"Ayrton Senna vzbuzuje stejný zájem po své smrti, jako když se účastnil 161 velkých cen. Když vezmete v úvahu, kolik závodníků bylo během šedesátileté historie F1 zabito na trati, je to otřesně vysoké číslo a i když je snížíte na vítěze a šampiony, je jasné, že Senna produkuje více zájmu než zbytek dohromady." A tak se Maurice Hamilton zamýšlí nad tím, proč tomu tak je.
"Má to několik důvodů. Nejenže byl charismaticky, kontroverzní a neskutečně rychlý. A možná za vysvětlením stojí i okolnosti jeho tragické nehody 1.května 1994. Poprvé byla smrt závodníka vysílána živě do obýváků po celém světě. Je tomu již dvacet let, ale už tehdy společnost vyžadovala vysvětlení. Nezáleželo na tom, že Senna soutěžil ve sportu, který je ve své podstatě nebezpečný. Musel být nalezen důvod té tragédie," popisuje Hamilton.
"V padesátých a šedesátých letech byly smrtelné nehody běžně příjmány stylem - co jsi čekal? Od té doby se toho hodně změnilo. A pocit bezpečnosti byl umocňován tím, že 12 let nikdo při závodě F1 nezemřel."
Ayrton Senna - mrtvý, ale nikdy zapomenutý (foto: Williams F1 Team)
"Pokud děsivá nehoda Rolanda Ratzenbergera vyvolala obavy, smrt ikony o 24 hodin později byla jako zásah 5000 volty. Připomenula nám, že vážné nehody jsou součástí motorsportu. Problémem bylo, že tento nešťastný fakt byl pro mladou generaci zvyklou na piloty odcházející po svých od rozbitých aut, znepokojující."
|
Senna o strachu: Senna o motivaci: |
Ayrton Senna byl také inspirací především dnešním pilotům Formule 1, ale zasloužil se o mnohem víc. "Kromě produktivní Sennovy nadace je Ayrtonovým odkazem rapidní nárust bezpečnostních opatření díky neutuchající práci Maxe Mosleyho a později profesora Sida Watkinse," upozorňuje Hamilton.
"Je pravdou, že by laťka dříve nebo později byla zvednuta, možná za dalších 15 nebo 20 let, ale pomyslete na stovky a tisíce životů, které by byly zmařeny, kdyby společností neotřásl pohled na Williams stojící v únikové zóně v zatáčce Tamburello. Praktické důsledky Imoly 1994 dodnes trvají stejně jako žijí silné vzpomínky."
"Dalším produktem bylo mnohem více publikací o tomto Brazilci než o jakémkoliv jiném závodníkovi." Sám Hamilton byl požádán McLarenem, aby jednu podobnou knihu napsal. A chtěl ji udělat jinak, než všichni ostatní. Proto kontaktoval ty, kteří Sennu znali nejlépe - jeho rodinu i spolupracovníky.
"Brzy začalo být jasné, že existovali dva Sennové - jemný, starající se a rodinně zaměřený muž, ale také intenzivně soustředěný závodník. To první málokdo znás viděl." Když Senna na konci roku 1993 opouštěl McLaren, vypadalo so prý, jako by tým ztrácel člena rodiny.
"Důležité je, že vzpomínky členů týmu nejsou ovlivněny časem a emocemi z jeho ztráty. K tomuto závodníkovi, se kterým nebylo vždy lehké vyjít, očekával 100% nasazení, ale zároveň se staral o kažého, kdo pracoval ne pro něj, ale s ním, chovali náklonnost. Tento pocit ztráty vyjádřený v McLarenu odkazuje na víc než na 1.květen 1994 a pomáhá vysvětlit, proč Ayrton Senna Da Silva zůstává jedinečný."
Jak uvedl Nico Rosberg: "Když pomyslíte na Formuli 1, vybaví se vám Ayrton a obráceně. Byl jedním z mála, který zformoval tento sport."