Předposlední velká cena sezóny 2012 zavítá na okruh navrhovaný německým architektem Hermannem Tilkem. Dráha se nachází 24 km za Austinem a pro diváky slibuje vzrušující zážitek. Sezóna stále není rozhodnuta: Fernando Alonso potřebuje dojet nejhůře čtvrtý, aby si uchoval naději na zisk titulu v posledním kole, bez ohledu na to, jak dopadne jeho sok Sebastian Vettel. Red Bullu však v neděli zřejmě již nikdo nezabrání v předčasném zisku Poháru konstruktérů.
Délka 12 - 16 metrů širokého okruhu dosahuje 5 516 metrů a nedělní závod vyhraje ten, kdo jako první absolvuje 56 kol, což představuje vzdálenost 308,896 km. Pojede se proti směru hodinových ručiček, což je k vidění pouze na dalších čtyřech místech: v Singapuru, v Koreji, v Abú Zabí a v Brazílii.
Tilke se při jeho návrhu inspiroval slavnými místy z jiných tratí: úvod připomíná Sennova esíčka z Interlagos, zatáčky 4 - 6 rychlou pasáž Maggots - Becketts - Chapel ze Silverstone, zatáčky 12 - 15 část okruhu klikatící se stadionem v Hockenheimu a vrcholy 16 - 18 známou složenou osmou zákrutu z Istanbulu.
Týmy v nastavení budou volit vysoké úrovně přítlaku, podobně jako minule v Abú Zabí - ne však absolutní maximum jako v Monaku. Přední křídlo se bude řídit zatáčkami 16 - 18, kde nesmí být auto moc nedotáčivé. Neznámou jsou zatím obrubníky, týmy proto nastavení doladí až na místě. Jako výchozí poslouží to z Abú Zabí.
Mapa nového okruhu v Austinu se zvýrazněním výškových rozdílů (podklad: Tilke GmbH)
Jedenáct zatáček z dvaceti je levotočivých, zbylých devět pravotočivých. Austin obsahuje vskutku pestrou směsi velmi rychlých i pomalých zákrut, místa s prudkým brzděním i plynulých pasáže na sebe navazujících zatáček.
Dominantou dráhy je první zatáčka, kde musí jezdci hned po startu na vzdálenosti 280 metrů (z pole position) prudce stoupat (o 40,5 výškových metrů ve srovnání s nejnižším bodem), než naslepo zatočí doleva k rychlejšímu úseku.
Mezi 11. a 12. zatáčkou se nachází 1016 m dlouhá rovinka, na níž pojedou monoposty s naplno otevřenou škrticí klapkou po dobu 13 vteřin. Na ní se bude nacházet jediná DRS zóna - začínat bude 320 m za zatáčkou č. 11 - piloti tak s aktivovaným křídlem před brzděním ujedou 570 m. Časové odstupy pro možnost využití DRS se budou měřit 150 m před zatáčkou č. 10.
Na konci DRS zóny se budou měřit maximální rychlosti (tzv. speed trap), které by měly přesahovat 315 km/hod (s aktivovaným DRS, 305 km/hod bez něj), přičemž po 2,5 sekundy před brzděním budou točit maximální otáčky.
Šest zatáček se projíždí rychlostí pomalejší než 100 km/hod: v 1., 11. a 12., které ohraničují půdorys dráhy, bude rychlost padat až k 80 km/hod a motory budou točit kolem 9500 ot/min. Ve stejném počtu zatáček rychlosti přesáhne 250 km/hod. Nejvyšší boční přetížení budou piloti zažívat ve třetí (3,7 G) a ve čtvrté zatáčce (4,1 G).
Průměrná rychlost na kolo by se měla dle simulací pohybovat kolem 205 km/hod v kvalifikaci a 196 km/hod v závodě. Naplno se pojede 60 % (v závodě 57 %) vzdálenosti (48 % času) okruhu.
Některé zatáčky připomínají slavná místa z jiných světoznámých okruhů
(foto: Circuit of the Americas)
Výrobci motorů strávili testováním svých agregátů v rámci přípravy motorových map pro tento podnik více než dvojnásobek času toho, co obvykle, tj. čtyři dny strávené provozem na dynamometrů a simulacemi.
Na startu závodu budou muset mít vozy natankováno přes 142 kg paliva a piloti budou začínat s jedním z nejtěžších vozů v sezóně: podobně jako v Melbourne či v Abú Zabí. Spotřeba na jedno kolo činí 2,8 kg, což je hodně.
Nízké teploty sice vyváží poměrně vysokou nadmořskou výšku a převýšení, ale okolní vlhkost a klikatý první a poslední sektor, kde piloti střídavě brzdí a přidávají, spotřebu zvyšují. Deset kilogramů paliva se zde projevuje zpomalením o 0,39 s/kolo.
Vysoká převýšení podobně jako v Indii dost zatěžují vnitřní součástky motoru, jelikož úroveň maziva v systémech při nich stoupá a klesá. Týmy s tím však neočekávají žádné problémy - vždyť už mají dostatek zkušeností letos nejen z Indie, ale i ze Spa.
Převodovku čeká 58 přeřazení na kolo, během závodu změní převodové poměry celkem 3248krát.
Předpověď počasí pro Austin
(zdroj: formula1.com)
Brzdit se bude na deseti místech, z toho na čtyřech prudce. Přívod vzduchu k nim bude muset být optimalizováno tak, aby na konci dlouhé rovinky před brzděním do zatáčky č. 12 nebyly příliš studené, v následující technické pasáži se však nesmí přehřát. S jejich opotřebením nebudou problémy.
Pirelli do USA veze to nejtvrdší, co má: středně-tvrdou (bílá barva) a tvrdou (stříbrná) směs. Tuto kombinaci jsme již letos zažili v Malajsii, v Belgii a v Itálii. Jedná se o opět velmi konzervativní volbu, vzhledem k neznámé, kterou představuje nová trať, však italský dodavatel raději sází na jistotu.
Měkčí z těchto dvou směsí by měla být v kvalifikaci o 0,8 s/kolo rychlejší a vydržet 20 kol, tvrdá směs o třetinu více. Pirelli týmům v pátek poskytne pro každý vůz jednu sadu tvrdých pneumatik navíc, aby ujely více kol, nasbíraly více dat a američtí diváci měli co sledovat.
Dráha během víkendu zažije dramatický vývoj a časy budou padat dolů, dle simulací se v kvalifikaci očekávají časy kolem 1:38 min, v závodě 1:42 min.
Ve svých strategiích většina týmů sáhne opět nejspíše k jedné zastávce, která na papíře vychází o tři sekundy rychleji než dvě zastávky. Částečně k tomu přispívá krátká boxová ulička - čas kola se zastávkou je jen o 16 s vyšší než letmé kolo bez zajížďky k mechanikům.
Video: Komentovaný průzejd okruhem s Jermomem D'Ambrosiem
(zdroj: Circuit of the Americas/Youtube)