Narodili se...
Enrique Bernoldi (1978) Brazílie
Je brazilský automobilový závodník. V roce 1987 začal závodit na motokárách a vyhrál mnoho regionálních a národních titulů. V sedmnácti letech se přesunul do Evropy, kde roku 1995 začal závodit ve Formuli Alfa Boxer v Itálii, kde skončil čtvrtý. V roce 1996 vstoupil do Evropské Formule Renault a byl střídavě úspěšný, dokonce vyhrál závěrečný závod tohoto seriálu. Následující rok zvítězil v devíti závodech a stal se tak evropským mistrem. Pro rok 1997 přestoupil do britské Formule 3, kde v první sezoně skončil na páté pozici. O rok později (1998) získal druhé místo díky šesti vyhraným závodům.
V letech 1999 a 2000 závodil ve Formuli 3000, kde se umístil na 18. a 16. místě, zároveň testoval pro tým Sauber. Pro rok 2001 byl jmenován druhým jezdcem týmu Arrows, kde závodil po boku zkušeného Holanďana Jose Verstappena. Nezískal žádný bod a známý se stal hlavně díky tomu, že v Grand Prix Monaka 2001 držel za sebou po 35 okruhů tehdejšího kandidáta na titul Davida Coultharda. V roce 2002 jezdil opět za Arrows až do Grand Prix Německa 2002, po které musel tým ze soutěže odstoupit z finančních důvodů.
V letech 2004 a 2005 patřil Bernoldi mezi testovací jezdce tým British American Racing. Sezonu 2002 zakončil ve Světové sérii Nissan, kde pokračoval i následující sezonu, kdy skončil šestý a vyhrál 2 závody. Roku 2004 skončil se ztrátou pouhých několika bodů na třetím místě. V sezoně 2008 startoval v USA sérii IRL i Champ Car, ale nedosáhl zde velkých úspěchů. Pro rok 2009 se přesunul do rodné Brazílie, kde jezdí ve sportovních vozech.
Heikki Kovalainen (1981) Finsko
Je finský automobilový závodník. Tak jako většina pilotů Formule 1, i Heikki Kovalainen začínal závodit s motokárami, konkrétně v roce 1991 a jezdil na nich do roku 2000. V roce 1999 byl druhý ve finském šampionátu třídy Formula A a o rok později se stal Skandinávským šampionem ve stejné kategorii. Byl také zvolen Nejlepším finským pilotem roku.
Kovalainen začal svou kariéru v závodních vozech v šampionátu Britské Formule Renault, kde v předchozím roce startoval i současný pilot F1 a Fin, Kimi Räikkönen, který ale v tu dobu už závodil za tým Sauber. Celkově skončil v šampionátu na čtvrtém místě, když 2x vyhrál, 2x zajel pole position a 3x nejrychlejší kolo. Stal se tak Nováčkem roku 2001.
Kovalainen přitahoval pozornost podporujícího programu týmu Renault pro mladé jezdce a tak se v roce 2002 dostal Heikki do série Britské Formule 3, do týmu Fortec, který používal motory Renault. Svůj výkon Kovalainen předvedl hlavně v druhé půlce šampionátu, kde v posledních devíti závodech vyhrál pětkrát. S třemi pole position a třemi nejrychlejšími koly, skončil Heikki celkově třetí, za Robbie Kerrem a Jamesem Courtneyem. Opět byl vyhlášen Nováčkem roku.
Svou sílu předvedl Heikki i v mezinárodním kole F3, kde skončil druhý v Grand Prix Macau a čtvrtý na Zandvoortu, v sérii Marlboro Masters. Kovalainen se v roce 2003 přesunul do Světové série Nissan, kterou vlastní Renault. Tady byl ale zastíněn stájovým kolegou v týmu Gabord, Franckem Montagnym. Ten v této sérii jezdil už dva roky a vyhrál titul v roce 2001. Montagny v roce 2003 vyhrál devět závodů a opět slavil titul, zatímco Kovalainen vyhrál jen jeden závod.
Fin zůstal v sérii Nissan i pro rok 2004, ale přestoupil do týmu Pons a tentokrát šampionát vyhrál se 192 body a šesti vítězstvími, před druhým Tiagem Monteirem. V roce 2005 vstoupil Heikki do série GP2, která se stala takovou juniorskou F1 a nástupkyní Formule 3000. Kovalainen vyhrál úplně první závod v novém šampionátu a vedl šampionát společně s týmem Arden Internaional. V posledních čtyřech závodech ale převzal vedení Nico Rosberg a zajistil si titul. Kovalainen skončil druhý, když zaostal 15 bodů za vítězem.
Kovalainen si odbyl svůj debut v F1 v Grand Prix Austrálie 2007. Nevedl si ale moc dobře a po mnoha chybách dojel desátý. Flavio Briatore na rovinu řekl, že Heikkiho výkon byl zklamáním. V druhém závodě v Malajsii už Fin bodoval, když skončil osmý. Další dva body přidal za sedmé místo ve Španělsku. Svůj potenciál projevil v zámořských závodech, kde opět bodoval a porazil svého týmového kolegu, Giancarla Fisichellu. Závod ve Francii mu zase nevyšel, ale ve Velké Británii vybojoval bodovanou sedmou pozici. V dalších závodech pokaždé bodoval a v Japonsku vybojoval úžasnou druhou pozici. Před posledním závodem byl jediný jezdec, který v sezóně dokončil všechny závody. O tento primát však přišel, když v Brazílii nedokončil. Celkově skončil se 30 body na 7.místě a porazil stájového kolegu Fisichellu. Po oznámení jezdecké dvojice Renaultu pro rok 2008 bylo jasné, že si Kovalainen bude muset hledat angažmá u jiné stáje. Bez dlouhého váhání se rozhodl pro tým McLaren, kde byl dne 14. prosince 2007 oficiálně potvrzen jako týmový kolega Lewise Hamiltona. Hned v prvních dnech se dle vlastních slov pokoušel o co největší integraci do týmu. Navštívil továrnu týmu ve Wokingu, jejímž cílem bylo jak poznání týmu z blízka, tak i seznámení se s jednotlivými inženýry. Situace z loňské sezony, kdy se nepovedlo Fernandu Alonsovi přesvědčivě zapadnout do týmu by se tak neměla opakovat.
Den po představení nového vozu MP4-23 se stal perspektivní Fin prvním závodním jezdcem, který se mohl s novým vozem projet po pronajmuté trati ve španělském Jerezu. Spolu s testovacím pilotem Pedrem de la Rosou odkroužili dohromady prvních 69 kol, jejichž cílem bylo ověření systému vozu, spolehlivosti a jízních vlastností. Druhý testovací den nového monopostu Heikkimu posloužil jako první přímé srovnání se svým novým - zázračným - kolegou, ve kterém si vedl obstojně, když zaostal o pouhých 330 tisícin, čímž dokázal, že si místo v jednom z nejúspěšnějších týmů v historii Formule 1 plně zasluhuje.
Do prvního závodu sezóny se Heikki kvalifikoval na třetím místě za svým stájovým kolegou Hamiltonem a polákem Kubicou a svou pozici si udržel i po startu závodu. Během prvních zastávek v boxech se dostal na druhou příčku a zdálo se, že si ji až do konce udrží. Divoký průběh závodu pro něj však znamenal smůlu v podobě kombinace safety car fáze a zastávky v boxech. Stmelené jezdecké pole s minimálními rozestupy pro něj tak při výjezdu z pit stopu propad až na samotný chvost. Fin se dokonce probojoval až na čtvrté místo, ale omylem sepnutý omezovač rychlosti pro něj znamenal závěrečnou pátou příčku. V dalším závodě v Malajsii dosáhl podruhé v životě na stupně vítězů, když dojel jako třetí. Následujících 5 závodů mu přineslo pouze 5 bodů, pak začal opět výrazněji bodovat, což vyvrcholilo v 10. závodě sezony, v Maďarsku. Zde se dočkal prvního vítězství v kariéře. Po startu z druhého místa se držel na třetí pozici, ale dostal se dopředu poté, co se Lewis Hamilton propadl kvůli problémům s pneumatikou a co Felipe Massa, který v podstatě celý závod vedl, musel odstavit vůz na cílové rovince pouhá tři kola před cílem, protože mu vypověděl službu motor.
Start do nové sezóny byl pro Heikkiho přímo katastrofální. V prvních dvou závodech ani jednou nedokončil první kolo. Své chyby částečně napravil v Číně, kde za deště dojel na 5. místě. To byly na delší dobu ale jeho poslední body. V následujících 5 závodech 3x nedokončil a jinak zaznamenal 12. a 14. místo. Druhá polovina sezóny už přinesla zlepšení a sérii 6 bodovaných závodů v řadě, přičemž Heikki dojížděl od 4. do 8. místa. Poslední tři závody ale opět přinesly zklamání, když se Heikki pohyboval na začátku druhé desítky, tedy bez bodu. Celkově zakončil sezónu s 22 body na 12. pozici a tedy výrazné pohoršení od minulých sezón. 18. listopadu 2009 podepsal smlouvu s týmem McLaren novopečený mistr světa Jenson Button, a jelikož pod smlouvou byl i Lewis Hamilton, Heikki Kovalainen musel tým opustit.
Zemřeli...
Hermann Lang (1987) Německo
Byl německý automobilový a motocyklový závodník. Svou kariéru zahájil na dvou kolech a v roce 1930 a 1931 získal dokonce titul mistra Německa. V roce 1933 se stal součástí týmu Mercedes, nejprve jako mechanik Luigiho Fagioliho. Později v něm objevili schopného pilota, hlavně na vysokorychlostních okruzích, což potvrdil i při svém prvním vítězství ve Velké ceně Tripolisu 1937. V následujícím roce vyhrál pro Mercedes další dva závody, jedním z nich byl prestižní Coppa Ciano v Livornu. Největší respektu mezi soupeři získal v kontroverzním roce 1939, kdy zvítězil v Belgii, v Pau, ve Švýcarsku a znovu v Tripolisu.
Po válce se Lang vrátil na závodní dráhu v roce 1949 v závodech formule 2. V roce 1952 spolu s Fritzem Riessem zvítězili v Le Mans. V roce 1953 vstoupil do mistrovství světa formule 1, ve Velké ceně Švýcarska dojel na pátém místě s vozem Maserati. Pro následující sezonu ho povolal jeho bývalý zaměstnavatel Mercedes, ale úspěch se již nedostavil. Po roce 1954 ukončuje svou kariéru pilota a vrací se na své místo mechanika do továrny Mercedesu. Hermann Lang zemřel ve svém rodném městě v roce 1987, bylo mu 78 let.
Nello Pagani (2003) Itálie
Stal se prvním mistrem světa silničních motocyklů ve třídě 125 cm3 (1949). Svou dlouhou kariéru zahájil již v roce 1928 a zakončil ji až v roce 1955, což mu v roce 1967 vyneslo vstup do síně slávy italského sportu. Po četných vítězstvích na dvou kolech okusil i možnost kariéry automobilového závodníka. Startoval ve Velké ceně Švýcarska 1950. Zvítězil v nemistrovských závodech Grand Prix Pau 1947 a Grand Prix Pau 1948. Zemřel v roce 2003 ve věku 92 let.
Jelo se...
1958
Stirling Moss s vozem Vanwall VW5 zvítězili ve Velké ceně Maroka
10. vítězství Stirlinga Mosse, 9. vítězství pro vůz i motor Vanwall
1969
Denny Hulme s vozem McLaren M7A zvítězili ve Velké ceně Mexika 1969
5. vítězství Dennyho Hulmeho, 4. vítězství pro vůz McLaren a 26. vítězství pro motor Ford Cosworth
1985
Nigel Mansell s vozem Williams FW10 zvítězili ve Velké ceně Jihoafrické republiky
2. vítězství Nigela Mansella, 21. vítězství pro vůz Williams a 6. vítězství pro motor Honda.
2008
Lewis Hamilton s vozem McLaren MP4-23 zvítězili v Grand Prix Číny
9. vítězství Lewise Hamiltona, 162. vítězství pro McLaren a 67. vítězství pro motor Mercedes.