Chybělo málo: Häkkinen u Williamsu, Piquet u McLarenu

Některé „téměř přestupy“ jsou notoricky známé: Jean Alesi a Williams, Michael Schumacher a McLaren, Stefan Bellof a Ferrari atd. Některé z nich však mohou překvapit, proto jsme pro vás čtenáře vybrali pár (snad) nečekaných kombinací.

Rick Mears – Brabham (1980)
Čtveřice vítězství v Indianapolisu zařadila Mearse mezi nesmrtelné legendy série IndyCar. Jezdeckým stylem se mohl rovnat s velikánem Jackie Stewartem, čehož si povšiml i dnešní supremo F1 Bernie Ecclestone. V roce 1980 ho jako tehdejší šéf stáje Brabham pozval k testování monopostu F1. Mears brzy dosahoval srovnatelných časů s jedničkou Nelsonem Piquetem a Ecclestone neváhal nabídnout americkému jezdci smlouvu. Mears angažmá u Brabhamu odmítl poté, co zjistil, že suma, o které Ecclesotne mluvil, není jeho budoucí plat, ale částka, kterou musí do týmu přinést.

Nelson Piquet – McLaren (1988)
Když se Ron Dennis, šéf stáje McLaren, poohlížel po vhodném jezdci k týmové jedničce Alainu Prostovi, vybíral mezi dvěma Brazilci: Ayrtonem Sennou a Nelsonem Piquetem. Dennis upřednostňoval zkušeného trojnásobného šampióna, ale Prost přesvědčil Dennise, aby si vybral mladou krev – Ayrtona Sennu.

Mario Andretti – Ferrari (1989)
Po ošklivé nehodě Gerharda Bergera v zatáčce Tamburello hledalo Ferrari náhradníka na následující grand prix v ulicích Monte Carla. Nejblíže k dohodě měl 49letý Mario Andretti, který naposledy seděl v monopostu F1 v roce 1982. Pro Andrettiho bylo klíčové, aby před GP Monaka otestoval vůz Ferrari, ale protože se plně věnoval americké sérii IndyCar a ve svém kalendáři nenašel volný den, z plánu sešlo. Navíc se Berger velmi rychle zotavil a v GP Monaka nakonec nastoupil.

Alex Zanardi – Benetton (1991)
Po debutu Michaela Schumachera ve Spa vstoupil do hry Flavio Briatore a německou naději přetáhl do týmu Benetton. Jenže kvůli právním machinacím mezi Benettonem a Jordanem to vypadalo, že Schumacher nebude moci v následující Grand Prix Itálie startovat. V tom případě ho měl zastoupit Alex Zanardi.

Mika Häkkinen – Williams (1993)
Mika Hakkinen stál před podpisem smlouvy s týmem Williams a pro rok 1993 se měl stát týmovým kolegou Alaina Prosta. Šéf týmu Lotus Peter Collins, pro nějž Hakkinen doposud závodil, s nelibostí sledoval odchod rychlého Fina. Jakmile Collins zjistil, že Williams spěchá na podání přihlášky do sezóny 1993, rozehrál taktickou hru o peníze. Vydal prohlášení o Hakkinenově setrvání v týmu Lotus. Než aby se Frank Williams zdržoval s tahanicemi o peníze a Hakkinena, dosadil do druhé sedačky Damona Hilla.

Tomáš Enge – Newman Haas Racing (2002)
Tomáš Enge se po debutu ve formuli 1 vrátil do šampionátu Formule 3000, kde v týmu Christiana Hornera mířil za titulem. Na sklonku sezóny ho oslovil legendární americký tým Newman Haas Racing z americké série CART. Jenže Enge byl kvůli známé aféře s marihuanou diskvalifikován a titul získal Sebastien Bourdais, který místo Engeho putoval do Newman Haas a v CART získal čtyři tituly v řadě.