Jistě, mezi superměkkou směsí, kterou piloti použili v kvalifikaci, a střední, na níž odjela větší část pilotů (viz tabulka níže; zastávky v boxech zde) druhou, delší část závodu, je jistý rozdíl díky jejich odlišným charakteristikám.
Rozdíl však byl větší, než měl být. I Martin Whitmarsh, šéf McLarenu přiznal, že téměř 5 vteřinové rozdíly nečekali: "Normálně byste čekali, že rozdíly budou těsnější, ke konci jsme však jezdili na tvrdší směsi. Po 30 kole, kdybychom počítali s degradací 0,1 vteřiny na kolo, by celkové zpomalení kvůli opotřebení pneumatik mělo činit 3 vteřiny."
K tomu je sice třeba přičíst rozdíl mezi závodním a kvalifikačním nastavením, možná i nějaký ten litr benzínu - jenže do pěti sekund toho stále dost chybí.
Pneumatiky použité v závodě
(SM - superměkká; Stř. - střednětvrdá směs)
Nick Fry ze stáje Mercedes GP také přiznal, že ho časy na kolo překvapily: "Pro mě byly obrovské rozdíly v časech překvapením - a to nejen mezi různými, ale i mezi stejnými vozy, a to kolo za kolem. Byl to trochu šok, takové velké odchylky jsme nečekali. Musíme přijít na to, proč tomu tak je a co s tím můžeme udělat."
V tabulce, v níž jsou piloti seřazeni dle nejrychlejších kol v závodě, uvádím u každého z nich nejlepší kolo z kvalifikace a závodu, v posledním sloupci pak odchylku mezi těmito dvěma časy. Průměrný rozdíl mezi nejrychlejším kvalifikačním a závodním kolem v Bahrajnu činil 5,31 vteřiny.
Nejmenší byl u pilotů Lotusu, na jejichž voze je třeba hodně zapracovat, aby se zlepšila zejména jeho kvalifikační rychlost. V závodě byl naopak poměrně příjemným překvapením - jak díky své spolehlivosti, tak i rychlosti.
Největší rozdíl - téměř 9 vteřin - jsme mohli zaznamenat u Kobajašiho s Di Grassim. Oba ale skončili poměrně záhy po startu: Brazilec ve 3., Japonec ve 12. kole.