"Tým byl velmi soustředěný, udělali jsme správná rozhodnutí vždy v pravou chvíli. Je to dobré, nejsme zde proto, abychom dojížděli třetí, ale abychom vyhrávali. Nebudeme spokojeni do doby, než vyhrajeme. Struktura týmu vyzrává a přirozeně vyhrajeme," začal Ron Dennis.
Ten před Austrálií prohlásil, že jeho role nebude spočívat v tom, že bude sedět na pit wall. Tým již předal Ericu Boullierovi: "Nebyl jsem na boxové zdi, abych mu [Boullierovi] říkal, co má dělat. Opravdu jsme se v boxu snažil pochopit závodní strategii, která se během závodu měnila.
Jsem závodník, takže představa, že bych ji nepochopil a nepřispěl týmu, mi nejde do hlavy. Občas, když prostě pozorujete věci zvnějšku, tak můžete říct: 'Proč to neudělat tak a tak?'. Je luxusní nemít žádnou roli v týmu. Když prostě jen stojíte v pozadí a sledujete, co se děje. Každý je otevřený změnám a když víte, co změnit, pak Vám to může pomoci.
Nědělním výsledkem byla skvělá snaha týmu. Jezdce jsme zavolali do boxů ve správnou chvíli, tým agilně reagoval na výjezdy safety caru, zastávky jsme zvládli také bez chyby, pneumatiky fungovaly, také palivová strategie fungovala. Potěšila mě disciplína týmu. Každý ví, co má dělat."
Výkon týmu se Dennisovi libil
Ron se také dostal k potenciálu týmu: "Zatím nemáme rychlost na to, abychom vyhráli. Ale tohle byl úvodní závod, ve kterém jste mohli naakumulovat body. Máme velice jasnou představu o rychlosti a tak víme, kdy můžeme realisticky očekávat vítězství. Ale neptejte se mě kdy to bude, neodpovím Vám. Nevrátíte se zpět přes noc, zabere to čas.
Pojedu na víc než 10 závodů a méně než 16. Nevím, na které to vyjde. Většinou pojedu na závodu z důvodu investorů nebo akcionářů. Občas jsou také různá jednání, kterých se musím zúčastnit."