S novým formátem kvalifikace se změnilo vše, vyjma šedesáti minut pro ni vyhrazených. Dva bloky po patnácti minutách a závěrečný dvacetiminutový blok oddělovaly krátké pětiminutové přestávky.
Z pohledu diváků jsem přesvědčen o tom, že docílili autoři svého cíle a po celý vyhrazený čas se měli diváci na co dívat, jezdci i jejich mechanici měli plné ruce práce. Postupné vyřazování je náročné nejen pro jezdce, ale i pro inženýry stájí. Nejde jen o nejrychlejší čas a bezproblémové postoupení do další části, ve hře je především motor, který je potřeba chránit pro závod a u předních týmů jde pak především o nalezení správného kompromisu. Přitom je nezbytně nutné neodhalit skutečný potenciál vozu pro rozhodující závěr kvalifikace.
Své v dané chvíli sehrávají i pneumatiky, což byl pravděpodobně hlavní problém Toyoty, Ralf Schumacher překvapivě nepostoupil ani do druhé části. Závěrečných dvacet minut a odhalení toho nejrychlejšího je znovu o dobrém načasování a vytvoření si kolem sebe dostatečného prostoru pro zajetí rychlého kvalifikačního kola.
Raikkonenův problém pak ukázal, jak může být dále kvalifikace zdramatizována rychle ubývajícím časem, aktivem pro diváky jistě bude případná změna počasí a podmínek na samotné dráze vlivem deště nebo jejího osychání.
Co se týče parc fermé pro všechny vozy, penalizace za opravy před závodem a možné změny strategie u vozů od jedenáctého místa na roštu směrem dozadu, jedná se o další kapitolu na kterou mohou být rozdílné názory. Vše má ale vliv konkurenceschopnost v samotném závodě. Přes jistou představu o formě toho kterého jezdce nabízí systém i prostor pro týmové strategie. Kimi Raikkonen včera prokázal, že jediná zastávka v boxech byla velmi účinná a objevily se ihned úvahy o záměrném startu těsně za hranicí Top10.
Myslím si ale, že touto cestou žádný z týmů kandidujících na vítězství nepůjde, při startu z takových pozic hrozí výrazně větší pravděpodobnost možných kolizí, navíc se na většině tratí nedá tak snadno předjíždět. Nicméně pro vozy středu pole je výhodnější být na startu jedenáctý než desátý. Tuto skutečnost včera potvrdil příklad Nica Rosberga.
Závěrem lze tedy sobotní premiéru z mého pohledu hodnotit kladně a obavy z přílišné komplikovanosti kvalifikace se mi zdají bezpředmětné. Pokud měl někdo problémy s pochopením souvislostí, opakování je matka moudrosti a člověk obecně nevyužívá kapacitu svého mozku na maximum.
Nicméně bych nechtěl jásat předčasně, proto odkládám další hodnocení až na konec letošní sezony. Vše vyžaduje čas, ať se nám to líbí nebo ne. Po první kvalifikaci s letmými koly také panovalo všeobecné uspokojení a po několika málo letech a změnách je zmíněný formát minulostí...