Grand Prix Brazílie od svého "postupu" mezi mistrovskou elitu v roce 1973, o což se výraznou měrou zasloužil Wilson Fittipaldi senior, otec mistra světa Emersona Fittipaldiho a Wilsona Fittipaldiho jr., patřila většinou do zahajující zámořské sekvence závodů. Tak tomu bylo až do roku 2003. Potom se piloti vydávali na tradiční Interlagos až v závěru sezóny. Několikrát se tu jel závěrečný závod, od roku 2009 se za Brazílii zařadilo Abú Zabí, v roce 2005 dokonce Japonsko a Čína.
Šestkrát byl Interlagos svědkem definitivního rozhodnutí, kdo bude nositelem další koruny světového šampiona Formule 1. A hned ve čtyřech případech to byla korunovace muže, který získal premiérový titul. Pojďme si nyní oněch šest zastavení na Interlagosu připomenout.
1. Sezóna 2005: Alonso vs. Räikkönen
(rozdíl 25 bodů, 17. závod z 19)
Skončila pětiletá dominance stáje Ferrari, Italové vyhráli jen ostudnou GP USA. Nastupovalo dravé mládí, před brazilskou Grand Prix byl poměr vítězství mezi Španělem a Finem 6:6. Nezapomínejme na fakt, že v té době ještě platil systém s 10 body za vítězství, takže Kimiho šance byly spíše ve sféře teorie, i když s Brazílií do konce šampionátu chyběly ještě tři závody. Jenže sázka na to, že Fernando zůstane mimo body byla krajně ošemetná. Räikkönen musel jet na vítězství, a také o něj bojoval. V přímém souboji Alonsa předjel, ale ten se pořád pohyboval na bodech a Kimi nestačil na týmového kolegu Montoyu. Nakonec dojel Fin druhý a Fernando třetí. A při poměru bodů 117:94 už Španěl nemohl být předstižen a slavil první titul.
2. Sezóna 2006: Alonso vs. M. Schumacher
(rozdíl 10 bodů, 18. závod z 18))
Po roce se Ferrari nečekaně zmátožilo a Michael Schumacher se před svým prvním odchodem z F1 hodlal loučit titulem. Jenže předchozí závod v Japonsku namíchal karty pro sedminásobného šampiona poněkud nepříznivě - odstoupil kvůli poruše motoru a v Brazílii ho mohlo zachránit pouze vítězství a Alonso nesměl bodovat. V kvalifikaci zajel Michael až desátý nejlepší čas a v devátém kole musel do boxů, čímž se propadl až na samotný konec startovního pole. Jak se na šampiona sluší, Michael bojoval a z 20. příčky postoupil na čtvrtou v cíli. To mu ale nebylo nic platné, protože Alonso si střežil druhé místo, což mu zajistilo obhajobu titulu.
3. Sezóna 2007: Hamilton vs. Alonso vs. Räikkönen
(rozdíl 7 bodů, 17. závod ze 17)
Pro jakýkoli šampionát úžasná situace - v posledním závodě bojovali o titul ještě tři piloti. Hamilton měl před Alonsem náskok 4 bodů a dalších sedm ztrácel Kimi. Tento ročník byl ve znamení vnitrotýmového boje u McLarenu a jak to bývá, když se dva perou, třetí se směje (vzpomeňte si na rok 1986!) Všeobecně se čekalo, že si to o titul rozdají právě Hamilton a Alonso, jenže Lewis v úvodním kole chyboval a po potížích s převodovkou klesl mimo bodovaná místa, Alonso se sice snažil seč mohl, ale na týmovou dvojic Ferrari neměl, ztratil na ni téměř celou minutu a tím přišel i o třetí titul ve prospěch nečekaného šampiona - Icemana Kimi Räikkönena.
4. Sezóna 2008: Hamilton vs. Massa
(rozdíl 7 bodů, 18. závod z 18)
Největší drama v F1, kdy o titulu nerozhodoval poslední závod, ale doslova poslední kolo a metry Grand Prix. V deštivé Grand Prix šel Massa tvrdě za jediným cílem, který mi dával naději - vyhrát závod a doufat, že Hamilton nebude lepší než šestý. Massovi nahrávala i případná rovnost bodů, protože vítězstvím v Brazílii by přeměnil poměr triumfů na 6:5 ve svůj prospěch. K lítosti domácího publika se však Hamilton celý závod až na krátkou výjimku při plánovaném pit-stopu pohyboval mezi čtvrtým a pátým místem. Těsně před koncem se však před něj dostali Glock a Vettel a Massa měl v tu chvíli v kapse titul šampiona. O všem rozhodlo dramatické poslední kolo, kdy Timo Glock na použitých pneumatikách nedokázal vzdorovat dvojici Vettel a Hamilton. Reportéři už oslavovali Massu, když museli své nadšení zrevidovat. Páté místo Lewise Hamiltona znamenalo, že pilot McLarenu stal v té době nejmladším mistrem světa. Massa mohl jen smutným gestem naznačit, že dal do závodu celé srdce a víc udělat nešlo.
5. Sezóna 2009: Button vs. Barrichello vs. Vettel
(rozdíl 14 bodů, 16. závod ze 17)
Blahoslavená Grand Prix Brazílie - popáté v řadě se tu rozhodlo o titulu, i když tentokrát to nebylo takové drama, jako loni. Už jenom bodový rozdíl naznačoval, že Button je na zázraku zvaném Brawn GP v určité výhodě, i když na piloty ještě čekala po Brazílii závěrečná Grand Prix v Abú Zabí. Zatímco Buttonovi a Vettelovi se nepovedla kvalifikace, šance se chopil domácí Barrichello, který vyrazil do závodu z pole-position. Jenže po počátečním vedení ho postihly problémy a znamenaly pád na 8. místo. A protože Vettel sice Buttona porazil, ale pouze v boji o čtvrté místo, mohl se britský dlouhán radovat ze svého premiérového titulu.
6. Sezóna 2012: Vettel vs. Alonso
(rozdíl 13 bodů, 20. závod z 20)
Dvacátý a poslední závod sezóny stavěl do lepší pozice Vettela, ovšem použijme další rčení o tom, že se nemá říkat hop, dokud nejste za překážkou. Hned po startu se dostal Němec do složité situace a skončil zády ke směru jízdy. Do vysílačky plačtivě bilancoval neúspěch, ale nakonec se opět rozjel a vrátil do závodu. S ohledem na kvality jeho Red Bullu se dalo předpokládat, že brzy stáhne náskok na minimálně polovinu startovního pole, navíc Alonso potřeboval nutně vyhrát a zatím se motal kolem čtvrtého místa. V 18. kole ho Vettel dostihl a při zastávce se dostal před něj. Fáze safety ještě nabídla drobnou zápletku, ale Alonso nedokázal víc než se probojovat na druhé místo - a to mu s ohledem na Vettelovu šestou příčku nestačilo. Sebastian měl pořád ještě tři body náskoku a také si zajistil třetí titul...
7. Sezóna 2016: Rosberg vs. Hamilton ???
(rozdíl 19 bodů, 20. závod z 21)
Mezi oběma piloty Mercedesu je v této chvíli 19 bodů. Pokud Nico "udělá" na Lewise alespoň sedm bodů, je rozhodnuto. Dočkáme se tedy v Brazílii další korunovace šampiona? Počkejme si do nedělního večera.