První závod Formule 1 se konal v roce 1950, ale s aktuální podobou F1 toho měl společného jen velmi málo. Za skoro všemi změnami stojí komercializace tohoto sportu, která ovlivnila zázemí týmů, kvalitu jezdců, styl aut, vybavení okruhů, televizní publicitu a množství značek zainteresovaných v tomto sportu.
Komerční styl F1 hodně urychlilo podepsání první Concordské dohody v roce 1981, tedy kontraktu, který spojil týmy, držitele komerčních práv a řídící orgán sportu, FIA. Smlouva zavázala týmy k závodění a na oplátku byla F1 kolem nich zkomercializována.
Podle Formula Money přináší sponzoři do týmových pokladen až 48 % příjmů, zbytek je dofinancován penězy, které týmy dostávají za umístění v loňském roce. Oba dva tyto příjmy samozřejmě záleží na televizní publicitě.
V první Concordské dohodě se držitel komerčních práv na F1 zavázal tyto práva poskytovat volně dostupným televizním stanicím. Za tu dobu se podařilo zvýšit sledovanost z pouze průměrných čísel na 515 milionů diváků, což F1 dělá nejvíce sledovaným sportovním kláním během celého roku.
Formule 1 si udělala tak dominantní pozici, že si mohla dovolit uzavřít smlouvy s placenými televizemi jako Sky Sports ve Velké Británii nebo Sky Italia v Itálii. I přes její nedobytnou pozici F1 stále spolupracuje se svým způsobem volně dostupnými televizními stanicemi.
A má pro to dobrý důvod - vysoká televizní sledovanost týmům dovolí si říkat o horentní sumy od sponzorů. Obecně řečeno jsou hlavní pozice pro umístění reklam na autě zadní křídlo, kryt motoru a bočnice. Chce-li někdo mít své logo na jednom z těchto míst u top týmů, tak musí zaplatit asi 412 milionů Kč za rok (13 milionů liber).
Pokud bychom se bavili o nějakých menších sponzorských smlouvách u top týmů, tedy o lokalitách jako spodní strana bočnice nebo nos vozu, tak mluvíme asi o 95 milionech Kč (3 miliony liber) za rok.
Nemůžeme asi říci, že za vším tím byznysem je on, ale velkou část aktuálního obrazu F1
má na svědomí Bernie Ecclestone (foto: Red Bull Racing)
To, že má F1 515 milionů diváků, jí dělá extrémně atraktivní pro televizní společnosti, které jsou ochotny za vysílací práva platit taktéž horentní částky. Televizní společnosti si pak tyto peníze získávají od společností, které chtějí mít během závodů svoji reklamu během komerčních přestávek. Příjmy od televizních společností jsou jedním ze tří největších příjmů pro F1 Group, která F1 řídí.
Příjmy z televizních práv byly vloni asi 9,9 miliard Kč (313 milionů liber), nejvíce však F1 Group inkasovala od pořadatelů za možnost pořádat závody. Ačkoliv jsou největším příjmem (vloni asi 10,3 miliard Kč - 325 milionů liber), tak není jen tak možné navýšit počet závodů, když aktuální Concordská dohoda povoluje maximálně 20 závodů za sezonu. Tohoto stropu bylo letos díky Grand Prix USA dosaženo.
Místo dalšího navyšování počtu závodů přišel Bernie Ecclestone s chytrou strategií pořádání závodů v rychle rostoucích zemích, které se chtějí dostat do podvědomí lidí. Na mapě F1 je tak můžeme najít společně s vyspělými státy.
Za propagaci jejich země formou závodu F1 musí vlády jednotlivých států platit vysoké poplatky, průměrně se jedna o 539 milionů Kč (17 milonů liber). Náklady na pořádání závodů se však vládám vrátí z prodeje vsupenek, podle Formula Money se vloni na závody přišlo podívat na 3,4 milionů lidí.
Třetím největším příjmem F1 jsou reklamy okolo tratí. Firmy platí za velké bilboardy okolo tratí, často jich je možno vidět i víc, aby se maximalizovala publicita. Často můžeme vidět také to, čemu se v angličtině říká "themed corners" (tematické zatáčky), kdy je několik bilboardů jedné společnosti u sebe.
Reklama vedle trati je samozřejmě opět zacílena hlavně na diváky u televizí. Navíc je tu vždy šance, že nějaká formule do jedné z těchto reklam narazí (jsou z polystyrenu), což by společnosti přineslo další publicitu.
S Frankem Williamsem se 'Supremo' F1 zná již dlouho (foto: Williams F1 Team)
F1 má také portfolio devíti oficiálních partnerů, mezi kterými jsou společnosti jako LG nebo logistická firma DHL. Ti jsou jakýmisi exluzivními poskytovateli servisu pro F1 v jejich oblasti podnikaní a mají další výhody, jakože třeba mohou používat logo F1 ve své propagaci.
Dohromady vloni reklama kolem tratí a další formy sponzoringu přinesly asi 4,6 miliard Kč (145 milionů liber). Celkově tedy tyto tři zdroje přinesly F1 Group přes 24,7 miliard Kč (780 milonů liber). Dalších asi 6 miliard Kč (190 milionů liber) přinesly ostatní příjmy, a tak celkově příjmy dosáhly astronomických 31 miliard Kč (973 milionů liber).
Nejvyšší položkou v ostatních příjmech bylo hospitality, které je využíváno týmy a sponzory pro pobavení jejich klientů. Týmy dostanou na každý závod určitý počet pasů do hospitality bezplatně, dokoupit se však dají i další, stejně tak může lístky zakoupit i široká veřejnost. Nejlevnější lístek však stojí 70 tisíc Kč (2 215 liber), a tak se nejedná o nějaký masový trh, nicméně vloni se postaral asi o 1,6 miliardy Kč (50 milionů liber) příjmů.
Celých 31 miliard Kč příjmů za loňský rok nešlo do kapsy Bernieho Ecclestona. On dostává svůj plat, který činí asi 105 milionů Kč (3,3 milionu liber). Dále vlastní 5,3% podíl v F1, ale vzhledem k tomu, že vloni nevyplácel žádné části zisku (dividendy), tak ani on nedostal žádné další peníze. Příjem je používán k pokrytí nákladů sportu, které zahrnují různé činnosti od transportu hospitality až po plat kameramanů.
TOP10 týmů se po zaplacení těchto nákladů dělí o 47,5 % procent tohoto profitu, Ferrari dostává dalších 2,5 % za to, že je nejstarším týmem v F1. Celkově tak týmy vloni dostaly 13,9 miliard Kč (438 milonů liber). Jejich zisk byl asi 9,6 miliardy Kč (302 milionů liber), za které zaplatily různé účty a zbytek, asi 4 miliardy Kč (125 milionů liber), bylo doplaceno z bankovního účtu sportu.