Ayrton Senna nastoupil v F1 za čtyři týmy. Toleman, Lotus, McLaren a Williams. Nejvíce se do pamětí lidí zapsal nepochybně v letech 1988-93, kdy se po závodních okruzích proháněl v červeno bílých McLarenech, sponzorovaných tabákovým koncernem Marlboro.
Pro McLaren odjel Senna 96 závodů a získal s ním všechny tři tituly mistra světa. Není divu, že ho během těch šesti let, než odešel k týmu Williams, jeho týmový šéf Ron Dennis velmi dobře poznal.
Své první setkání s legendárním Brazilcem popisuje Dennis takto: "Prvně jsem se s ním setkal, když přecházel z Formule Ford do F3. Nabídl jsem mu, že mu zaplatím účast v šampionátu, když se mi zaváže svými službami do budoucna.
Už si přesně nepamatuji, co vlastně řekl, ale bylo to něco ve smyslu, že si svou sezonu zaplatí sám. Mladý kluk, který ještě ani plně neprokázal svůj talent! Když jsme se loučili a já odcházel, myslel jsem si: Arogantní mladý Brazilec!"
Tento arogantní mladý Brazilec ale v sezoně 1983 britské série Formule 3 všem ukázal, že závodit opravdu umí. Vyhrál dvanáct závodů z dvaceti ve voze Ralt stáje West Surrey Racing.
V příštím roce už ukazoval svůj talent ve Formuli 1, kde jezdil s malým týmem Toleman. Ve své první sezoně získal tři pódia a skoro vyhrál Velkou cenu Monaka, a to s vozem, který ani zdaleka nedosahoval kvalit špičkových monopostů té doby.
Senna ve VC Německa 1984 ve voze Toleman
(Foto: www.f1-facts.com)
Proto další rok odešel za lepším. V sezonách 1985-7 jezdil za Lotus. Během té doby vyhrál šest závodů a šestnáct kvalifikací. Poté už přišla jeho nejslavnější éra: McLaren.
"Byl dobrý vyjednavač," vzpomíná Ron Dennis na dobu, kdy s Brazilcem vyjednával o smlouvě. "Základní podmínky se dohodly rychle, ale o fiskální stránce jsme vyjednávali dlouho. Je známo, že jsme se nakonec dohodli na částce vyšší než půl milionu dolarů.
Problém ale byla jeho angličtina. Tehdy ještě nebyla příliš dokonalá. Proto jsem navrhl, že tu situaci vyřešíme tím, že si hodíme mincí. Chvíli trvalo, než jsem mu to vysvětlil. Musel jsem to nakreslit na papír. Nakreslil jsem minci z jedné i druhé strany, řekl jsem: Tahle strana jsem já, ta druhá ty. A mince nemůže dopadnout na hranu, musí padnout na jednu stranu.
Několikrát jsme si to zkusili, prošli pravidla, aby nedošlo k nedorozumění a pak jsem hodil mincí. Zakutálela se pod závěs. Řekl jsem mu, ať se podívá, ale jestli zůstala stát na hraně, tak že pokus neplatí. Podíval se a padla jeho strana."
Tímto zajímavým způsobem si Senna zajistil extra půl milionu dolarů za každou ze tří sezon, kterou podle první smlouvy u McLarenu strávil. Ronu Dennisovi se ale tato investice víc než vyplatila.
V prvních šesti závodech získal Senna pole positon a vyhrál v San Marinu, Kanadě a Detroitu. V Monaku dokonce zajel kvalifikační čas o 1,437 vteřiny rychlejší čas, než jeho týmový kolega a rival, Alain Prost! V závodě pak ale udělal chybu a narazil do bariéry. To vše jen 12 kol před cílem, když měl před druhým v pořadí náskok přes 50 vteřin. A radost z toho samozřejmě neměl.
První reakce Ayrtona Senny na nehodu v Monaku 1988
"Byl na sebe opravdu naštvaný," říká Dennis. "Nikdy jsem ho neviděl rozzlobenějšího. Věděl, že ztratil koncentraci a udělal chybu. Nemohl se s tím srovnat. Pak se zavřel ve svém bytě a asi dvě nebo tři hodiny se neukázal. Když se ale ukázal, byl klidný, i když stále nespokojený, a omlouval se týmu."
McLaren s vozem MP4/4 s turbomotorem Honda ovládl šampionát roku 1988. Senna vyhrál titul, i když jeho kolega Prost získal v celkovém součtu víc bodů. Podle tehdejších pravidel se do konečných výsledků započítávalo jen 11 nejlepších výsledků ze všech závodů, a v tomto aspektu byl Senna lepší - získal 90 bodů oproti 87 bodům Alaina Prosta.
Vůz dominoval už prvním předsezonním testům v Imole. Výhře ve všech závodech sezony ale McLarenu zabránila srážka s pomalejším jezdcem Williamsu Schlesserem v Monze. Ten jel svůj první a zároveň i poslední závod.
Sám Schlessler na střet se Sennou vzpomíná takto: "Byl jsem překvapený tím, kde se mě pokusil předjet [v první šikaně Retifillio, která ale byla úplně jiná než dnešní úvodní šikana okruhu]. Brzdil jsem a říkal si: "Proč mě ještě nepředjel?" Už jsem musel zatočit, když najednou bum, srazili jsme se.
Mohl jsem pokračovat, dojel jsem jedenáctý. Díky této kolizi jsem možná slavnější, než bych byl, kdyby mě normálně předjel. Po závodě byl Ayrton celkem v pohodě, přišel za mnou a řekl: "To je ok, byl to závodní incident."
V příštím závodě se objevily první známky velké rivality mezi Sennou a Prostem. Senna Francouze málem natlačil na boxovou zídku v souboji o vedení. Velký souboj ale vzplanul až příštího roku v Imole.
Video se sestřihem soubojů Senny s Prostem
Oba jezdci měli dohodu, že za první zatáčkou už se nebudou předjíždět. Prost měl pocit, že Senna dohodu porušil, když ho předjel. Ten se ale bránil tím, že závod byl zastaven červenou vlajkou a restartován po nehodě Gerharda Bergera v zatáčce Tamburello, která se o pár let později stala právě Sennovi osudnou.
Vše vyvrcholilo srážkou v Suzuce. Vlastně se dalo předpokládat, že dva největší jezdci té doby v jednom týmu mohou mít rozpory. Ron Dennis nechal ale situaci zajít až do krajních mezí a bylo o něm známo, že k Sennovi chová velké sympatie.
"Ayrton a Alain byli prvními jezdci, od kterých jsem měl určitý věkový odstup," popisuje Dennis. "U jiných jezdců takový věkový rozdíl nebyl. Byl jsem k nim věkem mnohem blíž. Mezi mnou a Ayrtonem asi nebyl vztah podobný vztahu otce se synem, ale určitě jsem ho hodně ovlivnil."
Situace se uklidnila, když Prost z týmu odešel. Na jeho místo přišel Gerhard Berger a i když Sennu porazil při první kvalifikaci v Phoenixu, v týmu vládl klid. Senna získal tituly v letech 1990 a 1991. Ten v roce 1990 byl dost ovlivněn Sennovou odvetou za Suzuku ´89. Srazil se s Prostem už v první zatáčce prvního kola.
V roce 1991 se ale vyskytla silná konkurence. Motory Honda najednou byly až druhé nejlepší, po Renaultech, které používal Williams. Senna titul obhájil, ale rozhodně neměl v závěru sezony nejlepší auto.
V příštím roce Williams dominoval a Senna dokázal vyhrát jen tři závody. Berger ale říká, že i když na tom nebyl nejlépe, Senna nikdy neztrácel motivaci a nadšení.
"V roce 1992 bylo jisté, že v dalším roce nebudeme mít tak dobré motory. Honda oznámila odchod a počítalo se s tím, že McLaren bude používat motory Cosworth. Já jsem se rozhodl vrátit se do Ferrari, ale na Sennovi jsem neviděl nejmenší známky neklidu. Pořád se soustředil na svou práci. Byl mentálně velmi silný."
Ron Dennis měl k Ayrtonu Sennovi blízko
(Foto: Hoch Zwei)
Ve skutečnosti ale Senna frustrován byl. Neúspěšně se pokoušel dostat na rok 1993 do Williamsu, zvažoval dokonce i odchod k trápícímu se Ferrari. V roce 1993 odjel Senna poslední sezonu pro McLaren a Rona Dennise. A bylo to jeho poslední větší vystoupení. Vyhrál pětkrát, každé z těch vítězství se něčím zapsalo do paměti všech přihlížejících.
Vyhrál i druhý závod sezony v Brazílii, na mokré trati Interlagos. Nejznámější je ale určitě Sennovo vítězství ve Velké ceně Evropy v Donnington Parku. Kvalifikoval se čtvrtý. Napřed se propadl na páté místo, ale pak začala jeho bravurní jízda. Během prvního kola se dostal do vedení a nakonec i vyhrál.
Potom už pošesté vyhrál Velkou cenu Monaka, další vítězství přidal v Suzuce. Své poslední vítězství vůbec získal Ayrton Senna v posledním závodě sezony, Velkou cenu Austrálie v Adelaide. To už bylo jasné, že příští sezonu stráví u Williamsu. Za ním dojel na druhém místě Alain Prost. To bylo naposledy, co tito jezdci stáli na pódiu. U Prosta za tím stálo jeho vlastní rozhodnutí ukončit kariéru, u Senny zase osud.
Ayrton Senna již v kokpitu Williamsu, místo lepších výsledků ale přišla tragédie
(Foto: Williams F1 Team)
Podle Rona Dennise Senna uvažoval o odchodu k Williamsu už dlouho předtím: "Noc před a noc po jeho posledním závodě za McLaren jsme spolu mluvili. Ptal jsem se ho, jestli ho nemáme z jeho smlouvy nějak vyvázat, aby mohl u týmu zůstat. Auto se zdálo být docela dobré a on věřil, že McLaren bude mít vítězné auto.
K tomu nakonec nedošlo. Ayrton byl velmi čestný a už měl smlouvu s Williamsem. Když se nad tím zamyslím, tak by ho asi nic nepřimělo, aby jí porušil. Vzhledem k výborným výkonům, které podával ve druhé polovině sezony, se na něj lze jen těžko zlobit za jeho rozhodnutí."
Senna tedy opravdu odešel k Williamsu. Očekával, že dostane lepší auto. Místo toho se dočkal velmi špatně ovladatelného FW16. První dva závody ročníku 1994 nedokončil, a pak přišla ona tragická Velká cena San Marina v Imole.