Celková délka činí 5 807 m a nedělní Velká cena Japonska je vypsána na 53 kol, což představuje celkovou délku 307,471 km, které čekají na vítěze závodu. Ten nám dá odpověď na otázku, zda Sebastian Vettel potvrdí zisk druhého titulu mistra světa nebo se Jensonovi Buttonovi ještě podaří odvrátit nevyhnutelné?
Suzuka je oblíbená kvůli zajímavé směsici rychlých a pomalých zatáček různých konfigurací. Zatáček je zde celkem 18, a zatímco průměrná rychlost okruhu se pohybuje kolem 230 km/hod, průměrná rychlost průjezdu zatáčkami kolem 170 km/hod.
Monoposty zde jezdí s vysokým přítlakem (podobně jako v Barceloně či v Silverstone, tedy ne úplné maximum), klíčová je ale aerodynamická efektivita a v kvalifikaci i včasná aktivace DRS na výjezdu ze zatáček - rozdíly budou patrné zejména v zatáčce Dunlop. Prioritou v optimalizaci nastavení je výkonnost v prvním sektoru.
Mapka okruhu, podklad: Formula1.com
DRS zónu zde FIA umístila na startovní/cílovou rovinku, jak jsme vás informovali již minulý týden. To zkomplikuje volbu 7 rychlostního stupně, protože se tato zóna nenachází na té nejdelší rovince (1200 m mezi zatáčkami 14 - 16), jak tomu obvykle bývá. Efektivita nastavitelného zadního křídla bude v Suzuce velmi nízká.
Výkon motoru zde není tak klíčový, jako například v Monze, nároky i zatížení jsou zde průměrné. Díky různorodým zatáčkám je výkon požadován v celém rozsahu výkonové křivky motoru. Vlásenka (zatáčka č. 11) je nejpomalejším místem okruhu (64 km/hod), zde je důležité přesné dávkování krouticího momentu pouze čtyřmi válci (dle inženýrů Cosworthu) tak, jak jej vyžaduje pilot, aby nedocházelo k protáčení kol při zařazeném nižším rychlostním stupni, kdy je přilnavost omezena.
Na převodovku čeká 52 přeřazení během jednoho kola.
Předpověď počasí, značka: ideál
(zdroj: formula1.com)
Známá první část tzv. "S" zatáček od třetí po sedmou zatáčku měří 850 metrů. Proč je tak náročná na průjezd, nastavení i schopnosti pilota? Každá zatáčka totiž ústí hned do té další. Vůz proto musí být velmi konzistentní a nesmí se zde chovat nepředvídatelně při změnách směru.
Pokud totiž pilot vyjede špatně ze zatáčky č. 3, negativně to ovlivní jeho stopu v zatáčkách č. 4, 5, 6 i 7. Tuto sekvenci zvládnou urazit za 14 vteřin, díky drobné chybě zde však snadno ztratí až půl sekundy. Dle inženýrů je zde nejlepší jemná práce s plynem při zařazeném pátém rychlostním stupni maximálně s lehkými doteky brzdového pedálu v zatáčkách č. 4 a 6. Kvůli této pasáži patří trať k těm náročnější pro rychlé naučení se.
Dalším zajímavým místem je legendární 15. zákruta "130R." Je slabším odvarem její původní verze, dnes už se jezdí naplno. Po dvě vteřiny zde na jezdce působí přetížení o síle 3,5 G. Projíždí se naplno v rychlosti kolem 305 km/hod, a to i tehdy, když pilot těsně následuje soupeře před sebou. Bude zajímavé sledovat, zda si zde v kvalifikaci dovolí aktivovat DRS.
Naplno se jede celkem 69 % okruhu, před poslední šikanou by vozy dle simulací měly dosahovat maximální rychlosti 324 km/hod s aktivovaným DRS, 312 km/hod bez něj.
Vozy během jednoho kola v Suzuce spotřebují 2,73 kg paliva, na startovní rošt budou muset najet se 148 kg paliva. Deset kg paliva se projevuje o 0,385 sec na kolo horším časem.
Fernando Alonso za první zatáčkou (foto: Scuderia Ferrari)
První zastávky bychom se měli dočkat dříve než v Singapuru, zhruba kolem 15. kola. Časová ztráta při průjezdu boxovou uličkou činí 16,8 sec, včetně zastávky 20,8 sec.
Pirelli proto doveze tvrdší sady ze svého portfolia, konkrétně středně-tvrdou (prime, bílá barva) a měkkou (option, žlutá barva). Opotřebení pneumatik je zde vysoké nejen kvůli značnému bočnímu zatížení (na pneumatiky působí přes 800 kg), ale také kvůli tomu, že piloti málokdy brzdí v přímém směru, hodně se tudíž o pneumatiky "opírají." Ve vysoké degradaci pneumatik hraje rovněž velmi přilnavý a drsný asfalt, proto se jedná o agresivní volbu italského dodavatele obutí.
Stejné druhy pneumatik týmy letos využívaly také ve Valencii, Německu, Belgii a v Itálii. Rozdíl v časech na kolo mezi nimi by měl dosahovat 1,5 sec. Některé týmy se trápí se zahříváním středně-tvrdé směsi, v Suzuce by to ale kvůli prvnímu sektoru, kde na pneumatiky působí velké boční síly (zatáčky s vysokou energií), neměl být až tak velký problém. Ušetřená měkká sada dle simulací odpovídá o pět vteřin rychlejšímu celkovému času závodu.
Většina týmů by měla volit tři zastávky, šetřílci jako je Sauber zřejmě zkusí dvě. Stratégy v Suzuce straší vysoká pravděpodobnost výjezdu safety-caru (60 %), který se objevuje 0,6krát během závodu.
Zatížení brzd i jejich opotřebení je zde nízké. Na brzdě tráví piloti 10 % času každého kola díky tomu, že se zde nachází pouze 9 brzdných zón. Více úsilí než jejich chlazení se proto věnuje udržení jejich dostatečné provozní teploty.
Fernando Alonso popisuje průjezd Suzukou
Závodní rekord zde drží Kimi Räikkönen, jenž zde v roce 2005 zvládl okruh za 1:31,540 min, loni ho Mark Webber zajel za 1:33,474 min. V kvalifikaci byl o den dříve nejúspěšnější jeho týmový kolega Sebastian Vettel, jenž startoval z prvního místa díky času 1:30,785 min.