 48 (o pět více než v roce 2012)
Přes 400 fotografií z loňského závodu v Suzuce najdete zde.
Stav součástí pohonných jednotek před závodem v Japonsku