Skoro jedna třetina všech jezdců, kteří se objeví na startu prvního závodu letošní sezony, za svou účast v tomto závodě zaplatí. Je to rozdíl oproti roku 2008, kdy F1 ovládaly automobilky a jen 4 týmy byly nezávislé. Tehdy byl v celém poli jen jeden platící jezdec, a tím byl Adrian Sutil ve Force Indii. Možná by se k němu dal zařadit i Kazuki Nakajima, který jezdil u Williamsu výměnou za to, že bude tým dostávat motory Toyota.
Odchod automobilek Honda, BMW a Toyota donutil jezdce za svá místa platit. Některé týmy to totiž opravdu potřebují, aby mohly existovat dál. Jde především o menší týmy. Stále ještě není jisté, jestli si své místo u Caterhamu udrží Jarno Trulli, nebo jestli ho nahradí Vitalij Petrov, za kterým stojí movití ruští sponzoři.
Podívejme se například na tým Williams. Je nezpochybnitelné, že oba jezdci, kteří budou za tým letos nastupovat, Pastor Maldonado a Bruno Senna, přinesou do týmu značný obnos. Mohlo by jít až od dvacet milionů liber. Přitom je pravděpodobné, že kdyby Williams tyto peníze nepotřeboval, sáhl by po mnohem zkušenějším pilotovi, než jakým je Bruno Senna.
Za Pastorem Maldonadem stojí silná společnost PDVSA
(Zdroj: WilliamsF1 Team)
A silné sponzory za sebou musí mít i nadějní juniorští jezdci, kteří by se nejspíš do F1 nedokázali dostat jen svým talentem. Například Charles Pic, který dokázal vyhrávat závody v GP2, musí za svojí sedačku u Marussia také zaplatit. On sám ale zpochybňuje, že by se tam dostal jen s pomocí peněz.
"Finanční podporu získáte jen vyhráváním," řekl Pic pro Autosport. "Není to jezdec, kdo přináší peníze, ale jeho sponzoři. Tým nekouká na sponzory, ale na talent. To, že se jezdci dostávají do F1 jen kvůli penězům, není pravda."
Před čtvrt stoletím by tohle zřejmě neplatilo, protože do F1 se za silné finanční podpory mohl dostat každý, i opravdu špatní jezdci. Pravdou ale je, že i šampioni GP2 jako Grosjean a Maldonado musí přinést do týmu peníze, aby dostali šanci. Za Grosjeanem stojí silná francouzská společnost Total, za Maldonadem pro změnu venezuelská ropná společnost PDVSA.
Tímto způsobem se do F1 dostal i Mexičan Sergio Pérez, který týmu Sauber zajistil podporu telekomunikační společnosti Telmex. Často se mluví o tom, že jeho týmový kolega Kobajaši má silnou podporu Toyoty, ale není to pravda. Stejně jako teorie o tom, že Paul Di Resta závodí za Force Indii jen díky podpoře Mercedesu.
Adrian Sutil v roce 2007, kdy za místo u Spykeru zaplatil
(Zdroj: Spyker F1)
I když někteří jezdci museli uvolnit svá místa platícím pilotům, někteří veteráni zůstávají. To je případ Pedra De la Rosy, který se letos vrací jako závodní pilot HRT. Tým ho vzal především díky jeho velkým zkušenostem, dlouhá léta byl testovacím pilotem stáje McLaren. Jeho týmový kolega Karthikeyan ale musí přinést velké peníze.
"Zkušenosti se velmi cení," říká Španěl. "Je to tak především díky nedostatku testování. Kdyby se smělo víc testovat, moje hodnota by byla mnohem nižší. Jezdci ale pravidla neurčují."
Žádný z platících jezdců ale není vyloženě špatným pilotem. Většinou za sebou mají úspěchy v nižších formulových sériích. To dnes ale nestačí. Dobrými výsledky musíte napřed získat sponzory. A díky nim pak máte šanci.
I týmy ale musí při vybírání jezdců přemýšlet. Především musí spočítat, jestli se víc vyplatí angažovat platícího, ale o něco horšího jezdce, nebo lepšího pilota, se kterým má větší šanci být výše v závěrečném pořadí v Poháru konstruktérů. Lepší umístění totiž zaručuje větší odměny od Bernieho Ecclestona a rozdíly mezi částkami nejsou zanedbatelné. Především pak pro menší týmy, pro které je každá libra navíc dobrá. Odměny totiž dostává jen prvních deset týmů.
Jeden z nejúspěšnějších platících pilotů, Niki Lauda
(Zdroj: www.f1-facts.com)
Podívejte se na následující tabulku s odměnami za umístění v Poháru konstruktérů:
A nakonec několik známých případů platících jezdců z historie:
Niki Lauda
V roce 1972 si koupil místo u stáje BRM. Předtím podával v F2 a F3 ne příliš vyrovnané výkony. Ve VC Monaka 1973 zaujal tým Ferrari a ti ho hned pro příští sezonu podepsali. V letech 1975, 1977 a 1984 získal titul mistra světa.
Michael Schumacher
Do kokpitu Jordanu ve VC Belgie 1991 se podíval díky Peteru Sauberovi. S talentovaným Němcem se počítalo jako s jezdcem pro plánovaný tovární tým Mercedesu, takže byl investicí do budoucna. Z projektu ale sešlo a Schumacher se uchytil v Bennettonu. Je sedminásobným mistrem světa.
Sakon Jamamoto
Vyhrál pouze jediný závod japonské série F3. Pro HRT, Spyker a Super Aguri odjel 21 závodů, moc se ale nepředvedl.
Adrian Sutil
V roce 2007 si koupil místo u Spykeru. Kromě několika silných momentů na mokré dráze nepřesvědčil. Zůstal ale s týmem i po přejmenování na Force Indii a pak začal sbírat body a ukázal, že nějaký talent přece jen má.
Pedro Diniz
Jeden z nejznámějších platičů v historii F1, kam pronikl hlavně díky podpoře svého otce, který vlastní brazilský obchodní řetězec Pao de Açúcar. Odjel 98 Velkých cen pro stáje Forti, Ligier, Arrows a Sauber. Během té doby nasbíral 10 bodů.