Head o aktivním zavěšení, které Williamsu začátkem 90. let pomohlo k titulům

Prost - Hill D. | foto: Renault Sport F1

Williams FW14B bylo v roce 1992 zcela dominantní auto: vyhrálo deset závodů a oba šampionáty. Velkou zásluhu na tomto úspěch neslo inovativní aktivní zavěšení. Na počátky vývoje tohoto systému v Grove vzpomíná Patrick Head, který byl technickým ředitelem týmu.

Během éry suknic [po stranách podlahy] v letech 1981/82 jsme jezdili s vozy velmi blízko u země. Zavěšení bylo neuvěřitelně tvrdé a tehdy mě ohromilo, jak vozy na dráze pérují, poskakují přes hrboly a obrubníky. Tehdy jsme začali přemýšlet o aktivním zavěšení.

Cílem bylo jezdit s co nejměkčím vozem, ale abychom přitom nepřišli o kontrolu nad aerodynamickou platformou. Začali jsme pracovat hned z kraje roku 1985 a první systém jsme nasadili na FW09 na konci roku 85 s Nelsonem Piquetem za volantem. Musel to být jeden z prvních Nelsonových testů, protože k nám přestoupil na konci sezóny.

Prvotní systém neměl žádné zkrutné vzpěry - využíval plynové pružiny a byl řízený mechanickým řídicím systémem. Při nárůstu aerodynamického tlaku udržoval úroveň vozu pumpováním oleje do systému.

Při prvním testu v Silverstone se uvolnila hadice s hydraulikou a na zádi vozu vznikl rozsáhlý požár. Mnoho kilometrů jsme s tímto systémem neujeli, ale zjistili jsme, že vyžaduje mnohem sofistikovanější elektro-hydraulický regulátor.

Další jízdu s aktivním systémem jsme podnikli s vozem FW11. Měl mnohem lepší software a jednalo se o velký krok kupředu. Testovali jsme s Nelsonem a Nigelem [Mansellem], ale Nigel o to neměl zájem, protože měl nějaké špatné zkušenosti s tímto systémem v minulosti u Lotusu. Nelson ho však miloval a vyhrál s ním v Monze na konci roku 1987.


Williams FW14B vyhrál v sezóně 1992 deset závodů z 16

Rok 1988 jsme zahájili s aktivním zavěšením na voze, ale v Silverstone jsme ho po sérii problémů se spolehlivostí odstranili. Nechladili jsme řádně olej a to činilo potíže se spolehlivostí s motorem Judd. S aktivním vozem jsme potom nejezdili až do roku 1992, i když s ním jsme v roce 1991 absolvovali dost intenzivní testovací program.

Software na voze 1992 byl mnohem pokročilejší, než s čímkoliv jsme dříve jezdili: byl jednak spolehlivý a také efektivní, auto bylo velmi rychlé. Pro rok 1993 jsme na FW15 ho dále vylepšili.

Byl jsem zklamaný, když bylo aktivní zavěšení na konci roku 1993 zakázáno. Nedošlo k tomu pro to, že by se jednalo o pomůcku pilota, ale dost lidí si stěžovalo FIA, že to je pro F1 špatné. A tak došlo k zákazu."

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 20 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy